Nová předpověď na zimu ukazuje zásadní zlom. Polární vír může zeslábnout už v lednu, Evropě hrozí vpád mrazů

Evropu může během druhé poloviny nadcházející zimy čekat výrazná změna v rozložení tlakových útvarů a proudění vzduchu. Říjnové výpočty evropského meteorologického modelu ECMWF naznačují, že zatímco začátek zimy by mohl provázet poměrně stabilní polární vír, během ledna a února se situace může změnit. Model totiž počítá s možností postupného zeslabování silných západních větrů vysoko nad Arktidou. Právě jejich intenzita patří mezi důležité ukazatele stability polárního víru. Pokud vítr dostatečně zeslábne, případně změní směr, může dojít k výraznému narušení atmosférické cirkulace. Následky takového vývoje se někdy projeví i v počasí nad evropským kontinentem.

Polární vír může v lednu výrazně zeslábnout

Polární vír představuje rozsáhlý systém větrného proudění, který se v chladné části roku vytváří kolem severního pólu. Jeho stratosférická část se nachází ve výškách několika desítek kilometrů a souvisí s výraznými teplotními rozdíly mezi Arktidou a nižšími zeměpisnými šířkami. Pokud je vír silný a stabilní, zpravidla podporuje takové rozložení atmosférické cirkulace, při kterém studený vzduch zůstává častěji v polárních oblastech. Při jeho oslabení se naopak mohou změnit podmínky pro pronikání mrazivého vzduchu dále na jih. Aktuální sezónní výhled naznačuje výraznější pokles rychlosti stratosférických větrů přibližně od přelomu prosince a ledna. Nejzajímavější část vývoje tak může přijít v prostředních a pozdějších zimních měsících.

Zahraniční

Tour de France začne v Edinburghu. Rozhodovat mají časovky, Montmartre i Pyreneje

Peloton čeká 3479 kilometrů od britských ostrovů po Paříž. Trasa slibuje ostrý úvod, dvě zkoušky proti chronometru a těžké horské dny v Alpách i Pyrenejích.

Prudké oteplení nad Arktidou může změnit proudění

Jedním z jevů, které mohou polární vír výrazně narušit, je náhlé stratosférické oteplení. Při něm dochází během krátkého období k výraznému zvýšení teplot ve vysokých vrstvách atmosféry nad polární oblastí. Tento proces může oslabit západní proudění, v některých případech dokonce způsobit jeho obrácení. Polární vír se přitom může vychýlit ze své obvyklé polohy nebo rozdělit na několik částí. Změny ve stratosféře se následně mohou přenést do nižších vrstev atmosféry a ovlivnit polohu oblastí vysokého a nízkého tlaku. Důsledkem může být častější proudění studeného vzduchu do středních zeměpisných šířek, a to i s odstupem několika týdnů.

Česko může zasáhnout mrazivý vzduch ze severu

Pro Českou republiku by případné narušení polárního víru mohlo znamenat zvýšenou pravděpodobnost zimních vpádů studeného vzduchu. Záleželo by však na tom, kde se vytvoří oblasti vysokého tlaku a kudy povedou jednotlivé větve atmosférického proudění. Pokud by se nad severní Evropou nebo severním Atlantikem ustálila vhodně položená tlaková výše, mohl by do střední Evropy pronikat vzduch ze severních či severovýchodních oblastí. Taková situace by přála výraznějším mrazům a při dostatku vlhkosti také sněžení. Samotné oslabení polárního víru ale ještě neznamená, že Česko automaticky zasáhne mimořádně studené počasí. Nejvýraznější ochlazení se totiž může projevit v jiných částech Evropy, případně nad Severní Amerikou.

Zahraniční

Levné letenky nezmizí, ale cestující si budou muset víc hlídat poplatky. Někteří už ruší své dovolené

Palivo, daně i letištní poplatky zvyšují tlak na aerolinky. Cestující mohou narazit nejen na dražší tarify, ale i na méně spojů a vyšší příplatky.

Vývoj zimy může ovlivnit také oteplování Tichého oceánu

Do předpovědi pro zimu 2026/2027 vstupuje také klimatický jev El Niño, který souvisí s nadprůměrně teplou povrchovou vodou v rovníkové části Tichého oceánu. Jeho působení může ovlivňovat rozložení tlakových útvarů a atmosférické proudění i ve vzdálených oblastech planety. V Evropě bývá jeho vliv méně přímočarý než například v Severní Americe, přesto může přispívat ke změnám charakteru zimního počasí. V některých zimách spojených s výrazným jevem El Niño se polární vír během druhé poloviny sezóny stává zranitelnějším vůči narušení. To však neznamená, že po teplejším prosinci musí automaticky následovat mrazivý leden nebo únor. Rozhodující bude souhra několika atmosférických procesů, jejichž přesný vývoj zatím nelze určit.

Rozhodující předpovědi přijdou až během zimy

Přestože aktuální výpočty naznačují zajímavý vývoj, termín případného rozpadu polárního víru nelze s několikaměsíčním předstihem spolehlivě stanovit. Sezónní modely pracují především s pravděpodobnostmi a odchylkami od dlouhodobých průměrů, nikoliv s konkrétní předpovědí počasí pro jednotlivé dny. Samotné náhlé stratosférické oteplení dokážou meteorologové s podstatně větší spolehlivostí předvídat až přibližně jeden až dva týdny před jeho vznikem. Důležitou zkušenost přinesla například zima roku 2018, kdy narušení polárního víru předcházelo výrazné vlně mrazů v části Evropy. Podobné atmosférické události však v jiných letech tak silné ochlazení nepřinesly. Zda letošní vývoj povede k delšímu období mrazů také v Česku, proto ukážou až další předpovědní výpočty během prosince a ledna.

Použité zdroje: severe-weather.eu, metoffice.gov.uk