Do Chorvatska se pojede levněji. Slovinsko uvolnilo důležitý úsek bez dálniční známky
Cesta k Jadranu se může zlevnit. Slovinsko uvolnilo úsek, kde už není potřeba známka.
Zdroj: Shutterstock
Cesta autem k Jadranu se dá naplánovat i tak, aby řidič ve Slovinsku část poplatků obešel. Jenže ušetřená dálniční známka často znamená pomalejší jízdu, horší orientaci a větší riziko zdržení. Před letní dovolenou se proto vyplatí počítat nejen peníze, ale i čas a nervy.
Slovinská dálniční známka zůstává pro české řidiče mířící do Chorvatska jedním z nejdiskutovanějších poplatků na celé cestě k moři. Právě přes Slovinsko vede jedna z nejoblíbenějších tras na Jadran, zejména pro ty, kdo vyrážejí přes Mikulov, Vídeň, Graz, Maribor a dál na chorvatský přechod Gruškovje–Macelj. Na mapě vypadá průjezd zemí krátce, v peněžence se ale projeví výrazněji.
Slovinsko totiž neúčtuje mýto podle ujetých kilometrů jako Chorvatsko, ale vyžaduje elektronickou dálniční známku pro jízdu po dálnicích a rychlostních silnicích. Řada motoristů proto každoročně řeší, zda se slovinské dálnici vyhnout. Místo nákupu známky zvolit menší silnice, projet přes Ptuj, Lenart nebo jiné lokální tahy a napojit se až tam, kde už poplatek není potřeba.
Kolik stojí slovinská známka a proč řidiče dráždí
Slovinská e-vinjeta se prodává v několika variantách. U běžných osobních aut v kategorii 2A vychází sedmidenní známka na 16 eur, měsíční na 32 eur a roční na 117,50 eura. Vyšší dodávky a některé větší vozy spadají do dražší kategorie 2B, kde jsou částky podstatně vyšší. Právě na správnou kategorii si musí řidiči dát pozor, protože špatně zvolená známka může být problém při kontrole.
Problémem u cest do Chorvatska bývá i délka platnosti. Typická dovolená od soboty do soboty se může z pohledu sedmidenní známky dostat na hranu, protože cesta tam a zpět často nevyjde do jednoho týdne. Mnoho rodin proto raději kupuje měsíční variantu, i když slovinský úsek projedou jen dvakrát.
Známku lze pořídit elektronicky a je navázaná na registrační značku auta. Při nákupu je proto důležité zkontrolovat SPZ, zemi registrace, začátek platnosti i kategorii vozidla. Chyba v jednom znaku může z levné online formalitky udělat drahou nepříjemnost.
Objížďka existuje, ale není pro každého
Projíždět Slovinsko bez dálniční známky možné je, pokud se řidič důsledně drží nezpoplatněných silnic. Znamená to ale pečlivě naplánovat trasu a nenechat navigaci, aby auto vrátila na dálnici jen proto, že je to rychlejší. V sezoně navíc mohou být menší silnice plné dalších turistů se stejným nápadem, místních řidičů, cyklistů i pomalejších obytných aut.
Zkušenosti z cest ukazují, že objíždění slovinské dálnice může přidat desítky minut až hodiny. Záleží na čase odjezdu, provozu kolem Mariboru, kolonách u hranic i na tom, zda řidič jede osobním autem, dodávkou nebo obytným vozem. U menšího auta a klidnějšího provozu může být objížďka snesitelná. U plně naloženého auta s dětmi nebo karavanu se z úspory často stává spíš zkouška trpělivosti.
Největší riziko je nechtěné najetí na zpoplatněný úsek. Stačí špatně nastavená navigace, přehlédnutá odbočka nebo objížďka kvůli opravám a auto se ocitne tam, kde už je známka povinná. Slovinské kontroly přitom nejsou jen teoretická hrozba. Za jízdu bez platné známky hrozí vysoké pokuty, které mohou několikanásobně převýšit cenu měsíční viněty.
Kdy se vyplatí zaplatit a kdy zkusit vedlejší silnice
Pokud jedete na dovolenou s pevně daným příjezdem, máte ubytování od konkrétní hodiny a nechcete řešit každou odbočku, dává větší smysl koupit slovinskou známku. Ušetříte si stres, nebudete muset složitě hlídat zpoplatněné úseky a cesta bude předvídatelnější. To platí hlavně v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a při návratech na konci prázdninových turnusů.
Objížďka může dávat smysl u cestovatelů, kteří nespěchají, jedou mimo hlavní nápor a chtějí si cestu rozdělit. Menší slovinská města, venkovské silnice a zastávka na jídlo nebo tankování pak nejsou zdržení, ale součást cesty. I v takovém případě je ale rozumné mít trasu připravenou předem a v navigaci vypnout zpoplatněné úseky.
Důležité je také počítat s Chorvatskem. Tam se dálniční známka nekupuje, platí se mýtné podle projetého úseku. Řidič tedy může ušetřit ve Slovinsku, ale v Chorvatsku ho poplatky stejně čekají. Při plánování rozpočtu je proto lepší spočítat celou trasu, nejen jednu zemi.