Šedesátiletá žena pracovala pouze 20 let. I přesto může dostat důchod, jaký nemá běžně pracující člověk
Jen dvacet let v práci a nečekaně vysoký důchod. Případ šedesátnice překvapil i odborníky.
Zdroj: Shutterstock
Mnoho lidí se domnívá, že bez dlouhých let v práci nemá člověk na důchod šanci. Ve skutečnosti ale systém počítá i péči o rodinu, která může rozhodnout.
V Česku stále přetrvává přesvědčení, že starobní důchod je dostupný pouze pro ty, kteří mají za sebou desítky let nepřerušené pracovní kariéry. Skutečnost je však podstatně složitější a zároveň vstřícnější. Nárok na důchod totiž může vzniknout i ženě, která byla oficiálně zaměstnaná jen dvacet let.
Rozhodující roli hrají takzvané náhradní doby pojištění, tedy období, kdy člověk sice nepracoval, ale pečoval o druhé. Odchod do starobního důchodu je v České republice dobrovolný. Aby však vznikl nárok na jeho výplatu, musí být splněny dvě základní podmínky.
Podmínky pro splnění důchodu jsou dvě
První z nich je dosažení zákonem stanoveného důchodového věku. Druhou podmínkou je dostatečně dlouhá účast na důchodovém pojištění. Právě u této části často dochází k nepochopení, protože se do ní nezapočítávají pouze roky strávené v zaměstnání.
Součástí doby pojištění jsou i období, kdy se člověk staral o děti nebo o zdravotně závislé blízké osoby. Typickým příkladem může být žena, která vychovala tři děti a každému z nich se osobně věnovala po dobu tří let. Celkem tak strávila devět let na mateřské a rodičovské dovolené.
Po této etapě života se dalších šest let starala o nemocné rodiče. I tato péče je státem uznávána jako náhradní doba pojištění. Přestože tato žena byla v klasickém pracovním poměru pouze dvacet let, do systému důchodového pojištění se jí započítá také čtrnáct let péče o rodinu.
Celkově tak dosáhne na třicet pět let pojištění, což splňuje základní zákonnou podmínku pro přiznání starobního důchodu. Samotná výše důchodu se skládá ze dvou částí. První z nich je základní výměra, která je stejná pro všechny důchodce bez ohledu na jejich minulý příjem.
Důchod se počítá z několika procentních složek
V současnosti se pohybuje přibližně kolem částky 4 660 korun měsíčně. Druhou složkou je procentní výměra, která už zohledňuje délku pojištění a výši výdělků v rozhodném období. Za každý započitatelný rok pojištění náleží 1,5 procenta z takzvaného výpočtového základu.
Pokud žena během své pracovní kariéry dosahovala čistého měsíčního příjmu okolo 35 000 korun, odpovídá to zhruba 47 000 korunám hrubého. Po uplatnění zákonných redukcí vychází výpočtový základ přibližně na 27 000 korun. Do tohoto průměru se nezahrnují roky péče o děti ani o nemocné rodiče, protože tyto takzvané vyloučené doby by jinak výsledný příjem uměle snižovaly.
Procentní výměra se ale vypočítává ze všech započitatelných let pojištění, tedy i z období, kdy se žena starala o své blízké. Při celkové době pojištění třicet pět let tak v tomto případě vychází procentní výměra zhruba na 14 200 korun měsíčně.
Po přičtení základní výměry činí celkový starobní důchod přibližně 18 800 korun měsíčně. Bez započtení náhradních dob pojištění by na takovou částku nikdy nedosáhla. Pokud by se do péče o děti a rodiče nepřihlíželo, žena s pouhými dvaceti lety zaměstnání by nesplnila minimální požadovanou délku pojištění.
Péče o druhé je náhrada pracovního poměru
Nárok na starobní důchod by jí vůbec nevznikl a byla by odkázána pouze na sociální podporu závislou na aktuálních příjmech a majetkových poměrech domácnosti. Žádost o starobní důchod je možné podat osobně na pobočce Česká správa sociálního zabezpečení, prostřednictvím zmocněné osoby nebo elektronicky přes její ePortál.
K žádosti je nutné doložit doklad totožnosti, dokumenty prokazující dobu pojištění a také podklady potvrzující náhradní doby, například péči o děti nebo nemocné blízké.
O přiznání důchodu a jeho výši rozhoduje instituce zpravidla do devadesáti dnů od podání žádosti. Pokud je důchod schválen, může být vyplacen zpětně až pět let. Výplata probíhá každý měsíc buď převodem na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty.