Ani Morava, ani jih Čech. Skutečný ráj najdete v tomto městě na severu, Češi nechápou, že o tom neslyšeli

Češi hledají krásná historická města. To nejúchvatnější ale leží na severu Čech a připomíná středověk.
Zdroj: Wikimedia Commons
Jen pár kilometrů od rušných silnic se skrývá městečko, které působí jako z jiného světa. Levín na Litoměřicku připomíná zapomenutou kapitolu středověkých kronik, kde se prolíná historie s legendami a řemeslnou tradicí. Kdo sem zavítá, objeví kouzlo úzkých uliček, příběhy plné záhad i odkaz hrnčířů, jejichž jméno kdysi znali daleko za hranicemi kraje.
Mezi Litoměřicemi a Úštěkem, v tichém zákoutí Českého středohoří, stojí Levín. Na mapě ho snadno přehlédnete, v reálu se ale zapíše do paměti každému, kdo se tu zastaví. S necelými dvěma stovkami obyvatel působí skoro jako vesnice, přesto se už od středověku pyšní městskými právy.
V minulosti šlo o důležité centrum řemesel a obchodu, dnes o poklidné místo, které přitahuje hlavně ty, kteří hledají autentickou atmosféru a příběhy dýchající dávnou minulostí. Dominantou obce je kostel Povýšení svatého Kříže. Jeho základy sahají do románského období, kdy stál ještě jako rotunda. Po staletích přestaveb získal barokní tvář, ale některé detaily odkazují k jeho starším podobám.
Česká historie na každém kroku
Kdo vstoupí dovnitř, okamžitě si všimne oltáře s portikem z umělého mramoru a sochou Piety. Původní gotické dílo z patnáctého století dnes najdete uložené v muzeu, návštěvníci si v kostele mohou prohlédnout pečlivě zhotovenou kopii. Zajímavostí je i cínová křtitelnice a kazatelna zdobená reliéfy evangelistů, které připomínají šikovnost dávných řemeslníků.

Levín se ale neproslavil jen architekturou. V kostele se nachází tajemná kachle, která vyvolává otázky už celé generace. Je na ní zobrazeno zvíře, o němž se lidé dodnes přou. Někdo v něm vidí obyčejného kocoura, jiný lva nebo lvici. Stejný motiv se objevuje i na fasádě jednoho z místních domů a od té doby se mluví o takzvaném levínském kocourovi.
Tajemství ale nikdo nikdy neobjasnil. Další vyprávění připomínají, že Levín byl vždycky místem, kde se realita potkávala s pověstmi. Staří kronikáři popisují lékaře, který vlastnil kouzelné zrcadlo. To mělo údajně ukázat nejen pravdu, ale i skrytou závist a podvody. Vyprávělo se, že dokázalo odhalit každého, kdo měl špatné úmysly vůči svým sousedům.
Místo má za sebou bohatou historii
A do dějin městečka se zapsala i temná historka ze čtrnáctého století, kdy místní věřili, že žena pohřbená na zdejším hřbitově vstává z hrobu a dusí své sousedy. Strach pominul až ve chvíli, kdy bylo její tělo spáleno. Pokud se ale od tajemných příběhů přesuneme k historii, Levín je neoddělitelně spojen s hrnčířstvím.
Právě tady se vyráběly nádoby s květinovými a zvířecími motivy, které byly oblíbené v širokém okolí. Největší rozmach zažilo městečko v osmnáctém a devatenáctém století. Hrnčíři si dokázali vybudovat pověst poctivých mistrů a jejich výrobky nechyběly na trzích v celém regionu.
Postupně ale přišly rány, které řemeslo oslabily. Požáry ničily dílny a zásoby, ložiska kvalitního jílu se vyčerpávala a tovární výroba nabídla levnější konkurenci. Přesto se ještě ve třicátých letech minulého století ozýval v několika domech zvuk hrnčířských kruhů.

Moderní místo s trochou středověku
Dnes už tu zůstala jen vzpomínka v podobě výrobků a také muzeum historie a řemesel, které návštěvníkům připomíná, že Levín byl kdysi hrdým centrem hrnčířské výroby. Současný Levín působí klidně a pokorně. Úzké uličky, pohled na kostelní věž a domy s duchem minulosti vytvářejí atmosféru, kterou jinde jen tak nenajdete.
I přes malý počet obyvatel tu život nezmizel. V létě se konají poutě, koncerty i setkání hrnčířů a řemeslníků, kteří na tradici svých předků navazují. Pokud hledáte místo, kde se zastavil čas a kde historie stále šeptá do ucha, pak Levín stojí za zastavení.