Trendy svět
Středa 29. 4.
Svátek má Robert

Na těchto místech se odehrává nejvíce nehod motorkářů. Pokud tudy projedete, dávejte pozor

Právě tady dochází k nehodám motorkářů nejčastěji. Pokud sem zamíříte, jeďte maximálně opatrně.

Právě tady dochází k nehodám motorkářů nejčastěji. Pokud sem zamíříte, jeďte maximálně opatrně.

Zdroj: Shutterstock

První teplé dny lákají motorkáře ven, ale začátek sezony bývá zrádný. Po zimní pauze chybí jistota, asfalt ještě nemusí dobře držet a provoz rychle houstne. Právě tato kombinace každý rok přináší prudký nárůst nehod.

Zimní měsíce působí na českých silnicích pro motorky skoro jako mrtvé období. Jakmile se ale oteplí, situace se obrací. Motocykly znovu vyjíždějí a s nimi roste i počet nehod. Dlouhodobá čísla ukazují, že největší zlom nepřichází až v létě, ale už na jaře, kdy se jezdci vracejí do provozu po několikaměsíční přestávce.

Rozdíl mezi zimou a sezonou je výrazný. Zatímco v lednu a únoru tvoří nehody motorkářů jen nepatrný zlomek všech havárií, během června, července a srpna jejich podíl skokově roste. V létě už jde o více než šest procent všech dopravních nehod. Prudký nárůst začíná už v březnu a dubnu, kdy na silnice vyrážejí první větší skupiny jezdců.

Nehody motorkářů na jaře přibývají

Dává to smysl i z běžné zkušenosti. Po zimě ještě chybí takzvaná vyježděnost, tělo si znovu zvyká na ovládání stroje a řada lidí má chuť sezonu otevřít svižněji, než je rozumné. Do toho se přidává proměnlivý povrch, zbytky nečistot po zimě a stále hustší provoz.

Rizikové jsou hlavně víkendy, kdy motorkáři vyrážejí na delší volnočasové jízdy. Právě tehdy je jejich podíl na celkové nehodovosti vyšší než ve všední dny. Sobota a neděle tak neznamenají jen větší pohodu na cestě, ale i vyšší pravděpodobnost karambolu.

Právě na těchto místech končí jízda motorkářů nehodou. Tady je namístě velká opatrnost.
Právě na těchto místech končí jízda motorkářů nehodou. Tady je namístě velká opatrnost.
Zdroj: Portál Nehod

Za většinou nehod se opakují tři stejné scénáře. Na prvním místě stojí nesprávný způsob jízdy. Sem spadá nezvládnuté řízení v krizové situaci, nedostatečné soustředění, špatný odhad zatáčky i příliš malý odstup. Právě tady se často ukazuje přecenění vlastních schopností. První jarní jízda totiž snadno svádí k tomu, aby jezdec jel podle pocitu, ne podle skutečné připravenosti.

Na druhém místě je nedání přednosti v jízdě. To patří k nejčastějším situacím, kdy motorkář nehodu sám nezaviní, ale doplatí na chybu někoho jiného. Typický scénář je dobře známý. Řidič auta odbočuje vlevo nebo vyjíždí z vedlejší silnice a motorku přehlédne. Jednostopé vozidlo je menší, hůř čitelné a jeho rychlost se odhaduje jinak než u auta. Právě v těchto vteřinách pak rozhoduje úplně všechno.

Existují místa s nejvyšší nehodovostí

Třetí velkou příčinou je nepřiměřená rychlost. Nejde přitom jen o překročení limitu. Častěji nastává problém ve chvíli, kdy jezdec nepřizpůsobí tempo stavu vozovky, provozu nebo vlastním schopnostem. Motorka umí rychle akcelerovat a snadno vytváří pocit, že má člověk situaci pod kontrolou. Jenže v zatáčce nebo při nenadálé překážce bývá prostoru na opravu minimum.

Nejvíc je to vidět na různých typech silnic. Horské serpentiny lákají krásným výhledem a zážitkem z jízdy, ale chyby se tam trestají okamžitě. Utažené zatáčky, změny sklonu, stín a vlhkost dokážou během chvíle změnit oblíbenou trasu v nebezpečné místo. Na podobných úsecích často stačí špatně zvolená stopa nebo o něco vyšší rychlost a jezdec už nemá šanci situaci srovnat.

Zrádné přitom nejsou jen horské úseky. Stejně nebezpečně může působit i přehledná otevřená silnice, která na první pohled vypadá klidně a bezpečně. Právě tam přichází falešný pocit jistoty. Dlouhé rovnější úseky a otevřená krajina svádějí ke zrychlení, jenže i mírná zatáčka nebo nenápadné napojení vedlejší silnice může najednou znamenat problém, na který už nejde včas reagovat.

Tahle místa mají pro motorkáře nejhorší pověst. Při průjezdu tady rozhoduje každá vteřina.
Tahle místa mají pro motorkáře nejhorší pověst. Při průjezdu tady rozhoduje každá vteřina.
Zdroj: Shutterstock

Kde motorkáři nejčastěji havarují

  • Serpentiny pod Červenohorským sedlem (silnice I/44, mezi Kouty nad Desnou a Červenohorským sedlem)
    • atraktivní horská trasa v Jeseníkách
    • prudké stoupání, lesní úsek a série utažených zatáček
    • za poslední 2 roky zde bylo 9 nehod
    • následky: 1 mrtvý, 6 lehce zraněných
    • hlavní problém: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky
    • rizika: vlhký povrch, stín, horší přilnavost, turistický provoz o víkendech
  • Úsek mezi Bohdalicemi-Pavlovicemi a Kozlany (silnice II/429, Vyškovsko)
    • na první pohled přehledná a klidná silnice
    • otevřená krajina a mírně zatáčející úsek svádějí k rychlé jízdě
    • za poslední 2 roky zde bylo 5 nehod
    • následky: 2 těžce zranění, 4 lehce zranění
    • hlavní problém: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky
    • rizika: falešný pocit bezpečí, pozdní reakce, napojení vedlejších komunikací
  • Argentinská ulice v Praze (Holešovice, u ulice U Topíren poblíž Bubenského nábřeží)
    • frekventovaný městský tah s více jízdními pruhy
    • intenzivní provoz po celý den
    • za poslední 2 roky zde bylo 5 nehod motorkářů
    • následky: bez obětí, 5 lehkých zranění
    • hlavní problém: přejíždění mezi jízdními pruhy
    • rizika: hustý provoz, odbočování, zařazování do pruhů, motorkáře auta snadno přehlédnou

Řidiči by měli být vůči ostatním ohleduplní

Právě zranění jsou důvodem, proč se nehody motorkářů sledují s takovou pozorností. Motorkář je na silnici výrazně zranitelnější než řidič auta. Nemá kolem sebe karoserii, bezpečnostní pásy ani další ochranné prvky, které v osobním voze často rozhodují o tom, jak nehoda dopadne. U motorek proto mnohem častěji končí havárie lehkým nebo těžkým zraněním a výrazně častěji mají i fatální následky.

Dlouhodobá data ukazují, že bez zranění skončí jen menší část nehod motocyklistů. Naopak více než šest z deseti havárií se neobejde bez lehkého zranění, další významná část končí těžkým poraněním a u části případů jde bohužel o tragédii. Ve srovnání s jejich celkovým zastoupením v provozu je podíl motorkářů na vážných nehodách mimořádně vysoký.

O to větší smysl má začít sezonu s rozumem. Pro motorkáře to znamená nepřepálit první jízdy, znovu si osahat brzdění, zatáčky i reakce stroje a vracet se do tempa postupně. Pomáhá i kvalitní výbava. Přilba výrazně snižuje riziko těžkého poranění hlavy a svou roli hraje také ochranné oblečení nebo snaha být na silnici co nejviditelnější.

Stejně důležitá je ale i druhá strana. Řidiči aut by měli na jaře znovu počítat s tím, že se motorky vracejí do provozu. Při odbočování, vyjíždění z vedlejší silnice nebo změně pruhu nestačí letmý pohled. Právě krátký okamžik nepozornosti bývá u těchto střetů rozhodující. Jaro může být pro motorkáře začátkem skvělé sezony, ale jen ve chvíli, kdy ho doprovází respekt. Nejde o velká gesta ani složitá pravidla. Stačí větší soustředění, rozumné tempo a obyčejná ohleduplnost. Na motorce to platí dvojnásob.

Zdroje:

autorský text, redakce, vlastní dotazování

Článek se líbí 0 čtenářům.

Sdílejte článek