Do lázeňského města jezdí autobusy Ukrajinců, kteří zde mají léčbu zdarma. Češi musí platit a čekat několik měsíců
Češi se do lázní nedostanou, Ukrajinci ano. Léčbu mají zdarma a přijíždějí po stovkách autobusů.
Zdroj: Shutterstock
Zdravotní sestry z Karlových Varů a Mariánských Lázní otevřeně popisují proměnu lázeňských měst. Místo někdejšího luxusu a zahraničních hostů čelí realitě plné rozporů, která se dotýká nejen ekonomiky, ale i zdravotního systému.
Západočeské lázně bývaly symbolem klidu, elegance a hojnosti. Na kolonádách se střídaly hlasy německých a ruských turistů, kteří tu utráceli nemalé částky a zajišťovali místním stálý přísun práce. Po roce 2022 se však atmosféra měst zásadně proměnila.
Místo movitých hostů přicházejí lidé z válkou zničené Ukrajiny a s nimi i úplně jiný přístup ke zdravotní péči. Podle tamních zdravotnic se tak do kdysi prestižních zařízení dostávají pacienti, jejichž chování i požadavky překvapují i zkušený personál, uvádí portál Parlamentní listy.
Pro uprchlíky musí být péče zdarma
Rehabilitační sestra z Karlových Varů, která má za sebou desítky let praxe, říká, že se situace během posledních let změnila výrazně. Připomíná časy, kdy město žilo z turistů a kdy každý host přinášel jistotu. Dnes je podle ní vše jiné. K lázeňské péči se dostávají lidé, kteří nic neplatí, a přesto očekávají plný servis.
Paní Slabá mluví o pacientech, kteří přicházejí s dokumentem označeným jako plnohodnotná péče a dožadují se rehabilitace, i když ji podle ní nepotřebují. Často prý nepracují, ale vyžadují služby, které jsou hrazené z veřejného pojištění. Na některé z nich však český občan musí čekat několik měsíců, nebo podle lékařů nemá. právo vůbec, dodává výše uvedený portál.
Podobnou zkušenost má i Monika z Mariánských Lázní. Vzpomíná na dobu, kdy v hotelech pobývali převážně Rusové a Němci. Přiznává, že s nimi nebylo vždy snadné vyjít, ale zároveň přinášeli do města stabilitu. Připomíná i dávný incident, kdy se hosté obou národností pohádali v sauně kvůli historickým křivdám a museli být rozděleni do různých částí zařízení.
I přes podobné konflikty však lázeňská zařízení tehdy prosperovala. Dnes se podle zdravotnic atmosféra změnila. Turistů ubylo, služby se zaměřily na péči hrazenou pojišťovnami a přibylo klientů, kteří podle nich často nemají prostředky, ale mají nárok na stejnou úroveň ošetření jako běžní pojištěnci, píše web ProSvet.cz.
Atmosféra se v lázeňském městě změnila
Statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny ukazují, že v Česku je registrováno přibližně 330 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Jen třetina z nich si platí pojištění sama nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Zhruba 60 tisíc lidí hradí pojištění jako samoplátci a za dalších 80 tisíc, převážně dětí a seniorů, platí stát.
Samotná péče o děti do osmnácti let vychází podle pojišťovny na dvě miliardy korun ročně. Zdravotníci však tvrdí, že čísla neodrážejí realitu, kterou denně vidí. Upozorňují, že do lázeňských a rehabilitačních zařízení přicházejí uprchlíci i bez zjevného zdravotního důvodu a že část z nich žádá opakované procedury. Zdravotní sestra dokonce prozradila, že někteří pacienti diktují lékařům, co mají napsat, aby na péči dosáhli.
VZP přitom uvádí, že většina Ukrajinců čerpá jen základní ošetření a že náklady na jejich léčbu nejsou nepřiměřené. Rozpor mezi statistikou a praxí ale přetrvává. Další zdravotnice, Alena z Karlovarské krajské nemocnice, popisuje případy, které v ní zanechaly obavy o vlastní bezpečí. Tvrdí, že do regionu byli přivezeni pacienti s nakažlivými chorobami, například tuberkulózou nebo HIV.
Personál dnes musí plnit požadavky nemocných
Zkušenost s nimi podle ní změnila pohled personálu na situaci a zvýšila napětí mezi zaměstnanci i pacienty. Lázeňství v regionu se tak dostává pod tlak nejen ekonomický, ale i společenský. Města, která kdysi prosperovala z bohaté zahraniční klientely, se dnes musí přizpůsobovat jinému typu návštěvníků.
Současně se připravují na další příliv uprchlíků, který má přijít s novým migračním paktem Evropské unie. Otázkou zůstává, kdo zaplatí jejich zdravotní péči a zda už nynější systém dokáže takovou zátěž unést. Zdravotní sestry se shodují, že to, co dříve fungovalo jako součást prestiže regionu, se mění v každodenní boj s přetížením a nejistotou.
Zatímco dříve se lázeňský personál staral o turisty, dnes se snaží zvládat rostoucí počet pacientů, z nichž mnozí neznají jazyk ani pravidla systému. Jak říká jedna z nich, dříve se do lázní jezdilo pro zdraví a klid. Dnes tu prý zůstává spíš napětí a únava.
prosvet.cz, ParlamentníListy.cz
Poznámka redakce; portál se snažil uvedené informace na obou webech ověřit, nicméně až do vydání tohoto článku nedostal zpětnou vazbu.