V Baltském moři přibývá mořského kanibala. Podle odborníků může jeho šíření představovat hrozbu

Českým turistům se Baltské moře v posledních letech dostává stále více do hledáčku. Polské pobřeží je dostupné autem, nabízí dlouhé písečné pláže a pro řadu lidí představuje alternativu k cestě na jih Evropy. Balt se ale zároveň výrazně mění. Letos se už řešila rekordně nízká hladina vody, problémy se sinicemi a zákazy koupání. Do pozornosti vědců se nyní znovu dostává také nenápadný živočich, který může mít na zdejší prostředí mnohem větší vliv, než napovídá jeho vzhled.

Průsvitný tvor není medúza

Jde o žabernatku americkou Mnemiopsis leidyi, žebernatku původem z pobřežních oblastí Severní a Jižní Ameriky. Přestože svým průsvitným tělem připomíná medúzu, patří do jiné skupiny živočichů. Nemá žahavé buňky, takže pro koupající se lidi nepředstavuje stejné nebezpečí jako některé medúzy.

Právě to je důležitá informace pro turisty. Výskyt žabernateky rozhodně neznamená, že by bylo nutné vyhýbat se koupání v Baltu. V létě bývají mnohem bezprostřednějším rizikem silné vlny, zpětné proudy nebo zhoršená kvalita vody, kvůli nimž letos například Polsko uzavíralo více než stovku pláží.

Při větším množství žabernatek se nicméně mohou u pobřeží objevovat slizovité shluky, které nejsou pro plavce právě příjemné. Výraznější výskyt byl letos zaznamenán například u dánského pobřeží.

Zahraniční

Bezpečnostní člun vytlačoval turisty od mola. Na dovolené v Egyptě vznikla nebezpečná situace

Poklidná plavba u egyptského letoviska El Gouna se změnila v nepříjemnou scénu. Bezpečnostní motorový člun se dostal do konfliktu s výletní lodí s turisty a začal ji vytlačovat od mola.

Přezdívku mořský kanibal nedostala náhodou

Mnohem zajímavější je způsob života tohoto tvora. Žabernatka požírá zooplankton, rybí jikry i larvy, takže soupeří o potravu s původními druhy a současně může snižovat počet mladých ryb, které se dožijí dospělosti.

Její schopnost přežít v nepříznivých podmínkách jde ještě dál. Pokud potravy ubývá, dospělí jedinci mohou konzumovat vlastní larvy. Právě kvůli tomuto neobvyklému chování získal živočich přezdívku mořský kanibal.

Do evropských vod se Mnemiopsis leidyi dostala pravděpodobně prostřednictvím balastní vody nákladních lodí. V Černém moři se začala výrazně šířit už během 80. let minulého století. V západní části Baltského moře ji vědci poprvé spolehlivě zaznamenali v Kielském zálivu v říjnu 2006.

Největším problémem může být voda bez kyslíku

Novější výzkum ukazuje další důvod, proč vědci situaci sledují. Studie zveřejněná v roce 2026 v odborném časopise Journal of Plankton Research se zabývala tím, jak nedostatek kyslíku mění vztah mezi žabernatkou a jejími predátory.

Jedním z původních druhů schopných požírat mladé žabernatky je například koljuška tříostná. Jenže při nízkém obsahu kyslíku ve vodě se její aktivita omezuje. Invazivní žebernatka tak může v některých podmínkách získat výhodu.

Právě kyslíkově chudé oblasti patří k dlouhodobým problémům Baltu. Jde o další ukázku toho, jak změna prostředí může otevřít prostor organismům, kterým nové podmínky vyhovují lépe než původním druhům.

Podobné proměny přitom nejsou jen záležitostí severní Evropy. Také oteplování Jaderského moře vytváří vhodnější podmínky pro některé nepůvodní organismy.

Zahraniční

Španělsko zasáhlo přes 420 zemětřesení: Vyděšení turisté opouštějí města a hledají bezpečí

Jih Španělska zažívá mimořádně aktivní sérii zemětřesení. V okolí Granady se během několika dnů objevily stovky otřesů, část budov byla poškozena a stovky lidí musely opustit své domovy.

Turisté se žabernatky bát nemusí

Pro člověka tedy zpráva o „mořském kanibalovi“ zní mnohem hrozivěji, než jaká je realita. Žabernatka americká nekouše, nežahá a koupajícího se člověka neloví.

Varování vědců směřuje jinam. Pokud by její populace výrazně rostla, mohla by zasahovat do potravního řetězce, zvyšovat tlak na některé druhy ryb a měnit rovnováhu už tak citlivého Baltského moře.

Češi, kteří letos míří k polskému Baltu, proto nemusí měnit plány. Ostatně pobřeží nabízí i řadu klidnějších pláží mimo nejznámější letoviska. Příběh nenápadného průsvitného živočicha je ale dobrým příkladem toho, že největší změny v evropských mořích nemusí být na první pohled vůbec vidět.

zdroje: Bild, Euronews