Aleš Cibulka neuposlechl radu Jiřiny Bohdalové. Po zakázaném vtipu přišlo nepříjemné ticho

Aleš Cibulka vzpomněl na přísnou Bohdalovou. Škrtla mu vtip, ale on ho stejně neudržel.
Zdroj: Nextfoto.cz
Aleš Cibulka zavzpomínal na začátky s Jiřinou Bohdalovou i na chvíli, kdy neuposlechl její radu. Vtip, který mu označila za špatný, na pódiu přesto použil. Reakce sálu mu prý stačila k tomu, aby od té doby její poznámky bral vážně.
Aleš Cibulka si dodnes pamatuje okamžik, kdy mu Jiřina Bohdalová bez servítků seškrtala scénář a jeden z jeho vlastních vtipů označila za nepoužitelný. Mladý moderátor jí tehdy nevěřil, vtip na pódiu přesto pronesl a okamžitě pochopil, že herečka měla pravdu. V sále nastalo ticho a Bohdalová mu podle jeho vzpomínek jediným pohledem naznačila, že přesně tohle čekala.
Vzpomínku spojil Cibulka s rokem 2002, kdy společně s Jiřinou Jiráskovou moderoval televizní ceny TýTý. Oba si připravili scénář a mladý moderátor měl pocit, že je hotovo. Jirásková ale rozhodla, že text pošle ještě Jiřině Bohdalové, aby se na něj podívala zkušeným okem. Cibulka přiznal, že se ho to tehdy dotklo. Scénář považoval za povedený a nechápal, proč by ho měl posuzovat někdo další. Jirásková mu však vysvětlila, že Bohdalová dokáže přesně poznat, co na jevišti zafunguje a co naopak publikum mine.
Vtip, který neprošel, stejně zazněl
Bohdalová podle Cibulky scénář upravila s mimořádným citem pro rytmus, pointu i zkratku. U jednoho z jeho vtipů ale napsala tvrdou poznámku, že je úplně špatný a nikdo se mu smát nebude. Moderátor se rozhodl, že jí tentokrát nedá za pravdu, a při moderování ho sebevědomě použil.
Výsledek byl přesně takový, jaký herečka předpověděla. Publikum nereagovalo a v sále nastalo nepříjemné ticho. Cibulka se v tu chvíli očima střetl s Bohdalovou, která se podle něj jen potutelně usmívala a zvednutým obočím mu dala jasně najevo, že ho varovala oprávněně.
Od té doby prý pochopil, že její úsudek není dobré zlehčovat. Když Bohdalová řekne, že něco nebude fungovat, bere to jako signál ke škrtání. V jeho vyprávění nejde jen o humornou historku ze zákulisí, ale i o lekci z řemesla: zkušený komik a herec často pozná slabé místo dřív, než ho odhalí publikum.

Přátelství, ve kterém se rady nebalí do vaty
Cibulka o Bohdalové mluví jako o osobnosti s výjimečným smyslem pro humor, detail a tah na branku. Právě tyto vlastnosti podle něj stojí za tím, že její rady mohou působit přímočaře, ale mají praktický význam. Nejde o zdvořilé připomínky, které nic neřeknou, nýbrž o přesné zásahy do toho, co má na jevišti šanci obstát.
Podobně popsal i jejich pozdější kontakt. Bohdalová mu dokázala zavolat s radou nebo poznámkou, která mohla přijít nečekaně, ale mířila k věci. Cibulka z toho v rozhovoru neudělal stížnost, spíš další důkaz vztahu, ve kterém je humor spojený s upřímností a profesní přesností.
Z jeho vzpomínek je patrné, že si Bohdalovou nespojuje jen se slavnými rolemi, ale také s okamžiky mimo kamery. Vybavil si například společenskou akci na parníku při křtu cédéčka Evy Pilarové, kde podle něj zpočátku vázla nálada. Bohdalová tehdy vystoupila před lidi a atmosféru dokázala rychle rozhýbat.
Cibulka zároveň připomněl drobný, ale výmluvný detail z jejího soukromí. Pokud jí lidé chtějí blahopřát, neměli by podle něj nosit řezané květiny, protože ty nemá ráda. Vhodnější je květina v květináči nebo rostlina, kterou lze zasadit do země.
Historka se scénářem k TýTý tak zůstává jednou z těch, které Cibulka vypráví s odstupem a humorem. Ukazuje Bohdalovou jako člověka, který umí povzbudit, pobavit i zastavit kolegu ve chvíli, kdy si myslí, že má neprůstřelný nápad. A Cibulka u téhle lekce dodnes ví přesně, kdy mu došlo, že některé poznámky je lepší poslechnout hned.

