Patří k nejhůř placeným profesím. Přesto si některé ženy na této pozici vydělají výrazně víc než jinde
Většina bere málo, výjimky ale existují. Uklízečky mohou v Česku vydělat víc, než se čeká.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled obyčejná profese, kterou většina lidí míjí bez povšimnutí, ve skutečnosti velmi přesně odráží rozdíly mezi životem v Česku a za hranicemi. Teprve když se podíváme uklízečkám do výplatnic, začne být jasně vidět, jak odlišně si Evropa práce cení.
Uklízečka patří v Česku dlouhodobě mezi nejhůře odměňované profese a statistiky to potvrzují. Podle platových přehledů se měsíční mzda lidí, kteří se starají o čistotu kanceláří, škol nebo nemocnic, pohybuje většinou jen něco málo nad hranicí dvaceti tisíc korun hrubého, často v rozmezí zhruba 22 až 29 tisíc korun.
V mnoha případech jde navíc o práci na zkrácené úvazky, směny brzy ráno nebo pozdě večer a kombinaci několika pracovních míst, aby se člověk vůbec dostal na částku, z níž se dá vyžít. Nehovoří se přitom jen o penězích, ale i o tom, jakou společenskou prestiž téhle činnosti přisuzujeme.
Nejhůře placená pozice, která je potřeba
Když se stejné povolání porovná s Rakouskem, kontrast je výrazný na první pohled. Přehled mezd ukazuje, že uklízečky a uklízeči tam dosahují zhruba dvojnásobku českých příjmů, běžně mezi 48 a 57 tisíci korun měsíčně v přepočtu.
Rozdíl se neopírá jen o vyšší životní náklady, ale také o celkově vyšší úroveň mezd v zemi, kde průměrná hrubá mzda výrazně přesahuje český průměr. V praxi to znamená, že i člověk v nízkokvalifikované profesi má větší šanci pokrýt náklady na bydlení, dopravu i něco málo navíc, aniž by musel kombinovat několik podprůměrně placených úvazků.
Německo posouvá laťku ještě o něco výš. Svoji roli hraje zákonem stanovená minimální mzda, která v roce 2025 dosahuje 12 eur za hodinu, což patří k nejvyšším částkám tohoto typu v Evropě.
Podle údajů o trhu práce se hodinové odměny uklízeček v Německu obvykle pohybují mezi 10 až 15 eury, zatímco v Česku odpovídá průměrná hodinovka zhruba 4 až 5 eurům. Právnička specializující se na pracovní právo prozradila, že lepší platové podmínky podporuje aktivní role odborů i nastavení mezd, které více zohledňuje skutečné životní náklady.
V zahraničí je kvalitně ohodnocena
Na konci měsíce tak německá uklízečka zpravidla drží v ruce výrazně vyšší částku než její česká kolegyně, a to i po odečtení vyšších cen služeb. Do středoevropského obrazu patří také Polsko, které bývá v debatách často opomíjené, přestože se ho téma nízkokvalifikovaných profesí dotýká podobně jako Česka.
Průměrné mzdy v Polsku sice v posledních letech rostou, stále ale zůstávají pod úrovní Německa i Rakouska a v mnoha odvětvích se přibližují české realitě. Pro uklízečky to v praxi znamená, že jejich příjmy sice v absolutních číslech vypadají o něco lépe než dříve, ale vysoký růst cen bydlení a energií velkou část výhody spolkne.
Není proto náhodou, že právě z Polska odchází řada lidí za výdělkem na západ, často i do profesí, které by doma považovali za podprůměrně placené. Když se tyto čtyři země položí vedle sebe, začíná být jasné, proč se o lepším životě za hranicemi nemluví jen v souvislosti s vysoce kvalifikovanými odborníky.