Vyhlašujeme nejhorší šunku ze supermarketu: Češi ji kupují každý týden a vůbec netuší, co je uvnitř
Ukázali jsme na nejhorší šunku ze supermarketu: Češi ji kupují běžně a nemají tušení, co skrývá.
Zdroj: Shutterstock
Na obalu vypadá nevinně, v lednici končí každý týden a spousta lidí ji bere automaticky. Když se ale člověk podívá na složení, rozdíly mezi šunkami jsou propastné. Vybrali jsme několik běžně prodávaných výrobků a ukázali, kde končí maso a kde začíná voda, škrob a zbytečná chemie.
Šunka patří v Česku k těm potravinám, které lidé házejí do košíku skoro bez přemýšlení. Na svačinu, na rohlík, dětem do školy, na rychlou večeři. Jenže právě u ní se rozdíly ve složení umí rozevřít až překvapivě moc. Některé balíčky nabízejí poctivý podíl masa a relativně krátký seznam surovin. Jiné stojí hlavně na vodě, přidaných stabilizátorech a konzervantech, které mají výrobek držet pohromadě a prodloužit mu život.
A přesně tady vzniká problém, který na první pohled z obalu často nepoznáte. Když jsme porovnali několik běžně dostupných šunek ze supermarketů, ukázalo se jedno. Největší past nebývá v křiklavém designu ani v akční ceně, ale v tom, že spousta lidí automaticky sáhne po levnější variantě a vůbec neřeší, kolik je uvnitř skutečného masa. Výsledek může být dost nepříjemný. Z výrobku, který se tváří jako běžná šunka, se snadno stane směs masa, vody a pomocných látek, kterou bychom si při vědomém výběru domů nejspíš nevzali.
U šunky hlídejte hlavně složení
U šunky je dobré hlídat hlavně procento masa, třídu jakosti a seznam přidaných látek. Standardní jakost může mít výrazně nižší podíl masa než šunka nejvyšší jakosti. A právě to se pak dohání vodou, škrobem, zahušťovadly nebo fosfáty. Typickým konzervantem bývá E250, tedy dusitan sodný. Ten je v masných výrobcích velmi běžný, ale čím kratší a čistší složení, tím lépe pro spotřebitele, který nechce kupovat zbytečně nastavovaný výrobek.
Rozdíl mezi balíčky za dvacet a za třicet korun tak není jen v cenovce. Často jde o úplně jinou kategorii potraviny. A když se podíváme na konkrétní výrobky, je dobře vidět, proč některé šunky vycházejí jako rozumná koupě a jiné spíš jako levný kompromis, který se nevyplatí ani chuťově, ani složením.
Pět šunek, které lidé běžně kupují
- Tesco Vepřová šunka standardní jakosti krájená 100 g nabízí jen 75 procent vepřové kýty. Ve složení je dál voda, sůl, dusitan sodný, guma euchema jako želírující látka, cukr, trifosforečnany, difosforečnany a erythorban sodný. Právě tady je krásně vidět model levné šunky, která se neprodává hlavně díky kvalitě masa, ale díky tomu, že je levná a snadno dostupná.
- Kostelecká šunka standardní 100 g z nabídky Globusu jde ještě níž. Obsahuje jen 65 procent vepřové kýty, dál pitnou vodu, sůl, bramborový škrob, E250, E451, zahušťovadlo E407, antioxidant E301, extrakty zeleniny a koření a přírodní aroma. Tohle už je přesně ten typ výrobku, u kterého člověk neplatí za šunku v běžném smyslu slova, ale za výrazně nastavovaný masný výrobek.
- Poctivá šunka krájená prodávaná v Bille má 90 procent masa. To už je proti levným standardním variantám výrazně lepší číslo, pořád tu ale najdeme vodu, sůl, erythorban sodný, E250, E451 a cukr. Není to vyloženě průšvih, ale ani špička. Pro běžný nákup jde o střed, který neurazí, zároveň ale nenabízí nic navíc.
- Chodura Excelent dušená šunka nejvyšší jakosti 100 g se drží na 93 procentech masa. Ve složení je pitná voda, sůl, cukry, trifosforečnan, askorban sodný, dusitan sodný a aroma. V rámci běžně prodávaných supermarketových šunek jde o slušný standard, i když stále s typickou kombinací fosfátů a konzervantu.
- Šunka Free nejvyšší jakosti krájená od Váhaly patří mezi nejčistší varianty v běžné nabídce. Má 98 procent vepřové kýty, k tomu vodu, sůl, aroma, extrakt koření jako zdroj dusitanu sodného a startovací kulturu. Na poměry supermarketových šunek jde o velmi slušné složení a vysoký podíl masa, který se promítá i do chuti a textury.
Nejhorší šunka z našeho srovnání
Pokud máme vybrat jeden výrobek, který v tomhle přehledu dopadl nejhůř, je to Kostelecká šunka standardní 100 g. Důvod je jednoduchý. Ze srovnávaných výrobků má nejnižší podíl masa, tedy jen 65 procent, a zároveň přidává škrob, zahušťovadlo i několik technologických látek. Jinými slovy, přesně ten typ výrobku, který se tváří jako běžná šunka do lednice, ale ve skutečnosti je od poctivějších variant vzdálený o pořádný kus.
Spotřebitelsky je to nejproblematičtější právě proto, že podobné výrobky lidé kupují bez větší pozornosti. Slovo šunka na obalu zní nevinně a spousta zákazníků automaticky předpokládá, že jde hlavně o maso. Jenže tady už se podstatná část výrobku posouvá jinam. A když si člověk přepočítá cenu na skutečný podíl masa, levná koupě přestává vypadat tak výhodně, jak se zdá v akci.
Značka a cena neznamená kvalitu
Nejde jen o nějaké strašení éčky. Smysl má dívat se na výrobek jako celek. Když má šunka nízký podíl masa, bývá chuťově plošší, vodnatější a méně zasytí. Výrobce pak strukturu a trvanlivost dohání pomocí přidaných látek. Fosfáty pomáhají vázat vodu, dusitan sodný konzervuje a drží typickou růžovou barvu, škrob nebo zahušťovadla zase upravují texturu. Výsledkem je produkt, který sice vypadá přijatelně, ale kvalitativně je o patro níž.
Pro běžného zákazníka je nejpraktičtější jednoduché pravidlo. Čím vyšší obsah masa a čím kratší složení, tím menší šance, že kupujete hlavně vodu a pomocnou chemii. Samotná přítomnost E250 ještě automaticky neznamená katastrofu, protože v šunkách je běžná. Rozdíl ale dělá to, jestli je to jediná výraznější přidaná látka, nebo jen součást delšího seznamu, který má zachraňovat slabý základ.
Jako rozumnější alternativa z našeho srovnání vychází Šunka Free nejvyšší jakosti od Váhaly. Má 98 procent masa a výrazně čistší složení než levné standardní varianty. Dobře vychází i Chodura Excelent nebo některé další šunky nejvyšší jakosti s podílem masa nad 93 procent. Nejde o to kupovat automaticky to nejdražší. Jde o to nekupovat výrobek, u kterého se vysoký podíl vody a přidaných látek schovává za známý název a nízkou cenu.
Jestli chcete rychlé pravidlo do obchodu, hlídejte si tři věci. Neberte standardní jakost jen proto, že je levnější. Dívejte se na procento masa a zbystřete, když se ve složení objeví škrob, zahušťovadla a delší seznam stabilizátorů. U šunky totiž opravdu platí, že pár korun navíc často znamená o dost poctivější výrobek.
autorský text, vlastní dotazování, průzkum redakce