Výsledky přijímaček 2026: Devět z deseti uspělo, Praha znovu naráží na nedostatek míst
Výsledky přijímaček 2026 jsou venku. Uspělo devět z deseti, Praha ale dál bojuje s místy.
Zdroj: Shutterstock
Výsledky přijímacích zkoušek 2026 ukázaly, že většina deváťáků má po prvním kole jasno. Za celostátně vysokou úspěšností se ale skrývají velké rozdíly mezi kraji, silný tlak na gymnázia a další čekání pro tisíce rodin.
V prvním kole přijímacího řízení na střední školy uspělo 93,3 procenta deváťáků, nejhůř ale dopadla Praha, kde se na školu dostalo jen 84 procent uchazečů z devátých tříd. Pátek 15. května 2026 byl pro tisíce rodin dnem nervózního obnovování stránek, sdílení výsledků ve třídních chatech a rychlého počítání, co bude dál. V systému DiPSy i na webech a vývěskách škol se objevily výsledky prvního kola přijímaček.
Pro většinu uchazečů znamenaly úlevu. Pro část dětí ale začíná další kolo rozhodování, protože na žádnou z vybraných škol přijaty nebyly. Celkově střední školy přijaly do čtyřletých a kratších oborů 116 929 uchazečů, tedy necelých 90 procent přihlášených. U samotných deváťáků bylo skóre ještě lepší: uspělo 95 387 ze 102 267 žáků. Ve srovnání s minulými roky jde o výsledek, který ukazuje, že většina dětí se v prvním kole na střední školu dostala. Zároveň ale znovu vypluly na povrch rozdíly mezi regiony a typy škol.
Největší tlak zůstává na gymnáziích a v Praze
Největší pozornost tradičně přitahují gymnázia. Na osmiletá gymnázia a podobné obory bylo letos přijato 9 102 z 19 166 uchazečů, tedy zhruba 47,5 procenta. Na šestiletá gymnázia se dostalo 2 432 z 6 841 zájemců, což představuje 35,6 procenta. Jinými slovy, u víceletých gymnázií nadále platí, že i velmi dobrý výkon nemusí stačit, pokud je o konkrétní školu mimořádný zájem.
U čtyřletých oborů je situace na první pohled příznivější, ale krajské rozdíly jsou výrazné. V Praze se na čtyřleté a kratší obory dostalo podle zveřejněných dat jen kolem 80 procent přihlášených, u deváťáků 84 procent. Ve Středočeském kraji uspělo 90,9 procenta deváťáků. Na opačném konci žebříčku stojí Vysočina s úspěšností 97,5 procenta a Jihočeský kraj s 96,8 procenta.
Praha tak znovu potvrzuje pověst místa, kde se o střední školu bojuje nejtvrději. Nejde přitom jen o výsledky testů. Hlavní roli hraje kapacita škol, skladba oborů a fakt, že do metropole míří i žáci z okolních regionů. Podobný tlak je dlouhodobě patrný také v Brně a v jeho okolí, zejména u vyhledávaných gymnázií a lyceí.
První volba vyšla třem čtvrtinám přijatých
Důležitým údajem není jen to, zda se dítě na nějakou školu dostalo, ale také kam. Na obor uvedený jako první priorita bylo přijato 88 497 uchazečů, tedy 75,7 procenta všech přijatých do čtyřletých a kratších oborů. Pro rodiče je to potvrzení, že systém prioritizace dokáže u velké části dětí splnit jejich hlavní přání. Současně ale platí, že zhruba čtvrtina přijatých skončila na škole, kterou měla níže v pořadí.
Právě pořadí škol se v posledních letech stalo jedním z nejdůležitějších rozhodnutí. Uchazeči si školy řadí podle skutečné preference a algoritmus je přiřadí na nejvyšší možnou volbu, na kterou jim stačí výsledek. Pokud se žák dostal na první školu, nemusí už nic potvrzovat zápisovým lístkem. Místo je jeho automaticky.
Naopak rodiny, které by chtěly po zveřejnění výsledků přestoupit z první přijaté volby na druhou nebo třetí, narážejí na tvrdé pravidlo systému. Pokud se uchazeč vzdá přijetí, vzdává se výsledku celého kola. Nemůže si jednoduše vybrat jinou školu z původního seznamu, i kdyby na ni bodově dosáhl. Musel by znovu vstoupit do dalšího kola přijímacího řízení.
DiPSy nápor nevydržel bez potíží
Zveřejnění výsledků doprovázely technické komplikace. Systém DiPSy byl v pátek ráno přetížený a část uživatelů hlásila výpadky nebo pomalé načítání. Podle informací Cermatu šlo o krátkodobé problémy způsobené návalem zájmu. Pro rodiny to ale v praxi znamenalo další hodiny nejistoty, protože právě v systému měly nejrychleji zjistit, zda bylo dítě přijato.
Výsledky ale nejsou dostupné jen elektronicky. Školy je zveřejňují také na svých webech a obvykle i na fyzických vývěskách. Uchazeči se v seznamech hledají podle registračního čísla, nikoli podle jména. Kdo měl v DiPSy problém, mohl proto zkusit přímo stránky školy nebo počkat, až se provoz systému uklidní.
Co čeká nepřijaté uchazeče
Nepřijetí v prvním kole neznamená konec šance na střední školu. Volná místa pro druhé kolo se mají v systému DiPSy objevovat od 19. května 2026, přihlášky bude možné podávat do 25. května. Druhé kolo školních přijímaček proběhne od 8. do 14. června a výsledky mají být zveřejněny 23. června 2026.
Jednotná přijímací zkouška se ve druhém kole znovu nepíše. Školy budou pracovat s výsledky, které uchazeči získali v prvním kole. Děti tak nemusí znovu absolvovat testy z češtiny a matematiky, čekat je ale může školní část přijímacího řízení, pokud ji konkrétní obor vypíše.
Rodiče by měli při výběru škol do druhého kola sledovat nejen volná místa, ale také kritéria přijetí, dojezdovou vzdálenost, typ oboru a reálnou šanci dítěte uspět. U maturitních oborů se opět vyplatí promyslet pořadí podle skutečné preference. Druhé kolo není jen nouzové hledání jakéhokoli místa, ale další šance najít obor, který dává dítěti smysl.
Odvolání už není druhá cesta pod čarou
Dříve rodiče často spoléhali na odvolání, protože někteří přijatí žáci nakonec nastoupili jinam a uvolněná místa se doplňovala. Po zavedení prioritizace se situace změnila. Systém místa obsazuje rovnou podle pořadí přání a výsledků uchazečů, takže běžné odvolání typu „jsme těsně pod čarou“ už zpravidla nemá praktický efekt.
Smysl může mít odvolání hlavně tehdy, pokud rodina vidí konkrétní procesní chybu. Například špatně započtené body, nezohledněné úpravy kvůli zdravotnímu znevýhodnění nebo porušení zveřejněných kritérií. Lhůta pro podání odvolání je tři pracovní dny od zveřejnění výsledků, proto je potřeba případné nesrovnalosti řešit rychle a věcně.
Letošní výsledky znovu otevřely debatu o tom, zda je nabídka škol správně rozložená. Už před přijímačkami bylo jasné, že zájem o všeobecné obory zůstává vysoký. Na čtyřletá gymnázia si podalo přihlášku asi 25 tisíc uchazečů, zatímco nabízená kapacita byla zhruba 17,5 tisíce míst. Lycea lákala přibližně 22,5 tisíce zájemců a nabízela přes devět tisíc míst.