Ne štrúdl a rozhodně ne koláč. Cizinci zbožňují jídlo, které Čechům začíná lézt krkem a už ho nechtějí vidět
Cizinci v tom vidí nejlepší dobrotu z Česka. Místní ale přiznávají, že už jí nemohou ani vidět.
Zdroj: Shutterstock
Jednoduchý moučník, který možná doma znáte nazpaměť, ale ve světě si drží pevné místo na gastronomickém nebi. Přestože u nás už možná vzbuzuje spíš nostalgickou únavu než vzrušení, ve světových kuchyních zažívá bábovka novou vlnu popularity a respektu.
U nás už doma není zdaleka tak slavnou hvězdou jako kdysi. Každá neděle u babičky bez ní byla vlastně neúplná, protože byla téměř povinným doplňkem ke kávě a rodinnému povídání. Přesněji řečeno, pečivo, které se skládalo z na první pohled jednoduchého těsta, zpočátku většinou bez krému a omamných polev. Její tvrdší, někdy až sušší struktura dokázala několikrát unavit i ty nejvěrnější fanoušky.
A tak časem, místo aby nás bábovka nadchla, tak nás spíš trochu omrzela, protože jsme nebyli často zvyklí ochutnat opravdově poctivý kousek, který je bohatý na máslo, vajíčka a smetanu, tedy skutečné suroviny, jež jí dávají tu pravou šťavnatost. Přesto je bábovka věrným národním symbolem sladkého pečiva a její jméno nese stopu historie spojené nejen s rodinnou tradicí, ale i se slovem bába.
Klasický moučník, který nám nechutná
Toto označení nebylo vždy jen jako název moučníku, ale původně znamenalo také speciální formu na pečení, která bábovku svým tvarem charakteristicky ovlivnila. Kde se však pojmenování vzalo, není úplně jasné. Některé zdroje se kloní k tomu, že pojmenování může vycházet z toho, kdo ji pekl, tedy babičky, tedy starší ženy, anebo dokonce porodní báby, kterým byla tato sladkost podávána během náročných chvil.
Další teorie zase spojují tvar formy s podobou staré ženy, a tak je bábovka vlastně poctou moudrosti a tradici ženských generací. Nezřídka se v odborných archivních materiálech objevuje, že první zmínky o bábovce se datují už do 15. století, což ukazuje její dlouhou historii v srdci střední Evropy. Bábovka není ale fenomén čistě český.
Peče se také v Polsku, na Slovensku a v Rakousku, kde jí říkají gugelhupf. Stejně tak v jižních částech Německa je tento moučník oblíbený a uznávaný. Ve světě ji mají v trochu jiných podobách, ale princip zůstává: těsto se nalije do výrazné formy s otvorem uprostřed, aby se během pečení dobře propeklo, a vznikne luxusně nadýchaný kousek s jedinečným tvarem.
Různé státy mají různé druhy bábovky
Italské panettone nebo francouzský baba au rhum jsou sice chuťově odlišné, ale co do konceptu a významu tradičního sladkého doplňku k odpolední kávě mají hodně společného. Zajímavé je, že bábovka zažívá skvělou renesanci zejména v zemích jako Velká Británie, kde mnoho lidí zatím netuší, že jde o starý středoevropský moučník. Britové ho znají pod názvem bundt cake, a právě tam je tento dezert novým hitem.
Britské kuchařky a food blogeři se s ním rádi seznámili díky jednoduchosti receptu – tady není třeba složitých vrstev a krémů, stačí těsto nalít do formy, po upečení ozdobit polevou nebo posypem a sladkost je na světě. Důkazem popularity je i to, že bundt cake kraluje jako společník ke kávě či čaji, což jsou tradiční britské nápoje. V českých domácnostech se bábovka tradičně připravuje nejčastěji jako mramorová varianta, kdy se část těsta obarví kakaem a část zůstává světlá, často s přídavkem citronové kůry, ořechů, rozinek nebo tvarohu.
Někdo si do receptu přidá netradičně například nastrouhanou mrkev nebo jablko, čímž vzniknou zajímavé obměny klasiky. Dokonce i ve světě, kde vládnou složité dezerty a cukrářské kreace, si bábovka vybíjí svou vlastní cestu k oblibě a znovuzrození. A kdo ví, možná se jednou stane i u nás těmi stánky v centru Prahy, které dnes okupují trdelníky, a překvapí nejen turisty, ale i domácí milovníky sladkých chutí.
Reddit, Facebook, Sportdenik.cz, autorský text