Téměř každý druhý Čech pobírá invalidní důchod. Pokud máte některou z těchto nemocí, můžete si požádat i vy
Téměř polovina národa žije z invalidního důchodu. Jestli máte jednu z těchto nemocí, můžete žádat také.
Zdroj: Shutterstock
Invalidní důchod v Česku se nejčastěji přiznává lidem, kteří trpí bolestmi zad, nemocemi meziobratlových plotének, ale také při závažných duševních onemocněních, jako je schizofrenie nebo těžší formy deprese. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení jej dnes pobírá více než 415 tisíc lidí a čísla ukazují, že se s věkem tyto počty výrazně zvyšují. Češi zároveň potvrzují, že žádost o invalidní důchod není nic jednoduchého a vyžaduje nejen zdravotní komplikace doložené odborným posudkem, ale také splnění zákonných podmínek ohledně doby pojištění.
Invalidita se týká lidí napříč generacemi a ukazuje, jak zásadně může zdraví ovlivnit kvalitu života i finanční jistotu. Podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) žije v Česku přes 415 tisíc osob s přiznaným invalidním důchodem. To je zhruba tolik lidí, kolik má například celé Brno, a ukazuje to, jak široce tento fenomén zasahuje do společnosti.
Největší část invalidního důchodu je vyplácena kvůli potížím se svalovou a kosterní soustavou. Jde hlavně o bolesti zad a problémy s ploténkami. Těmito diagnózami trpí více než 111 tisíc Čechů. Na podobně vysoké číslo dosahují také duševní poruchy a poruchy chování, které představují dalších 110 tisíc případů.
Invalidní důchod bere téměř každý druhý Čech
Jde tedy o dva základní pilíře invalidity v Česku. Tyto problémy dohromady tvoří více než polovinu všech přiznaných invalidních důchodů, což je alarmující číslo. Člověk by si řekl, že na invaliditu mají nárok především lidé s těžkými fyzickými hendikepy, realita je ale složitější. Potíže s páteří nebo psychické onemocnění mohou postupně člověka omezit natolik, že už není schopný vykonávat žádnou stálou práci.
Invalidní důchody se u nás dělí do tří stupňů, podle toho, jak velké procento schopnosti pracovat člověk ztratil. V praxi to znamená rozdílné částky: lidé s prvním stupněm dostávají v průměru něco přes deset tisíc korun, u druhého stupně je to zhruba dvanáct tisíc a třetí stupeň znamená největší pokles pracovní schopnosti, s průměrnou částkou přes sedmnáct tisíc korun.
Ačkoliv se to může zdát jako finanční jistota, většina příjemců potvrdí, že bez pomoci rodiny, případně bez dalšího příjmu, je s takovou částkou přežití dost komplikované. Často jde spíš o základní oporu, než o peníze, které by zajistily důstojný životní standard.
Nejohroženější věková skupina
Invalidní důchody se samozřejmě častěji přiznávají lidem ve vyšším věku. Největší skupinu tvoří Češi mezi 55 a 59 lety. V této kategorii je přes 91 tisíc invalidních důchodců. Následují osoby nad 60 let, kterých je necelých 90 tisíc. U těch už ale někteří mezitím přešli do starobního důchodu, a proto jejich invalidní dávka zanikla.
Zajímavé ale je, že invalidita není výjimkou ani u lidí v produktivním věku, tedy čtyřicátníků či dokonce třicátníků. Podle lékařů se totiž právě u mladší generace stále častěji objevují psychické poruchy, deprese nebo úzkosti. Spolu s tím, jak roste tlak na výkon a pracovní zátěž, zvyšuje se také riziko vyhoření a ztráty psychické pohody. To v konečném důsledku vede k většímu počtu lidí, kteří nejsou schopni pracovat v běžném režimu.
Nejčastější diagnózy, kvůli nimž Češi o invaliditu žádají
Pokud jde o konkrétní zdravotní potíže, prim hrají nemoci bederní, hrudní nebo křížové oblasti páteře. Bolesti zad známe všichni, ale pro více než 30 tisíc lidí v Česku jsou natolik těžké, že kvůli nim dostali invalidní důchod. Dalších téměř 28 tisíc Čechů pak bojuje přímo s diagnózou dorzalgie, tedy chronickými bolestmi zad.
Psychické poruchy tvoří další výraznou skupinu – schizofrenie se týká přes 16 tisíc pacientů, více než 11 tisíc lidí žije s úzkostnými poruchami a téměř deset tisíc zasažených čelí těžkým depresím. Objevit se ovšem mohou i jiné duševní problémy, od lehčí po střední mentální retardaci až po specifické poruchy osobnosti.
Neméně závažná je kategorie onkologických onemocnění. V Česku se kvůli rakovině přiznává invalidní důchod více než 35 tisíc lidem. Nejčastější jsou případy rakoviny prsu, konečníku a tlustého střeva. Nesmíme zapomenout ani na další diagnózy, jako je roztroušená skleróza, artróza kyčlí nebo kolen, cukrovka, srdeční onemocnění, epilepsie či mozková obrna. Každá z těchto chorob dokáže člověku zásadně změnit život a vést až k trvalé pracovní neschopnosti.
Podmínky pro získání invalidního důchodu
Zajímavým faktem je, že nestačí mít jen vážný zdravotní problém. Češi, kteří invalidní důchod žádají, musí splnit hned dvě podmínky. První je samozřejmě samotná invalidita, která se určuje podle toho, o kolik procent poklesla schopnost pracovat. Určuje ji posudkový lékař a pro uznání invalidity je nutný pokles alespoň o 35%. Druhou podmínkou je určitá doba důchodového pojištění.
Pokud žadatel nemá odpracované minimální roky, nemá na dávku nárok, a to ani v případě těžkých zdravotních potíží. Výjimkou jsou případy, kdy k invaliditě došlo následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo u osob, kterým invalidita vznikla do osmnácti let. V takových situacích se na dobu pojištění nebere ohled. Pro mnohé lidi je proto žádost o invalidní důchod složitým procesem, protože nestačí předložit zdravotní dokumentaci. Musí zároveň doložit i pracovní historii.
Invalidita se proto nevyplatí brát na lehkou váhu. Ukazuje totiž, co všechno dokáže zdraví ovlivnit – nejen osobní, ale i pracovní a finanční život. A jak říkají samotní Češi, kteří v invalidním důchodu skončili. Nikdy by nečekali, že zrovna je se tento problém bude týkat. Stačil ale úraz, vleklé bolesti nebo psychické vyčerpání a vše bylo najednou jinak.