Jan Potměšil okouzlil rolemi i lidskostí. V životě mu byly oporou ženy, ale síly mu brala nemoc
Česko zasáhla smutná zpráva. Jan Potměšil statečně čelil osudu až do konce.
Zdroj: Nextfoto.cz
Jan Potměšil si za svůj život získal obdiv nejen výraznými hereckými rolemi, ale i tím, jak působil mimo jeviště. Veřejnost v něm neviděla jen charismatického umělce, ale také muže, který i přes těžké zdravotní potíže zůstával pokorný, civilní a obdivuhodně statečný. Po jeho smrti se znovu připomínají nejen jeho největší role, ale i blízcí lidé, kteří mu stáli po boku.
Jeho herecká stopa byla výrazná už od mládí. Diváci si Jana Potměšila spojují hlavně s filmy a pohádkami, které v českém prostředí zanechaly silnou stopu. Patřil mezi známé tváře filmů Bony a klid a Proč?, mnozí si ho pamatují i z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Vedle filmu měl ale velmi pevné místo také v divadle, kde zanechal mimořádně silný otisk. Za titulní roli v Richardu III. získal cenu Alfréda Radoka.
Právě divadlo bylo pro něj po osudové nehodě jedním z pilířů života. Přestože po havárii v roce 1989 ochrnul a zůstal na vozíku, profesi se nevzdal. Naopak dál dokazoval, že skutečný talent nezávisí na tom, v jaké životní situaci se člověk ocitne. Jeho kariéra tak nebyla jen soupisem rolí, ale i příběhem obrovské vytrvalosti.
Velmi důležitou roli v jeho soukromí sehrála manželka Radka Potměšilová. Podle současných zpráv mu byla oporou i během posledního období, kdy se potýkal s vážnými zdravotními komplikacemi. Média připomínají, že jejich vztah působil navenek pevně a klidně a že právě ona stála po jeho boku v časech, kdy herec výrazně slábl. Společně měli dva syny.
Když se dnes mluví o ženách v jeho životě, nejčastěji zaznívá právě jméno jeho manželky. Nebyla jen partnerkou známého herce, ale podle všeho i jeho nejbližší oporou ve chvílích, kdy mu nemoc postupně ubírala síly. Poslední roky byly totiž velmi náročné. Zprávy uvádějí, že Potměšil měl nejméně tři roky vážné zdravotní problémy a jeho stav byl v poslední době velmi křehký.
Na Janu Potměšilovi bylo vždy pozoruhodné, že se o něm dalo mluvit dvěma způsoby a oba byly pravdivé. Jako o herci, který ztvárnil zapamatovatelné role, a zároveň jako o člověku, který si prošel mimořádně těžkým osudem. Ani jedno nepřebíjelo druhé. Jeho profesní úspěchy nestínila nemoc, stejně jako jeho nemoc nevymazala to, co po sobě zanechal na jevišti a před kamerou.
Po jeho odchodu tak nezůstává jen smutek, ale i velmi silná vzpomínka. Na herce s nezaměnitelnou tváří, na muže, který dokázal ustát životní rány, a také na člověka, kterému v nejtěžších chvílích pomáhala blízkost rodiny. Jan Potměšil odešel, ale jeho role i jeho lidský příběh budou v české kultuře připomínány ještě velmi dlouho.
autorský text