Plíce začínají stárnout dříve, než si myslíme. Tohle pomáhá udržet dech i ve vyšším věku

Vývoj plic se završuje přibližně mezi 20. a 25. rokem života a zdravé plíce dospělého člověka mohou mít celkovou kapacitu kolem šesti litrů vzduchu. Přibližně od 30 až 35 let pak jejich funkce začíná pozvolna klesat. Nejde o nemoc, ale o přirozenou součást stárnutí organismu. Postupně se mění pružnost plicní tkáně, hrudní stěna bývá tužší a s věkem může slábnout také bránice a další svaly zapojené do dýchání. Člověk si změn dlouho nemusí vůbec všimnout, protože běžné denní činnosti nevyžadují využití maximální plicní kapacity. Výraznější rozdíl se proto často ukáže až při rychlejší chůzi, sportu nebo jiné fyzické námaze.

Největším nepřítelem zůstává kouření

Samotné stárnutí nelze zastavit, jeho dopad na dýchací systém však není u každého stejný. Zásadní je především nekouřit a pokud možno se vyhýbat také dlouhodobému pobytu v zakouřeném nebo silně znečištěném prostředí. Tabákový kouř urychluje poškozování plic a patří mezi hlavní rizikové faktory chronické obstrukční plicní nemoci i rakoviny plic. Velký význam má naopak pravidelný pohyb. Svižná chůze, jízda na kole, plavání nebo jiná aerobní aktivita sice plíce „nezvětší“, pomáhá však udržovat kondici dýchacích svalů a zvyšuje schopnost organismu efektivně využívat kyslík. Pro dospělé a seniory se běžně doporučuje alespoň 150 minut pohybu střední intenzity týdně doplněného posilováním.

Pomoci může rovněž cílený trénink dýchacích svalů. Jednoduchou variantou je brániční dýchání, při kterém se při nádechu více pohybuje břicho než horní část hrudníku. Existují také nádechové trenažéry, které při nádechu vytvářejí odpor. Výzkumy u starších lidí ukazují, že takzvaný inspiratorní svalový trénink může zvýšit sílu svalů používaných při nádechu, není však náhradou běžného pohybu ani léčbou plicního onemocnění. Podobně je vhodné dívat se i na nejrůznější internetové návody slibující „omlazení plic“ během několika minut denně. Dechová cvičení mohou být užitečným doplňkem, ztracenou plicní funkci ale nedokážou jednoduše vrátit.

Lifestyle

Samsung skrývá užitečné Wi-Fi menu, které v běžném nastavení neuvidíte. Stačí několikrát klepnout na jednu položku

Telefony Samsung Galaxy mají vedle běžného nastavení Wi-Fi také méně známou nabídku Connectivity Labs. Dokáže zobrazit podrobnější údaje o bezdrátovém připojení a u podporovaných zařízení pomůže zkontrolovat sílu domácí Wi-Fi v různých částech bytu nebo domu. V běžné nabídce ale vidět není.

Plícím prospívá i prostředí, ve kterém žijeme

Dýchací cesty mají vlastní čisticí mechanismy, které pomáhají zachytávat prach, částice a mikroorganismy. Nos přitom vzduch před vstupem do dolních cest dýchacích filtruje, ohřívá a zvlhčuje, proto je při běžném dýchání výhodnější využívat jej než ústa. V domácnosti je důležité pravidelně větrat a omezovat cigaretový kouř, nadměrné množství prachu, plísně nebo jiné dráždivé látky. Zdraví plic nepodpoří žádná jediná „zázračná“ potravina. Smysl má pestrý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, ryb, celozrnných potravin a dalších běžných zdrojů živin spolu s dostatečným příjmem tekutin. Hydratace mimo jiné pomáhá udržovat hlen v dýchacích cestách v konzistenci, která usnadňuje jeho přirozené odstraňování.

Zvláštní pozornost si zaslouží prevence respiračních infekcí, protože zápal plic, chřipka nebo jiné závažnější infekce mohou představovat pro starší lidi podstatně větší zátěž než pro mladého zdravého člověka. Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování proti chřipce zejména lidem od 65 let a osobám se zvýšeným rizikem komplikací. U lidí od 65 let je doporučeno také očkování proti pneumokokovým onemocněním. Pro starší dospělé jsou k dispozici rovněž vakcíny proti RSV, přičemž vhodnost jejich podání závisí na věku a individuálním zdravotním riziku. Konkrétní kombinaci očkování je proto vhodné řešit s praktickým lékařem podle věku, chronických nemocí a předchozího očkování.

Dlouhotrvající kašel není dobré přecházet

Zpozornět je třeba především tehdy, pokud kašel přetrvává několik týdnů, zhoršuje se nebo se k němu přidá nezvyklá dušnost, bolest či tlak na hrudi nebo vykašlávání krve. Takové obtíže nemusí souviset jen s prodělanou infekcí, ale mohou doprovázet například astma, chronickou obstrukční plicní nemoc nebo jiná plicní či srdeční onemocnění. Vyšetření může podle potíží zahrnovat spirometrii, rentgen hrudníku nebo další zobrazovací metody. V Česku navíc funguje program časného záchytu rakoviny plic určený pro současné nebo bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let s kuřáckou historií alespoň 20 balíčkoroků. Právě nízkodávkové CT může odhalit podezřelé změny ještě v době, kdy člověk žádné příznaky nepociťuje.

Zdroje: ČeskéNoviny.cz, European Respiratory Society