Babi z Homolků dojala celé generace. tato slavná česká herečka mimo kamery sváděla bolestivý boj
Celé generace milovaly Babi z Homolků. Za slávou této herečky se skrývalo velké trápení.
Zdroj: Profimedia, Česká televize, koláž redakce
Diváci si ji navždy spojili s babi Homolkovou a také s Emou z Nemocnice na kraji města. Marie Motlová ale mimo kamery prožila život, který měl k filmové lehkosti velmi daleko.
Na obrazovce působila jako žena, která si poradí se vším. Měla v sobě svéráz, humor i zvláštní lidské teplo, díky němuž si ji publikum zapamatovalo po několika větách. Právě proto dodnes tolik bolí, jaký oblouk její život nakonec opsal.
Marie Motlová se do paměti českých diváků zapsala hlavně jako babi z Homolkových, později také jako oddaná Ema v Nemocnici na kraji města. Zatímco na plátně a v televizi rozdávala výrazné postavy, v soukromí ji postupně doháněly staré šrámy, alkohol i stále větší existenční nejistota.
K herectví šla oklikou, ale o to tvrdohlavěji
Narodila se 1. května 1918 v Boru u Tachova. Cesta k herectví přitom nebyla přímočará. Nejprve vystudovala zdravotnickou školu a nějaký čas pracovala jako zdravotní sestra. Touha po divadle ale byla silnější, a tak během okupace vystudovala pražskou konzervatoř, kterou dokončila v roce 1943.
Poté prošla několika scénami včetně angažmá v divadle E. F. Buriana a ve Studiu Národního divadla. Později působila také v Mladé Boleslavi a dlouhá léta v Kladně. Nebyla typem herečky, která by stavěla na okázalosti. Její síla byla jinde. V přirozenosti, civilnosti a v tom, že i menší role uměla naplnit přesvědčivostí.
Na jevišti i před kamerou působila jako někdo, koho člověk odněkud zná. Právě tahle autenticita se později ukázala jako její největší deviza. Filmový průlom přišel relativně pozdě. Před kamerou se výrazně prosadila až na konci 60. let, kdy si jí všiml režisér Jaroslav Papoušek.
Do české filmové historie vstoupila rolí babi Marie Homolkové v dnes už kultovní trilogii Ecce homo Homolka, Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka. Právě tady se naplno ukázalo, jak mimořádně dobře uměla pracovat s drobným gestem, intonací i obyčejnou lidskou směšností. Její babi nebyla jen komická figurka.
Nezůstala jen u jedné slavné role
Byla protivná, starostlivá, tvrdohlavá, směšná i důvěrně známá zároveň. A možná právě proto zůstala tak silně zapsaná v české kolektivní paměti. Motlová v ní vytvořila postavu, která působila skoro dokumentárně, jako by nevznikla podle scénáře, ale byla přenesena rovnou ze života.
Úspěch Homolkových jí otevřel dveře k dalším filmovým a televizním rolím. Najednou bylo jasné, že když tvůrci potřebují výraznou starší ženu s osobitým projevem, Marie Motlová je sázka na jistotu. Objevila se také ve filmu Petrolejové lampy, ve Smuteční slavnosti, v komedii Marečku, podejte mi pero! jako svačinářka Zuzanka nebo ve filmu Zítra to roztočíme, drahoušku...! v roli listonošky.
Televizní diváci si ji dobře pamatují i ze seriálu Žena za pultem a především z Nemocnice na kraji města. Právě postava Emy, hospodyně u Sovů patří k jejím nejznámějším televizním výkonům. Nebyla okázalá, ale o to víc fungovala. Motlová do ní dostala tichou oddanost, obyčejnost i smutek, který šel pod povrchem cítit. Vedle výrazných hereckých jmen nikdy nezanikla. Naopak. Často stačilo, aby přišla do záběru, a scéna najednou dostala rytmus i věrohodnost.
Za hereckou maskou se skrýval neklid
Její profesní dráha ale nebyla jen příběhem pozdního úspěchu. Podle dostupných biografických údajů ji v soukromí dlouhodobě trápily osobní nejistoty a problémy s alkoholem. Právě alkohol se měl stát jedním z důvodů, proč přišla o působení v Národním divadle.
V různých vzpomínkách kolegů se opakuje i to, že s penězi zacházela velmi lehkovážně a neuměla si vytvořit žádné zázemí, které by ji podrželo ve chvíli, kdy práce ubývala. Navenek přitom často působila jako rázná ženská, kterou nic nerozhází. Jenže podobné role dokážou někdy zakrýt víc, než odhalí.
U Marie Motlové se postupně skládal obraz ženy, která uměla rozdávat energii druhým, ale sama ji ztrácela. V osobním životě byla dvakrát vdaná a zůstala bez dětí. I to bývá v některých vzpomínkách zmiňováno jako jedna z věcí, které ji vnitřně tížily, i když o svém soukromí mluvila jen málo. Herečka, kterou znalo celé Česko, se ve stáří neudržela v bezpečí, jaké si lidé s popularitou často automaticky spojují.
Odešla brzy, v době, kdy ji diváci stále znali
Z toho, co o ní řekli její kolegové vyplývá, že se její život v posledních letech výrazně komplikoval. Alkohol její situaci dál zhoršoval a finanční jistota se rozpadala. Téměř vše, co měla, propila a dostávala se tak do velkých dluhů. Místo klidného dožití přišel pád do bídy a osamění.
Marie Motlová zemřela 26. srpna 1985 v Praze. Bylo jí 67 let. Posledním filmem v její kariéře byli Všichni musí být v pyžamu z roku 1984. O to silněji dnes její odkaz působí. Ne jako vyzdvižená legenda, ale jako skutečný příběh ženy, která měla mimořádný dar pro hereckou pravdivost a zároveň si nesla tíhu, kterou divák z hlediště neviděl.