Začalo omezení výpočtu některých důchodů. Stát mění pravidla, dopady pocítí tisíce lidí
Nový způsob výpočtu důchodů je tu. Pro část lidí znamená nepříjemné překvapení.
Zdroj: Shutterstock
Od začátku roku se pro řadu lidí tiše mění jedna z klíčových životních jistot. Nová pravidla neznamenají okamžitý šok, přesto dokážou během pár let citelně zasáhnout rodinný rozpočet. A nejvíce dopadnou na ty, kteří zamíří do penze až později.
Od ledna 2026 začal platit nový způsob, jak stát počítá starobní i invalidní důchody. Jde o součást důchodové reformy schválené v roce 2024, která zavádí mechanismus postupného zpomalování růstu nově přiznávaných penzí na příštích deset let.
První vlna změn už běží a dotýká se každého, kdo si o důchod požádá právě od roku 2026 dál. Změna se netýká jen samotného výpočtu, ale hlavně toho, jak se nově započítávají předchozí výdělky a odpracované roky. Každý důchod se skládá ze základní výměry, která aktuálně činí 4 900 korun, a z procentní výměry odrážející takzvanou zásluhovost.
Ve druhé složce nastává změna
Právě v druhé složce nastává posun. Procentní výměra vychází z celoživotních výdělků a získaných dob pojištění, jenže jejich zápočet se bude rok od roku mírně snižovat. Nové důchody proto nebudou ve srovnání s předchozími ročníky tak rychle růst, i když v nominální částce porostou dál díky každoročním valorizacím a úpravám redukčních hranic.
Na první pohled může změna působit nenápadně. Neznamená, že by nově přiznané důchody byly nižší než ty, které stát vyplácí dnes, ani že by se částka na složence snížila proti předchozímu období. Rozdíl se projeví při porovnání s tím, jak vysoký by důchod byl podle pravidel platných před reformou.
Jinak řečeno, nový vzorec nebere pojištěncům to, co už mají, ale přidává pomaleji, než tomu bylo dříve. Konkrétní zásah do výpočtu se liší podle typu dávky. U starobních důchodů a invalidních důchodů třetího stupně se zápočet výdělků do první redukční hranice postupně sníží ze 100 na 90 procent.
Od nového roku platí nový výpočet
V roce 2026 se započítává 99 procent a v každém dalším roce se tato hodnota sníží o jeden procentní bod. Zároveň se u těchto důchodů krok za krokem snižuje i zápočet dob pojištění, a to z 1,5 procenta na 1,45 procenta za rok.
Pro rok 2026 platí koeficient 1,495 procenta za každý rok pojištění, přičemž v následujících letech bude klesat tempem 0,005 procentního bodu ročně. Invalidní důchody druhého a prvního stupně využívají stejný princip jako invalidní důchod třetího stupně, ale s dalším omezením.
U druhého stupně se nejprve vypočítá procentní výměra stejným způsobem jako u třetího stupně a následně se sníží na polovinu. U nejnižšího, prvního stupně invalidity se postup opakuje, jen s tím rozdílem, že výsledná procentní výměra klesne na třetinu.
Tato konstrukce znamená, že lidé s nižším stupněm invalidity se musí připravit na ještě citelnější rozdíl mezi původním a novým systémem. Modelové propočty ukazují, že už v roce 2026 se u nově přiznaných starobních důchodů a invalidních důchodů třetího stupně projevuje pokles proti starým pravidlům zhruba o 150 až 250 korun měsíčně.
Některé částky se výrazně sníží
Výsledná částka závisí na výši výdělků a délce pojištění, přičemž platí, že čím vyšší by jinak důchod byl, tím větší dopad zpomalovacího mechanismu nastává. U invalidních důchodů druhého stupně se změna projevuje poklesem přibližně o 70 až 120 korun a u invalidních důchodů prvního stupně jde zhruba o 50 až 80 korun měsíčně.
Pokud se během příští dekády nezmění samotný mechanismus a proběhne všech deset vln snižování zápočtů, vyjdou v roce 2035 nové starobní a invalidní důchody zhruba o osm až deset procent níže, než by odpovídalo původním pravidlům.
Zároveň se sníží takzvaný náhradový poměr, tedy podíl důchodu na předchozím výdělku, přibližně o tři procentní body. Životní úroveň nových důchodců se tak ve srovnání s dneškem postupně posune níže a nejvíce to pocítí ti, kteří do penze vstoupí až v závěrečných letech fungování nového vzorce.