Toto je nejbohatší senior České republiky. Důchod, který pobírá, se nevyrovná ani manažerovi pobočky
Nevídaný důchodový příběh. Senior z Česka pobírá více než manažeři velkých poboček.
Zdroj: Shutterstock
Čísla kolují veřejným prostorem, emoce rostou a pocit nespravedlnosti sílí. Důchody v Česku se totiž na první pohled liší víc, než by kdo čekal. A právě v tom vzniká zmatek, který má s realitou často jen málo společného.
Debata o výši důchodů se v roce 2025 znovu dostává do popředí. Stačí letmý pohled na částky, které senioři skutečně dostávají, a rozdíly bijí do očí. Někteří lidé vyžijí s penzí jen těsně nad hranicí základních životních potřeb, zatímco jiní pobírají částky, které mnohonásobně převyšují běžný standard. Přesto nejde o nahodilost ani o selhání systému, jak se někdy tvrdí.
Za každým důchodem stojí konkrétní pracovní příběh i pravidla, která se v čase výrazně proměňovala. Výše starobní penze je výsledkem dlouhého procesu. Zásadní roli hraje počet odpracovaných let, výše příjmů, z nichž bylo odváděno sociální pojištění, a také kontinuita zaměstnání.
Důchod se odvíjí podle několika faktorů
Lidé s přerušovanou kariérou, dlouhodobě nízkými výdělky nebo kratší dobou pojištění se logicky pohybují při spodní hraně systému. Naopak ti, kteří pracovali desítky let bez výpadků a dosahovali nadprůměrných příjmů, mají nárok na výrazně vyšší důchod.
Do celkového obrazu ale vstupuje ještě jeden podstatný faktor, kterým je historie samotného výpočtu. Pravidla se v minulosti lišila od těch dnešních a právě to vysvětluje existenci mimořádně vysokých penzí. V dřívějších dekádách se do výpočtu důchodu započítávaly i velmi vysoké mzdy bez výrazného omezení.
Pokud někdo dosahoval špičkových příjmů a měl dlouhou dobu pojištění, systém mu umožnil přenést tuto výhodu i do důchodu. Postupem času se však přístup státu změnil. Do výpočtu byly zavedeny redukční hranice, které výrazně snižují váhu extrémně vysokých příjmů.
Cílem bylo posílit solidární složku systému a omezit propastné rozdíly mezi jednotlivými penzemi. Dnešní pravidla proto více chrání nízkopříjmové skupiny a současně brání vzniku nových rekordních důchodů. Přesto se v oficiálních statistikách objevují částky, které budí pozornost.
Nejvyšší důchod v Česku mají jen vyvolení
Nejvyšší starobní důchod vyplácený v současnosti se pohybuje těsně pod hranicí 250 tisíc korun měsíčně. Po valorizaci v roce 2025 může tuto hranici překročit a podle odhadů ministerstva práce by se v roce 2026 mohl přiblížit zhruba k 255 tisícům korun.
Jde o naprosto výjimečný případ, který několikanásobně převyšuje průměrnou penzi a odráží starší způsob výpočtu. Takto vysoké částky dnes už systém prakticky neumožňuje. Odborné propočty ukazují, že maximální nově přiznaný důchod v roce 2025 by se i při extrémně vysokých příjmech a dlouhé pracovní dráze pohyboval přibližně kolem 50 tisíc korun měsíčně.
Rozdíl mezi historickými rekordy a současnou realitou je tedy výrazný a zcela záměrný. Zatímco extrémy přitahují pozornost, většina seniorů se pohybuje v mnohem užším rozmezí. Průměrný starobní důchod se letos pohybuje okolo 21 tisíc korun měsíčně.
Díky opakovaným valorizacím důchody v posledních letech rostly rychleji než dříve, což má pomoci alespoň částečně vyrovnat tlak rostoucích cen. Samotný průměr ale realitu zkresluje. Většina lidí pobírá penzi přibližně v rozmezí od šestnácti do šestadvaceti tisíc korun.