Od roku 2026 přichází obrovská změna pro OSVČ. Kdo splní jednu podmínku, nebude muset platit povinné zálohy
Obří změna pro OSVČ od roku 2026: Kdo udělá tuto jednu věc, přestane platit povinné zálohy.
Zdroj: Shutterstock
Od začátku příštího roku čeká některé podnikatele výrazná změna, která ovlivní jejich každodenní povinnosti. Novinka slibuje úlevu široké skupině osob a otevírá dveře k větší svobodě v podnikání. Koho se ale bude týkat a co přesně přinese?
Zdravotní pojištění tvoří povinnou součást výdajů každého, kdo podniká na vlastní pěst. Dosud platilo, že zálohy musí pravidelně odvádět všichni, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů. Od roku 2026 však novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přinese zásadní změnu. Zálohy nebudou muset hradit žádní podnikatelé, kterých se netýká minimální vyměřovací základ, a nově ani ti, za které pojistné odvádí stát.
Minimální vyměřovací základ odpovídá polovině průměrné mzdy a z něj se odvíjí i výše minimální zálohy. Pro rok 2026 bude tato částka činit 3306 korun měsíčně. Povinnost dodržet tento základ platí nejen pro samotné pojistné po skončení zdaňovacího období, ale i pro měsíční platby v jeho průběhu. Kdo má po podání přehledu vyšší příjmy, doplatí rozdíl podle skutečného výsledku.
Doplatky za pojištění jen pro někoho
Výjimku však mají lidé, kterým zákon umožňuje platit pojistné podle reálného zisku bez ohledu na stanovené minimum. Do této skupiny spadají například podnikatelé, kteří zároveň pracují v zaměstnání a odvádějí pojistné z platu, dále studenti, starobní důchodci nebo rodiče na mateřské a rodičovské dovolené.
Patří sem i osoby se zdravotním postižením, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, lidé v důchodovém věku bez nároku na důchod nebo rodiče, kteří celodenně pečují o malé děti. U všech těchto kategorií se pojistné počítá ze skutečného zisku, nikoli z pevně daného minima.
Dosud měli různé skupiny OSVČ odlišná pravidla. Například zaměstnaní podnikatelé zálohy vůbec neplatí, zatímco za osoby, za něž pojistné odvádí stát, tato výjimka platí pouze v prvním roce podnikání. Od druhého roku už museli platit zálohy podle výše příjmů z předešlého období.
Tuto nerovnost odstraní nová právní úprava, která sjednotí systém a rozšíří možnost neplatit zálohy i na další skupiny. Podle důvodové zprávy k novele bude od roku 2026 platit, že OSVČ, které nemají minimální vyměřovací základ, nebudou muset odvádět zálohy vůbec.
Někteří lidé nemusí platit zálohy
Pokud se ale rozhodnou zálohy přesto posílat, například z obavy z vyššího doplatku po odevzdání přehledu, mohou tak učinit dobrovolně. Změna má přinést jednodušší administrativu a větší volnost při správě financí drobných podnikatelů. Novela zároveň zavede povinnost elektronického podání přehledu o příjmech a výdajích pro všechny OSVČ.
Zatímco dosud museli elektronicky podávat pouze ti, kteří mají datovou schránku ze zákona, nově se tato povinnost rozšíří na všechny bez výjimky. Podle důvodové zprávy tento krok usnadní zpracování přehledů pojišťovnami a zrychlí komunikaci mezi úřady a podnikateli. Cílem je plná elektronizace systému, která má zjednodušit administrativu a snížit chybovost.
Významná změna se dotkne také rodičů, kteří celodenně pečují o děti. Dosud za ně stát hradil pojistné pouze tehdy, pokud neměli žádný příjem ze zaměstnání či podnikání. Jakmile si přivydělávali, byť minimálně, nárok na státní platbu ztráceli. Od roku 2026 tato podmínka zanikne. Pečující rodiče budou moci mít příjmy ze zaměstnání i z podnikání, aniž by tím přišli o pojistné hrazené státem.
V praxi to znamená, že za ně bude pojistné odvádět jak stát, tak případně i zaměstnavatel nebo oni sami podle skutečných výdělků. Tím se jejich postavení srovná s ostatními skupinami, jako jsou studenti, důchodci nebo ženy na mateřské. Změny se vztahují i na podnikatele, kteří začali činnost ještě před účinností novely. Ti, kteří jsou současně státními pojištěnci, zaplatí naposledy zálohu za prosinec 2025, splatnou v lednu následujícího roku.