Něco takového Češi nečekali. Umělá inteligence mění pohled na medicínu, embryologové mají jasné výzkumy
Tohle byste nečekali: embryologové odhalili, že jim umělá inteligence zvládne práci lépe než oni sami.
Zdroj: Shutterstock
V oblasti, kde se snoubí touha, naděje a moderní medicína, se na scéně objevuje nový hráč. Technologie, o níž se ještě před pár lety mluvilo jen v souvislosti s vědou a budoucností, dnes začíná pronikat i tam, kde jde o ty nejintimnější lidské sny. Přináší očekávání i otázky, které zatím nemají jednoznačné odpovědi. A právě proto je tento vývoj tak napjatě sledován.
Neplodnost dnes zasahuje zhruba každý pátý pár a počet těch, kteří hledají pomoc na reprodukčních klinikách, neustále roste. Výrazně se přitom zvyšuje i věk žen, které do ordinací přicházejí. Jejich očekávání bývá jasné.
Chtějí otěhotnět co nejdříve a bez zbytečných průtahů. S tímto cílem nyní do procesu vstupuje i umělá inteligence, která má podle lékařů a pacientů otevřít nové možnosti. Naděje jsou veliké, přesto je v současnosti využívána spíše jako doplněk zkušeností odborníků než samostatný rozhodovací nástroj.
Neplodnost trápí většinu párů v Česku
Podle vedoucího lékaře brněnské kliniky ReproGenesis Marcela Štelcla dokáže algoritmus zpracovat údaje o věku pacientky, laboratorní výsledky i parametry spermiogramu a na jejich základě spočítat šanci na spontánní početí či úspěšnost při umělém oplodnění.
Využití má i při vyhodnocování ultrazvukových snímků, kde navrhuje optimální načasování odběru vajíček. Tyto výpočty sice působí impozantně, stále však platí, že poslední slovo mají lékaři a embryologové.
Velké očekávání provází hodnocení embryí. V laboratořích se využívá tzv. time lapse technologie, kdy kamery nepřetržitě sledují vývoj embryí v inkubátoru. Na základě tisíců nasnímaných záběrů pak umělá inteligence navrhuje pořadí, v jakém by měla být embrya použita.
Pomoci může umělá inteligence
Podle Marcela Štelcla se však v kvalitě hodnocení zkušený embryolog od algoritmu zatím neliší, ba naopak bývá jeho úsudek přesnější. Odborníci přesto věří, že v budoucnu dokáže systém na základě detailů z kontinuálního záznamu určit embryo s geneticky správnou výbavou.
Zatím je pro zjištění genetického stavu nutné invazivní vyšetření, kdy se odebírá vzorek přímo z embrya. Lékaři proto vidí v umělé inteligenci potenciál, i když k zásadnímu průlomu ještě nedošlo.
Pacienti podle zkušeností brněnské kliniky reagují na nové technologie s velkým nadšením. Často mají pocit, že algoritmus dokáže nahradit člověka, a proto bývá nutné vysvětlovat, že konečné rozhodnutí vždy činí embryologové na základě svých zkušeností. Umělá inteligence jim zatím pouze dodává doplňující pohled.
Al výrazně může zlepšit výsledky výzkumů
Další oblastí, kde se technologie začíná prosazovat, je hodnocení spermiogramů. Automatizované vyhodnocování bylo podle Štelcla před deseti lety na velmi nízké úrovni a výsledky nepřinášely dostatečnou přesnost. Dnes už se ale přístroje kvalitou hodnocení dokážou přiblížit odborníkům a v budoucnu mohou přispět i k automatizaci laboratorních postupů.
Zkušenosti embryologů však zůstávají nenahraditelné, protože jejich práce není jen o vyhodnocování snímků. Patří k ní i samotný proces oplodnění, provádění biopsií, zmrazování a následný transfer embryí. Tyto kroky vyžadují precizní manuální dovednosti, které žádný algoritmus zatím neumí plnohodnotně napodobit.
Umělá inteligence tedy přináší do oblasti reprodukční medicíny nové možnosti a otevírá cestu k dalšímu vývoji. V tuto chvíli však funguje hlavně jako spolehlivý pomocník, nikoli jako náhrada zkušených odborníků.
autorský text, MaVe, rozhovory s odborníky