Tuhle chybu dělají Češi každé jaro s ovocnými stromy. Zasáhnou pozdě a za pár týdnů řeší housenky v koruně
Jedna jarní chyba se u ovocných stromů krutě vrací. Pozdní zásah může znamenat koruny plné housenek.
Zdroj: Shutterstock
Mnoho zahrádkářů čeká, až se stromy hezky zazelenají. Jenže právě tehdy už bývá na jarní zásah proti přezimujícím škůdcům pozdě. Rozhodují dny, ne týdny.
Strom se probouzí, pupeny se nalévají, zahrada konečně ožívá, tak je přece čas začít něco dělat. Jenže právě tady se každé jaro opakuje jedna z nejčastějších chyb. Mnoho lidí čeká příliš dlouho a jarní postřik ovocných stromů udělá až ve chvíli, kdy už škůdci dávno nejsou tam, kde by se dali snadno zasáhnout. Výsledek bývá stejný. Za pár týdnů se v koruně objeví okousané listy, svinuté konce letorostů a první housenky.
Rozhodující totiž není kalendář podle pocitu, ale krátké období na konci vegetačního klidu a na začátku rašení. Právě tehdy jsou účinné jak vybrané chemické přípravky, tak i některé šetrnější formy ochrany. Jakmile strom postoupí dál, účinnost rychle klesá a v řadě případů už zásah jen dohání to, co se mělo stihnout o dva až tři týdny dřív.
Největší omyl přichází ve chvíli, kdy strom už vypadá živě
V předjaří přezimuje na větvích, v prasklinách kůry i v blízkosti pupenů celá řada škůdců. Patří mezi ně hlavně vajíčka mšic, svilušek, píďalek, můr, larvy puklic a štítenek nebo housenky některých obalečů ukryté v zámotcích. Právě na tato přezimující stadia cílí časné jarní ošetření. V okamžiku, kdy se škůdci vylíhnou, rozlezou do koruny a strom začne výrazně rašit, je zásah složitější a často i méně účinný.
To je důvod, proč odborníci doporučují nečekat až na plně rozvinuté listy. U takzvaných olejových přípravků je důležitý právě fyzikální efekt na přezimující vajíčka. Fungují nejlépe tehdy, když jsou škůdci ještě soustředění na dřevě a kolem pupenů. Jakmile se vegetace rozběhne naplno, okno se rychle zavírá.
Pro běžné zahrádkáře je nejpraktičtější řídit se stavem stromu, ne jen datem v kalendáři. Ideální doba přichází na konci vegetačního klidu, v předjaří a na samém počátku rašení. U řady zásahů se doporučuje období do stadia zeleného poupěte. Právě tehdy už se škůdci probouzejí, ale stále jsou zranitelní. Pokud člověk čeká ještě další dva nebo tři týdny, často už jen hasí následky.
Zjednodušeně řečeno, jakmile na stromě vidíte výrazně rozvinutější rašení a začínající listovou plochu, je potřeba zpozornět. U některých problémů už je tehdy pozdě úplně, u jiných se musí přejít na jiný typ ochrany. To platí nejen pro živočišné škůdce, ale i pro některé choroby. U broskvoní se například uvádí, že při pokročilém narašení pupenů už bývá na zásah proti kadeřavosti pozdě. Stejná logika platí i pro část jarních škůdců na jádrovinách a peckovinách.
Proč bývají stromy plné housenek
Když se zaspí správný termín, škůdci dostanou náskok. Typické je to u druhů, které přezimují přímo na stromě a na jaře se velmi rychle aktivují. Z praxe je dobře známé poškození od pupenových a slupkových obalečů, ale také od píďalek, mšic nebo svilušek. Na zahradě se to pak projeví jednoduše. Mladé listy jsou okousané, některé se stáčejí, letorosty se deformují a strom startuje sezonu oslabený.
Lidé přitom často chybně vyhodnotí situaci tak, že problém vznikl až teď. Ve skutečnosti ale začal mnohem dřív, často ještě ve chvíli, kdy strom zvenku vypadal skoro spící. A právě proto je postřik před rašením tak důležitý. Neřeší to, co už je vidět. Řeší to, co se teprve za pár týdnů naplno projeví.
Dobrá zpráva je, že v časném jaru bývá ochrana obecně účinnější a zároveň dává větší smysl než pozdější chaotické zásahy. U přezimujících škůdců se používají hlavně olejové přípravky, případně další cílené prostředky podle konkrétního problému. Oleje pomáhají proti diapauzním vajíčkům svilušek, mšic, píďalek nebo můr. Proti některým dalším škůdcům se v předjaří volí jiné specializované přípravky podle aktuální registrace a druhu ovocniny.
Smysl ale mají i nechemické kroky. Patří sem pečlivá kontrola větví, odstranění silně napadených částí, likvidace starých zámotků, seškrábání odchlíplé kůry na problematických místech nebo podpora přirozených nepřátel škůdců. Jen je potřeba říct otevřeně, že pokud je strom dlouhodobě zanedbaný a má vysoký tlak přezimujících škůdců, samotná domácí improvizace už často nestačí.
Jak poznat, že už se termín láme
Nejspolehlivější je pravidelně sledovat pupeny a větvičky. Pokud jsou stromy ještě v klidu nebo teprve vstupují do raného rašení, jste pravděpodobně v dobrém čase. Jakmile se ale objeví pokročilejší zelené části a strom se během několika teplých dnů viditelně rozjede, je potřeba jednat rychle. Rozdíl mezi včasným a pozdním zásahem klidně dělá jen několik dnů.
Důležitou roli hraje i počasí. Odborné materiály upozorňují, že na teplejší jarní dny se čeká hlavně u olejových přípravků, protože tehdy lépe funguje jejich účinek na přezimující vajíčka. Zároveň ale není dobré čekat tak dlouho, až strom uteče do další fáze vývoje. Přesně tady vzniká ona typická chyba českých zahrad. Člověk si řekne, že to udělá o víkendu, pak přijde pár teplých dnů navíc a z optimálního termínu je najednou opožděný zásah.
Jestli je na ovocných stromech každé jaro stejný problém s housenkami, svinutými listy nebo časným napadením mšicemi, velmi často nejde o smůlu. Jde o špatně trefený termín. Jarní ochrana ovocných stromů se neplánuje ve chvíli, kdy je problém vidět na první pohled, ale o něco dřív. Právě tehdy bývá nejúčinnější a zároveň nejrozumnější.
ireceptar.cz, autorský text