Kdo půjde na neschopenku, bude tvrdě litovat. Někteří mohou dostat o tisíce méně, že je lepší chodit do práce
Redukční hranice se posouvají. Změna vyplácení nemocenské ovlivní téměř všechny zaměstnané osoby.
Zdroj: Shutterstock
Od ledna přichází změny, které na první pohled vypadají nenápadně, ale pocítí je každý, kdo skončí na neschopence. Nemoc už nebude jen zdravotní komplikací, ale i výraznějším zásahem do rodinného rozpočtu.
Rok 2026 přináší úpravy systému nemocenské, které se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů. Na papíře jde o technické posuny hranic a výpočtů, v praxi to ale znamená jiné částky na výplatní pásce v době pracovní neschopnosti než loni.
Zatímco minimální mzda a některé parametry sociálního a zdravotního systému rostou, nemocenské dávky se mění způsobem, který nebude pro většinu lidí působit jako jednoznačná dobrá zpráva.
Posunují se hranice pro výpočet mzdy
Od začátku roku se totiž posunuly redukční hranice, podle kterých se počítá denní vyměřovací základ pro nemocenské i pro náhradu mzdy v prvních dnech nemoci. Tyto hranice určuje ministerská vyhláška a jejich nové nastavení ovlivňuje, jak velká část mzdy se do nemocenské vůbec započítá.
Zjednodušeně řečeno, z vyšších příjmů se nemocenská ořezává více než dříve, a výsledná dávka tak může být nižší, než by člověk čekal podle svého běžného platu.
Zaměstnanci proto mohou za stejnou hrubou mzdu dostat při nemoci od státu méně peněz než v roce 2025, a to právě kvůli tomu, jak se změnily hranice pro výpočet. Dopad je patrný hlavně u lidí s průměrnými a vyššími příjmy, u nichž se větší část mzdy do základu pro nemocenskou už nezahrne.
Na druhé straně platí, že systém se i nadále snaží zohlednit dlouhodobý růst mezd a zachovat určitou míru solidarity mezi různými příjmovými skupinami. Změny se nevyhýbají ani zaměstnavatelům, kteří nadále hradí náhradu mzdy v úvodní části pracovní neschopnosti.
Změna se týká i zaměstnavatelů
Právě v této fázi se nově uplatňují jiné redukční hranice, takže se mění i částky, které firmy svým lidem při nemoci vyplácejí. Pro mzdové účtárny to znamená nutnost přizpůsobit výpočty, upravit software a hlídat, aby všechny nové hodnoty odpovídaly aktuální legislativě.
Do systému navíc vstupuje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit dosavadní množství formulářů a přehledů. Údaje, které byly dříve rozeseté v různých dokumentech pro nemocenské pojištění, se tak přesouvají do jednoho pravidelného výkazu.
Administrativa se tím na první pohled zjednodušuje, současně se ale zpřísňuje kontrola a požadavky na přesnost dat. Nemocenská se tak v roce 2026 ocitá uprostřed širších změn, které zasahují i oblast zdravotního pojištění a minimální mzdy.
Vyšší minimální mzda ovlivňuje minimální vyměřovací základy, a tedy i odvody, což se nepřímo promítá do celkového fungování systému nemocenského pojištění. Pro běžného zaměstnance zůstává klíčové jediné. Nemoc dnes neznamená jen starost o zdraví, ale také nutnost počítat s tím, že příjem při dlouhodobější neschopnosti bude v roce 2026 jiný, než na jaký byl zvyklý v předchozím roce.