Řidiči, zpozorněte! Každý rok je třeba chodit na tyto kontroly, jinak hrozí problém. Většina z nich to podceňuje
Povinné kontroly řidičů: Ročně je zanedbají tisíce lidí a pak se nestačí divit následkům.
Zdroj: Shutterstock
Tisíce řidičů usedají za volant s neodhalenou oční vadou. Nevědomky tak ohrožují sebe i ostatní účastníky silničního provozu. I drobná nepřesnost v dioptriích může zpomalit reakci stejně jako alkohol.
Řízení auta vyžaduje neustálou bdělost. Každý pohyb na silnici, každá značka nebo bliknutí brzdových světel musí být zaznamenáno včas a bez rozmýšlení. Přesto se ukazuje, že značná část řidičů do detailu nevidí to, co by měli. Podle kampaně Slepí vrazi z roku 2018 bylo v Česku otestováno přes čtyři tisíce řidičů a výsledky odhalily, že více než sedm z deseti potřebovalo korekci zraku.
Polovina z nich si přitom byla jistá, že vidí dobře. Každý dvanáctý účastník testování vůbec neměl usednout za volant. Zraková vada nemusí být na první pohled patrná. Člověk se domnívá, že vidí normálně, ale v krizové situaci zareaguje o zlomky vteřin pomaleji.
Prevence je za volantem nezbytná
To potvrzují i odborníci na dopravní prevenci, kteří upozorňují, že i mírně zhoršená ostrost nebo snížené vnímání kontrastů mohou být při nehodě rozhodující. Podle koordinátorky prevence Veroniky Vošické Buráňové jde často o okamžiky, kdy je ohrožen chodec nebo cyklista, tedy ti nejzranitelnější na silnicích.
Jedním z podceňovaných aspektů je periferní vidění. Zrak směřuje dopředu, ale vnímání pohybu mimo hlavní osu je klíčové pro bezpečnou jízdu. Optometristka Kristýna Štěbetáková vysvětluje, že bez funkčního periferního vidění může řidič snadno přehlédnout dítě vbíhající na silnici nebo cyklistu, který se ocitne v mrtvém úhlu.
Podobně rizikové jsou noční jízdy, kdy oči pracují v náročnějších podmínkách. Oslnění od protijedoucích aut, horší kontrast i pomalejší přizpůsobení očí tmě dohromady vytvářejí prostředí, kde se každá slabina zraku projeví naplno. Významnou roli hraje i kvalita brýlí nebo kontaktních čoček.
Řidiči často netuší, že korekce, která jim vyhovuje přes den, nemusí být dostatečná pro řízení za tmy. Chybná nebo neaktuální korekce může v noci zpomalit reakci natolik, že rozdíl mezi bezpečným zastavením a srážkou je jen několik metrů.
Řidiči by kontroly u lékaře neměli podceňovat
Lékaři proto doporučují pravidelné kontroly zraku. Obecně by si dospělí měli nechat zrak přeměřit alespoň jednou za dva roky. Po čtyřicátém roce věku se doporučuje vyšetření každý rok. Ti, kteří nosí brýle nebo čočky, by měli přicházet na kontrolu pravidelně, minimálně jednou ročně. Statistiky přitom ukazují, že pouze něco málo přes polovinu řidičů chodí na prohlídky takto často.
Čtrnáct procent se nikdy nenechalo vyšetřit a přibližně pětina nenosí brýle, i když by je podle vyšetření potřebovala. Problém zraku se nemusí projevit jen při řízení. Nenápadnými signály bývá časté mžourání, únava očí, bolest hlavy nebo slzení. Lidé je často přisuzují stresu či dlouhé práci u počítače, ale může jít o jasné varování, že zrak už není v optimálním stavu.
To, že člověk nikdy nedostal diagnózu, ještě neznamená, že vidí dokonale. Přestože se většina řidičů soustředí hlavně na dioptrie a ostrost, realita je složitější. Zraková pohoda za volantem je kombinací mnoha faktorů. Každé oslabení, byť malé, se v praxi promítne do zpomalené reakce a vyššího rizika. Jízda autem je dynamický proces a na rozhodnutí bývá jen několik sekund. Pokud oči nezareagují tak, jak mají, může být pozdě.
autorský text, tisková zpráva, vlastní dotazování