Na loukách se objevují záhadné kruhy. Houbaři by je neměli přehlédnout

Výzkum zveřejnil 12. srpna 2026 odborný časopis Royal Society Open Science. Tým vědců ze Stockholmské univerzity zkoumal dva kruhy vytvořené druhem Marasmius oreades, česky špička obecná. Z půdy odebral vzorky v různých částech kruhů a pomocí metagenomické analýzy sledoval, kde se nachází DNA této houby. Studie se tak nezaměřila pouze na plodnice viditelné nad zemí, ale přímo na strukturu podhoubí.

Výsledky ukázaly, že množství DNA špičky obecné bylo nejvyšší v oblasti aktivně rostoucího okraje. Uvnitř kruhu naopak klesalo přibližně na úroveň půdy mimo něj. Vědci tím získali molekulární důkaz, že samotné mycelium skutečně vytváří otevřený prstenec a nejde jen o dojem vyvolaný rozmístěním plodnic na povrchu.

Podhoubí se zřejmě posouvá dál od nepříznivého prostředí

Výzkumníci následně testovali pět možných vysvětlení toho, proč se podhoubí rozrůstá směrem ven. Části aktivního okraje o velikosti přibližně 30 × 70 centimetrů vykopali, přesunuli nebo otočili a po 14 měsících znovu zjišťovali přítomnost houby. Výsledky nejlépe odpovídaly takzvané hypotéze přechodného úniku. Podle ní může být prostředí bezprostředně za rostoucím okrajem podhoubí dočasně nevhodné, a houba proto pokračuje směrem ven. Autoři však upozorňují, že výsledky tuto hypotézu podporují, nikoli definitivně dokazují přesný mechanismus.

V Česku lze špičku obecnou najít od dubna do listopadu. Česká mykologická společnost uvádí, že roste především na loukách, pastvinách, mezích, v parcích, sadech a zahradách a většinou se nevyskytuje přímo v lese. Objevuje se ve skupinách a někdy právě v nápadných kruzích. Jde o jedlou houbu, ze které se podle mykologů sbírají především kloboučky.

Samotný kruhový tvar ale není známkou toho, že jsou všechny houby na místě bezpečné ke konzumaci. Podobné útvary mohou vytvářet různé druhy a špička obecná má také jedovaté záměny. Česká mykologická společnost proto při určování upozorňuje například na rozdíly ve stavbě třeně, hustotě lupenů nebo vůni jednotlivých podobných druhů. Houbové kruhy přitom mohou být dlouhověké – podzemní mycelium se postupně rozšiřuje směrem od místa svého vzniku a může přetrvávat po mnoho let.

Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, myko.cz