Vydělávám 62 tisíc měsíčně, ale rodiče se za mou práci stydí. Prý to není pořádné zaměstnání

Dvaatřicetiletá Tereza se živí správou sociálních sítí a internetovou reklamou. V našem modelovém příběhu spolupracuje se čtyřmi firmami, kterým připravuje reklamní kampaně, vytváří obsah a pomáhá získávat nové zákazníky. Měsíčně si za své služby vyfakturuje přibližně 62 tisíc korun. Přesto její rodiče považují podnikání na internetu za něco, čím se člověk nemůže dlouhodobě živit. Matka by byla raději, kdyby dcera pracovala v kanceláři na běžnou pracovní smlouvu, zatímco otec nechápe, proč firmy platí za zveřejňování fotografií a videí. Ani pravidelný příjem podle této představy nestačí k tomu, aby její profesi začali brát vážně.

Podobný spor nemusí být založený na samotné výši výdělku, ale na odlišném chápání zaměstnání. Pro rodiče, kteří většinu profesního života strávili v tradičním pracovním prostředí, může být obtížné představit si podnikání bez vlastní provozovny nebo každodenní docházky do zaměstnání. Práci z domova si proto mohou mylně spojovat s větším množstvím volného času. Jenže člověk, který spravuje firemní účty na sociálních sítích, nemusí mít pevně stanovenou pracovní dobu. Kromě plánovaných úkolů často řeší také požadavky zákazníků, úpravy reklam nebo mimořádné situace. Skutečnost, že pracuje prostřednictvím počítače a telefonu, nic nevypovídá o náročnosti jeho povinností.

Za příspěvky stojí plánování, reklama i analýza výsledků

Správa sociálních sítí dnes zahrnuje podstatně více činností než samotné zveřejňování fotografií. Firmy potřebují připravovat obsah, komunikovat se zákazníky, plánovat reklamní rozpočty a sledovat účinnost jednotlivých kampaní. Součástí práce bývá rovněž tvorba krátkých videí, psaní reklamních textů nebo spolupráce s grafiky. Důležitá je také schopnost vyhodnocovat, kolik lidí reklama oslovila a zda skutečně přivedla nové zákazníky. Počet sledujících totiž sám o sobě nemusí odpovídat obchodnímu přínosu. Dobře připravená kampaň může mít pro podnik větší hodnotu než příspěvek, který získá tisíce reakcí, ale nepřinese žádné objednávky.

Význam sociálních sítí pro podnikání dokládají také česká statistická data. V roce 2025 využívalo alespoň jeden typ sociálních médií 56 procent tuzemských firem s deseti a více zaměstnanci. V roce 2013 přitom takových podniků bylo pouze 17 procent. Evropský průměr dosahoval v roce 2025 dokonce 64 procent. Pro firmy se sociální sítě postupně staly dalším komunikačním a obchodním prostředím, ve kterém potřebují pravidelně oslovovat zákazníky. S rostoucím využíváním těchto platforem vzniká také prostor pro odborníky, kteří dokážou firemní komunikaci plánovat a vyhodnocovat její výsledky.

Domácí

Do ulic Plzně se vrátí vozy, které už běžně nepotkáte. Cestující ale musí počítat s jednou zvláštností

Plzeň se 28. října vrátí o několik desetiletí zpět. Do ulic vyjedou historické tramvaje T3, autobusy Karosa a trolejbusy Škoda 14Tr, které budou vozit cestující po speciálních okružních trasách. Zájemci si však musí připravit hotovost. Běžné jízdenky ani platební karty totiž při těchto jízdách nebudou použitelné.

Firmy investují do internetové reklamy miliardy

Rozsah digitálního marketingu ukazují i výdaje na internetovou reklamu. V České republice dosáhly v roce 2025 přibližně 70,7 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 10,6 procenta. Největší část připadala na obsahovou a obrazovou reklamu, do které spadá také inzerce na sociálních sítích. Dalších 18,2 miliardy korun představovala reklama ve vyhledávání. Uvedené částky zahrnují různé reklamní formáty a nelze je považovat pouze za výdaje na správu sociálních sítí. Ukazují však, že internetová propagace představuje rozsáhlé odvětví, ve kterém firmy každoročně utrácejí značné prostředky.

Výdělek 62 tisíc korun není automaticky čistým příjmem

Vysoká měsíční fakturace ještě neznamená, že podnikateli zůstane celá částka k dispozici. Pokud Tereza vystavuje faktury za 62 tisíc korun, musí z těchto peněz pokrýt své podnikatelské povinnosti a případné provozní náklady. Platí například sociální a zdravotní pojištění, řeší daně a může hradit odborné programy nebo další vybavení. Na rozdíl od zaměstnance si také musí vytvářet finanční rezervu pro období bez zakázek. Pro srovnání, průměrná hrubá mzda zaměstnanců v Česku činila ve druhém čtvrtletí roku 2026 přibližně 51 966 korun. Tento údaj ovšem nelze přímo srovnávat s tržbami člověka, který podniká na vlastní účet.

Domácí

Brno chystá pro řidiče místo, jaké dosud nemělo. Během zastávky tu mohou dělat něco neobvyklého

V Brně vzniklo nové dobíjecí centrum pro elektromobily, které nabídne mnohem více než pouhé doplnění energie. Řidiči si zde budou moci během čekání vyřídit pracovní záležitosti, uspořádat schůzku nebo si odpočinout u občerstvení. Areál na Červeném mlýně v Králově Poli se veřejnosti otevře 1. prosince 2026 a současně zvládne obsloužit až 22 automobilů.

Rodiče chtějí jistotu, dcera uznání

V modelovém příběhu se rodinný konflikt netýká pouze peněz, ale především uznání. Tereza dokáže rodičům vysvětlit, kolik zakázek má a jaké služby poskytuje, přesto se jejich názor nemění. Pro ně představuje stabilní zaměstnání především pravidelná výplata, pevná pracovní doba a jistota dlouhodobého pracovního poměru. Tyto obavy přitom nejsou úplně neopodstatněné, protože podnikání skutečně přináší riziko výpadku příjmů nebo ztráty klientů. Na druhou stranu ani zaměstnanecký poměr neposkytuje absolutní jistotu, že člověk o práci nepřijde. Rozdíl spočívá především v tom, kdo jednotlivá rizika nese a jak je dokáže zvládat.

Pro Terezu proto nemusí být největším problémem samotná kritika jejího podnikání, ale skutečnost, že rodiče její každodenní úsilí nepovažují za plnohodnotnou práci. V takové situaci může pomoci vysvětlit konkrétní výsledky, například počet získaných zakázek, dlouhodobou spolupráci s klienty nebo rozsah pracovních povinností. Důležité je také rozlišovat mezi oprávněnou starostí o finanční stabilitu a zpochybňováním samotné profese. Rodiče nemusejí dokonale rozumět internetové reklamě, aby dokázali respektovat rozhodnutí své dospělé dcery. Ta zároveň nemusí své podnikání obhajovat pouze výší měsíčního příjmu. Výdělek totiž není jediným měřítkem hodnoty práce, stejně jako její náročnost nelze posuzovat podle toho, zda člověk sedí v kanceláři, nebo pracuje z domova.

Zdroje: csu.gov.cz, spir.cz, platy.cz