Herečka Kateřina Brožová ukázala svůj dům za Prahou. Tady čas běží úplně jinak, fanoušci tajně nahlížejí přes plot
Život Kateřiny Brožové daleko od centra Prahy. Její samota působí jako místo na konci světa.
Zdroj: Nextfoto.cz
Herečka Kateřina Brožová působí jako jemná dáma z červeného koberce, doma ale řeší věci spíš jako chlap. Nebojí se práce rukama, na úklid si nikoho nezve a největší klid nachází ve svém domě uprostřed zeleně za Prahou, kde má pocit, že ji svět nechává chvilku dýchat.
Kateřina Brožová vyrůstala v uměleckém prostředí, které vypadá zvenku téměř pohádkově. Maminka byla primabalerína, otec hrál na housle, doma se tak místo ticha ozývala hudba a šustění baletních špiček. Za touto idylou se ale skrývala bolestná rodinná zkušenost. Její rodiče přišli o půlročního syna, staršího bratra Kateřiny, kterého herečka nikdy nepoznala.
Chlapeček tehdy těžce onemocněl a tehdejší medicína si s tím neuměla poradit, což rodinu hluboce poznamenalo. Brožová později vysvětlila, že právě tahle tragédie ji do určité míry posunula do chlapecké role. Rodiče v ní viděli pokračování syna, kterého ztratili, a ona sama má pocit, že ji to naučilo být samostatná, praktická a nebát se přiložit ruku k dílu.
Miluje přírodu a naprostý klid
V jednom z rozhovorů také přemýšlela nad tím, že kdyby bratr zůstal naživu, možná by ona sama nikdy nepřišla na svět. Umělecký svět rodičů pro ni znamenal spoustu práce, zkoušek a vystoupení, takže mít více dětí by v takovém rytmu bylo velmi náročné.
Od dětství ji to táhlo ven. Sama říkávala, že ji otec vedl k lásce k přírodě, místo nákupních center znala hlavně lesy, zahrady a louky. Možná i proto dnes působí na veřejnosti jako elegantní hvězda, ale doma funguje úplně jinak. Nemá uklízečku, nevozí ji řidič a na telefon jí neodpovídá žádná manažerka, všechno si organizuje sama.
Část života jí navíc formovala těžká autonehoda, kterou prodělala, když její dceři byly jen 2 roky. Na sněhu dostala smyk a jen o vlásek unikla nejhoršímu, lékaři tehdy mluvili skoro o zázraku. Brožová je přesvědčená, že ji tehdy něco symbolicky podrželo, protože měla být hlavně pro svou dceru.
Právě kvůli dceři začala hledat nové bydlení mimo Prahu. Když procházela nabídky na internetu, narazila na dům se zahradou v obci Ládví u Kamenice, který ji chytil za srdce na první fotografii. Zaujala ji kombinace vzrostlé zahrady, klidu a místa, kam se vejde i velký pes.
Dům si sama koupila a vybudovala
Dům, starý zhruba 20 let, si koupila a postupně podle svých představ zrekonstruovala, přičemž pro ni byla klíčová hlavně okolní zeleň. Dnes říká, že tam žije v prostředí, které má svou duši, a že zahradu spíš opečovává, než aby ji měnila.
Ládví je malá vesnice na Praze východ, schovaná v tzv. Ladově kraji, který si spojujeme s obrázky Josefa Lady. Zajímavou shodou okolností strávila Brožová dětství u pražského Ládví, kde je dnes stanice metra C, a teď žije v Ládví u Kamenice, obklopeném loukami a lesy.
Ulice, v níž bydlí, končí doslova na samotě, za plotem má louku a za ní les, takže když přijedete k domu, máte pocit, že jste na konci světa. Herečka přiznává, že ve městě by žít nedokázala a že si nejvíc odpočine právě ve chvíli, kdy za sebou zavře branku a ocitne se ve svém tichém okruhu samoty.
Do Prahy stále jezdí za prací, natáčením i divadlem, navíc vede vlastní agenturu, takže program má nabitý. Cesta domů se jí ale podle jejích slov rok od roku prodlužuje, protože provoz na silnicích je čím dál horší a návrat za Prahu je někdy spíš zkouškou trpělivosti. Přesto tvrdí, že jí život mimo město vrací vnitřní klid, a připouští, že není typickým městským člověkem.
Ladův kraj se stal jejím skutečným domovem a možná i proto ráda zmiňuje místa, která stojí za výlet. Kdo má rád výlety, může se projít kolem zámku Štiřín, projít se přírodním parkem Velkopopovicko nebo vystoupat na kopec Ládeves s rozhlednou. Příznivci ticha lesa ocení stezky kolem Kamenického potoka, kde nad cestou šumí smrkové lesy.