Oblíbené moře Čechů zasáhl výrazný pokles vody. Hladina je na historickém minimu
Baltské moře čelí extrémnímu suchu. Hladina vody klesla na nejnižší úroveň v historii měření.
Zdroj: Shutterstock
Baltské moře ustoupilo jako nikdy dřív, břehy se nečekaně obnažily a vědci sledují jeden z nejvýraznějších výkyvů hladiny za posledních sto čtyřicet let. Co za tím ve skutečnosti stojí?
Baltské moře zažívá začátkem roku 2026 situaci, kterou odborníci označují za bezprecedentní od konce 19. století. V prvních únorových týdnech naměřili vědci tak nízkou hladinu, že překonala všechny dosavadní záznamy od roku 1886.
Institut oceanologie Polské akademie věd uvedl, že průměrná úroveň vody je nyní přibližně o 67 centimetrů nižší, než je dlouhodobý normál, což v praxi znamená, že z mořské pánve zmizelo asi 275 kubických kilometrů vody, tedy téměř 275 miliard tun.
Problém způsobují východní větry
Na první pohled by se nabízelo jednoduché vysvětlení v podobě sucha nebo nedostatku srážek, podle expertů však nejde ani o vysychání moře, ani o problém s přítokem z řek. Odborníci vysvětlují, že za celým jevem stojí vytrvalé východní větry, které se v oblasti udržují delší dobu bez výraznější změny směru.
Tyto vzdušné proudy postupně vytlačily obrovské množství vody přes Dánské úžiny směrem k Severnímu moři, takže hladina klesla v celém baltském prostoru, nikoli jen lokálně u pobřeží. Vědci tento proces označují termínem wind set down.
Jde o situaci, kdy dlouhodobý vítr z jednoho směru doslova odfoukne vodu pryč z moře, podobně jako když se opakovaným fouknutím do šálku čaje vytvoří na hladině holá místa. Klíčovou roli tu nehraje nedostatek deště, ale atmosférické podmínky, konkrétně oblast vysokého tlaku a stabilní východní proudění vzduchu.
Právě tato kombinace způsobila, že se z Baltu vytlačily masy vody a hladina šla prudce dolů. Tak výrazný pokles se neobejde bez dopadů na život kolem moře. Podle odborníků může komplikovat lodní dopravu i navigaci, protože přístavy i mělké úseky najednou pracují s jinými hloubkami, než na jaké jsou zvyklé.
Změny v moři se dotknou i přírody
Změny pocítí také příroda. Mělčí pobřežní úseky se mohou dočasně ocitnout téměř nasucho a část organismů se musí přizpůsobit rychlému posunu hranice vody, což bývá pro ekosystém náročná zkouška. Zároveň ale vědci upozorňují na zajímavý paradox.
Dlouhodobě totiž patří hluboké části Baltského moře mezi oblasti, kde se v dolních vrstvách často nedostává kyslíku, a život na dně je tam tím pádem omezený. Když se vítr uklidní a tlakové pole se změní, může do Baltu vniknout chladnější, slanější a více okysličená voda ze Severního moře.
Odborníci popisují, že takový příliv funguje jako hluboký nádech pro celý ekosystém, protože doslova „osvěží“ dusivé hlubiny, kde se pak může život znovu nadechnout. Neobvykle nízká hladina navíc při současných mrazech přinesla do severní části regionu i nezvyklé zimní scénáře.
V Estonsku se díky tomu otevřely takzvané ledové silnice, tedy trasy vedené přímo po zamrzlé mořské hladině mezi ostrovy a pevninou, které lidé využívají v období, kdy je led dostatečně silný. Na pobřeží se zároveň vytvořily vzácné ledové valy, tedy nahromaděné kusy ledu navrstvené podél břehu, které připomínají malé zdi z ledu.