Pět procent nezaměstnaných po letech: Proč červencová čísla nejsou jen prázdninový výkyv? (Foto: Shutterstock)
Pět procent nezaměstnaných po letech: Proč červencová čísla nejsou jen prázdninový výkyv?
Červencový nárůst evidence vysvětlují prázdniny i absolventi, data ale ukazují hlubší změnu: méně napjatý trh, slabší průmysl a velké rozdíly mezi regiony.
Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 5 procent, úřady práce evidovaly 367 346 uchazečů a proti červnu jich přibylo 11 212. Prázdniny tradičně přinášejí slabší nábor, letošní čísla ale zároveň potvrzují, že trh práce už není tak napjatý jako v minulých letech. Červencový podíl nezaměstnaných se zvýšil z červnových 4,8 procenta. Meziročně je rozdíl výraznější: loni v červenci činila nezaměstnanost 4,4 procenta a v evidenci bylo 329 501 lidí. Aktuální výsledek tak podle analytiků znamená návrat k pětiprocentní hranici po deseti letech a zároveň nejslabší červencové číslo za poslední dekádu.
Volná místa přibyla, ale nerovnoměrně
Na první pohled trh práce stále nabízí značný počet příležitostí. Úřad práce ke konci července evidoval 100 932 volných pracovních míst, o 1078 více než v červnu. Před rokem jich zaměstnavatelé přes úřady nabízeli 95 553. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka označil červencový nárůst nezaměstnanosti za obvyklý prázdninový pohyb a upozornil právě na více než sto tisíc evidovaných pozic.
Průměr ale zakrývá výrazné rozdíly. Na jedno volné místo připadalo v Česku 3,6 uchazeče, jenže v některých okresech je konkurence násobně vyšší. Na Karvinsku šlo o 19,1 uchazeče na jednu pozici, na Sokolovsku o 18,3 a v okrese Ústí nad Labem o 17. Pro lidi v těchto regionech tak samotný celostátní počet volných míst nemusí znamenat rychlou šanci na práci v místě bydliště.

Česko čeká největší částečné zatmění Slunce za desítky let. Víme, odkud bude nejlepší příležitost pro pozorování
Večer 12. srpna 2026 se Slunce nad Českem promění v úzký srpek. Rozhodovat bude počasí i volný výhled k západnímu až severozápadnímu obzoru.
Nejhorší situace zůstává na severu Moravy a v Ústeckém kraji
Nejvyšší nezaměstnanost dál vykazuje Ústecký kraj, kde dosáhla 7,3 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj se 7 procenty. Na opačném konci žebříčku zůstává Praha s 3,9 procenta a Pardubický kraj se 4 procenty. Ve většině krajů nezaměstnanost proti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu, mírnější nárůst zaznamenala Praha, Ústecký a Plzeňský kraj. Karlovarský kraj byl jediný, kde podíl nezaměstnaných o 0,1 bodu klesl.
Z okresů je situace nejnapjatější na Karvinsku s 10,4 procenta nezaměstnaných, na Mostecku s 10,2 procenta a na Bruntálsku s 8,4 procenta. Naopak pod tříprocentní hranicí zůstávají okresy Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. Regionální rozdíly souvisejí i s tím, že některé oblasti dlouhodobě nesou následky útlumu průmyslu a nová pracovní místa tam nevznikají tak rychle, aby výpadek nahradila.
Prázdniny brzdí nábory, do evidence přicházejí absolventi
Červenec bývá měsícem, kdy firmy zpomalují nábor a odkládají nástupy nových zaměstnanců na září. Do evidence se zároveň dostávají lidé, kterým po prvním pololetí skončily smlouvy na dobu určitou, a také část absolventů středních a vysokých škol. Podle poradenské skupiny Moore Czech Republic jde o opakující se sezonní vzorec, zároveň ale platí, že evidence je zhruba o 38 tisíc uchazečů vyšší než před rokem.
Personální společnosti upozorňují také na slabší poptávku v průmyslu. Ten podle analytiků dál čelí tlaku na náklady, dražším energiím a zahraniční konkurenci. Některé firmy proto nové lidi nenabírají a uvolněné pozice nechávají neobsazené. Letošní léto navíc podle personální společnosti Randstad přineslo i praktickou překážku v podobě vysokých teplot, kvůli nimž zejména část manuálně pracujících odkládala pohovory na pozdější období.

Levnější hypotéky se vzdalují. Co teď rozhoduje víc než sazba v ceníku banky
Průměrná nabídka hypoték v srpnu vystoupala na 5,42 %. U úvěru 3,5 milionu korun to proti březnu znamená zhruba o 1100 korun vyšší splátku.
Co čísla znamenají pro uchazeče o práci
Během července se na úřadech práce nově zaevidovalo 46 598 lidí. Z evidence odešlo 35 386 osob, z toho 23 975 nastoupilo do zaměstnání. Mezi uchazeči bylo 54,5 procenta žen, absolventi a mladiství tvořili 4,5 procenta evidence a lidé se zdravotním postižením 12,5 procenta. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci měsíce 102 902 lidí.
Pro uchazeče je podstatné, že nabídka přes Úřad práce nepokrývá celý pracovní trh. Řadu míst firmy inzerují samy, hlavně přes pracovní portály a vlastní weby. Pokud náborové procesy v létě stojí, nemusí to znamenat, že pozice zanikla. Část firem může rozhodnutí odložit na září, kdy se vrací běžný provoz po dovolených a školních prázdninách.
Skutečný obraz ukážou až září a říjen. Pokud půjde jen o prázdninový výkyv, měla by se situace stabilizovat s obnovením náborů. Pokud ale slabší průmysl a zahraniční poptávka povedou firmy k dalšímu omezování míst, pětiprocentní hranice nebude jen sezonní epizodou, ale potvrzením pozvolného ochlazování trhu práce.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!