Stát nabízí seniorům výraznou finanční motivaci. O této možnosti ale ví jen minimum lidí a přicházejí tak o peníze
Senioři o výhodách neví. Právě v informovanosti je ale největší problém.
Zdroj: Shutterstock
Mnoho lidí je přesvědčeno, že stát si od seniorů bere víc, než jim vrací, přitom už měsíce funguje systém, který jim může každý měsíc přidat tisíce korun. Překážkou nejsou složitá pravidla, ale hlavně to, že o této možnosti řada důchodců vůbec neví. Peníze tak zůstávají ležet ladem, i když by mohly výrazně ulevit jejich peněženkám.
Mnoho pracujících seniorů dnes dál odvádí peníze státu, aniž by tušili, že si mohou výrazně polepšit. V zákonech už je nějakou dobu zakotvený mechanismus, který jim umožňuje nechat si část peněz, jež by jinak odešly na odvodech. Nejde o žádnou okrajovou úpravu pro pár jednotlivců, ale o systém, díky kterému se může práce v důchodu změnit z nutnosti na skutečnou finanční výhodu.
Zarážející je, že i přes jeho dopad se o něm mluví mnohem méně, než by odpovídalo reálným částkám. Zásadní zlom nastal letos pro ty, kteří pobírají starobní důchod a přitom si dál přivydělávají. Stát jim přestal z výdělku strhávat důchodové pojištění, které dříve automaticky ukrajovalo více než šest procent z jejich mzdy.
Senioři si přilepší o další peníze
To, co dříve mizelo v odvodech, teď zůstává seniorům přímo na účtu. V praxi to znamená v průměru zhruba dva a půl tisíce korun měsíčně navíc. Za rok se tato částka snadno přiblíží třiceti tisícům, což už nejsou drobné, ale peníze, které mohou zaplatit dovolenou, novou pračku nebo jednoduše klidnější hospodaření.
Není divu, že zájem o tuto úlevu postupně roste. Na začátku roku ji využívalo něco málo přes sto dvacet tisíc pracujících seniorů, během podzimu už šlo přibližně o sto čtyřicet pět tisíc lidí.
Počet se zároveň přirozeně proměňuje podle sezony a dostupných pracovních míst, protože řada důchodců pracuje na kratší úvazky nebo zaskakuje jen ve vybraných obdobích. Statistika přitom ukazuje, že nejde o kosmetickou úpravu, ale o změnu, která má reálný dopad na rodinné rozpočty.
Jen v letošním roce zůstaly díky slevě v peněženkách seniorů více než tři a půl miliardy korun. Nejvýrazněji se efekt projevil v létě, kdy důchodci často nahrazovali kolegy na dovolených a jejich příjmy dočasně stouply. V některých měsících tak dosahoval měsíční přínos skoro tří tisíc korun, což je částka, kterou už každý v rodinném rozpočtu pozná.
Peníze už neodvádí do státního rozpočtu
Peníze, které by dříve skončily v systému, tak zůstávají přímo lidem, kteří je potřebují. Samotné vyřízení přitom není nijak složité. Zaměstnaný senior si slevu uplatní jednoduše přes svého zaměstnavatele, bez zdlouhavého papírování a obíhání úřadů. Stačí, aby o této možnosti věděl a výhodu si aktivně nárokoval.
U těch, kdo podnikají jako živnostníci, je postup trochu jiný, ale princip zůstává stejný. Platí nižší zálohy nebo si po vyúčtování nechají přeplatek vrátit, takže i v jejich případě končí více peněz v čistém. Právě v informovanosti je ale největší problém.
Část seniorů o slevě neslyšela vůbec, jiní mají dojem, že se vše zařídí automaticky bez jejich zásahu. Tím ale o peníze přicházejí, protože bez žádosti se nic nemění a oni dál odvádějí plné částky. Stát sice nástroj připravil, ale ten, kdo se o něj nepřihlásí, žádnou úlevu nepocítí.
Ještě před touto změnou byla situace úplně jiná. Pracující důchodci byli sice teoreticky odměňováni tím, že se jim po roce práce nepatrně zvýšil důchod, v praxi to ale znamenalo jen několik desítek korun měsíčně navíc. Takové navýšení sotva někoho motivovalo, aby v zaměstnání zůstával déle.