Arktický vzduch míří do Evropy. Teploty spadnou, jaro v části kontinentu znovu zabrzdí
Do Evropy se valí arktický vzduch. Teploty prudce klesnou a jaro se v části kontinentu zastaví.
Zdroj: Shutterstock
Evropu čeká další výrazný zlom v počasí. Do střední a východní části kontinentu se podle meteorologických modelů začne tlačit arktický vzduch, který může srazit teploty pod obvyklé hodnoty a vrátit i přízemní mrazíky.
Jaro v Evropě znovu narazí na studenou brzdu. Do střední a východní části kontinentu se na přelomu dubna a května začne od severu propadat arktický vzduch, který přinese citelné ochlazení, výrazný rozdíl mezi západem a východem Evropy a na některých místech i návrat ranních mrazů. Česko se podle předpovědních modelů ocitne poblíž rozhraní dvou odlišných vzduchových hmot, takže počasí může být proměnlivé a lokálně i dost zrádné.
Meteorologové upozorňují, že za změnou bude stát výrazné přeskupení tlakových útvarů nad Evropou. Mezi tlakovou výší nad Britskými ostrovy a tlakovou níží nad Ruskem se začne ze severu sunout studený vzduch arktického původu. Právě tato situace má v závěru dubna a na začátku května rozdělit Evropu na dvě teplotně zcela odlišné části.
Počasí se v závěru měsíce změní
Zatímco západ kontinentu může zůstat v nadprůměrně teplém režimu, ve střední a hlavně východní Evropě se mají teploty držet pod dlouhodobým normálem. Podle dostupných modelových výhledů může být ve východní polovině Evropy o více než pět stupňů chladněji, než bývá na konci dubna obvyklé. V praxi to znamená studená rána, chladnější dny a v citlivějších oblastech také riziko mrazů, které umí potrápit zemědělce i zahrádkáře.
Právě návrat mrazivého vzduchu po teplejší epizodě bývá na jaře nejproblematičtější. Vegetace je už rozběhnutá, stromy kvetou a část plodin je ve fázi, kdy i krátký pokles teplot pod nulu může způsobit škody. Největší hrozbu obvykle nepředstavují celodenní maxima, ale noční a ranní minima, zvlášť při vyjasnění a slabém větru.
Arktický vzduch navíc často nepřináší jen samotný chlad. Když se střetne s teplejším a vlhčím prouděním nad jižnějšími částmi Evropy, vzniká prostor pro srážky a výraznější výkyvy počasí. V některých oblastech se tak může ochlazení spojit s deštěm, ve vyšších polohách i se sněžením. Na horách proto ani na přelomu jara a léta nemusí být zimní epizody ničím výjimečným.
Podobné vpády studeného vzduchu se v Evropě objevily i v předchozích měsících. Letos v lednu zasáhl arktický chlad velkou část kontinentu a teploty v některých regionech klesaly výrazně pod sezonní průměr. V březnu pak meteorologové upozorňovali na další ochlazení související s narušením polárního víru, které mohlo během krátké doby srazit teploty až o desítky stupňů proti předchozím hodnotám v teplejších oblastech.
Právě polární vír bývá v podobných situacích často skloňovaným pojmem. Jde o rozsáhlou cirkulaci studeného vzduchu nad polárními oblastmi, která při oslabení nebo narušení snáz pustí chlad do nižších zeměpisných šířek. Neznamená to automaticky katastrofický scénář pro celou Evropu, ale zvyšuje to pravděpodobnost výraznějších teplotních kontrastů a náhlých zlomů v počasí.
Pro Česko bude důležité hlavně to, jak přesně se rozhraní mezi studeným a teplejším vzduchem usadí. Pokud se posune více k západu, ochlazení bude citelnější a poroste i riziko přízemních mrazíků. Jestli zůstane východněji, republika se může držet na okraji studeného vpádu a rozdíly mezi jednotlivými regiony budou výrazné. V takové situaci bývá běžné, že zatímco jedna část země řeší ráno mráz, jinde se odpoledne teploty dostanou na příjemné jarní hodnoty.
Novinky.cz, autorský text