Když v lednu pustí televizi senioři, neuvěří vlastním očím. Vláda chystá krok, který změní jejich životy
Senioři zbystří už po prvních zprávách v lednu. Televize ukáže krok vlády, který změní úplně vše.
Zdroj: Shutterstock
V lednu se může stát něco, co tu ještě nebylo. Poplatky, které platíme za veřejnoprávní média, by mohly úplně zmizet. Na první pohled to zní jako vítězství pro peněženky, ale pod povrchem se skrývá víc otázek než odpovědí.
Ještě v květnu letošního roku si lidé zvykali na novou částku 205 korun měsíčně za televizi a rozhlas. Předchozích 175 korun už neplatilo, a mnozí to brali jako další z řady drobných zdražení, která prostě patří k době. Jenže na konci října se na stole objevilo něco, co by mohlo celou situaci převrátit naruby. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce tyto poplatky zrušit úplně.
Zní to jednoduše, ale všechno má své ale. Vládní slib by sice znamenal úsporu více než dvou tisíc korun ročně, zejména pro seniory, kteří dnes měsíčně platí pravidelně jako každý jiný odběratel. Jenže nikdo zatím neřekl, z čeho se bude veřejnoprávní vysílání platit dál.
První velká změna přišla nedávno
Připomeňme si, že první velká změna přišla teprve letos na jaře. Nešlo jen o nové částky, ale i o to, kdo se nově stal povinným plátcem. Zatímco dříve se platbě vyhnul každý, kdo neměl doma rádio ani televizi, dnes zákon počítá s každou domácností, která má přístup k internetu.
To znamená prakticky kohokoliv s chytrým telefonem, tabletem nebo notebookem. Výjimku tvoří jen lidé s klasickými tlačítkovými telefony, které připojení k síti vůbec neumožňují. Zákon tak rozšířil okruh poplatníků o stovky tisíc domácností.
Z pohledu veřejných rozpočtů šlo o vítaný krok, protože přinesl nové příjmy, ale pro mnoho lidí to znamenalo další nečekaný výdaj. Zvlášť pro ty, kteří jsou zvyklí platit poplatky dopředu za celý rok. Mnozí totiž poslali částku ještě podle starého ceníku, a když v květnu přišlo navýšení, zjistili, že mají nedoplatek.
Kdo uhradil v lednu 1620 korun, musel po zvýšení doplatit dalších 120. Česká pošta sice těm, kdo využívají SIPO, automaticky upravila platbu, ale ani to nezachránilo všechny. Součástí jarní novely byla i takzvaná valorizace. Měla zajistit, že kdykoli inflace od posledního navýšení překročí šest procent, zvednou se automaticky i samotné poplatky.
Cílem bylo zvýšit poplatky současné době
Cílem bylo, aby příjmy České televize a Českého rozhlasu držely krok s rostoucími náklady. Tato úprava však neměla dlouhého trvání, protože s příchodem nové koalice dostává celá koncepce financování jiný směr. V programovém prohlášení, které se na konci října dostalo až na Pražský hrad, stojí jasně, že koncesionářské poplatky mají být zrušeny.
Jenže právě zde začíná být situace nejasná. Dokument neříká, jakým způsobem se zajistí další fungování veřejnoprávních médií. Hnutí ANO dlouhodobě prosazuje, aby financování přešlo přímo pod státní rozpočet. Stejně se vyjadřuje i SPD. Jenže Motoristé s tímto plánem nesouhlasí. Podle nich by přímá závislost na státním rozpočtu ohrozila nezávislost médií.
Argumentují tím, že televize a rozhlas by se mohly stát nástrojem politické moci. Otázka financování tak zůstává otevřená. Pro důchodce by zrušení poplatků znamenalo znatelnou úlevu. Dva tisíce korun ročně nejsou málo, obzvlášť v době, kdy každá položka v rozpočtu hraje roli. Ale pokud by kvůli úsporám došlo k omezení vysílání nebo ztrátě kvality, mohlo by se nadšení rychle vytratit.
Vláda ve svém prohlášení sice zmiňuje, že chce zachovat nezávislost České televize i rozhlasu, ale jakmile by peníze proudily přímo ze státní kasy, kontrola nad nimi by se ocitla v rukou politiků. A právě tady vzniká největší dilema celé reformy.