Nové fixace elektřiny zdražují: Jedna chyba při výběru tarifu může účet zbytečně navýšit

Nové fixované tarify elektřiny u části velkých dodavatelů v roce 2026 zdražily, ale konečný účet domácnosti neurčuje jen cena za megawatthodinu. Rozhoduje také sazba, spotřeba, velikost jističe a to, zda domácnost využívá nízký tarif. Domácnosti, kterým na podzim 2026 dobíhá fixace cen energií, řeší nepříjemnou volbu: podepsat novou nabídku hned, nebo čekat, zda se ceny ještě pohnou. U nově uzavíraných fixovaných produktů zvýšili ceny ČEZ, E.ON i Pražská plynárenská. Stávajících smluv s platnou fixací se zdražení netýká, sjednaná cena platí až do konce dohodnutého období.

Právě konec fixace je ale chvíle, kdy se vyplatí neporovnávat nabídky jen podle jedné výrazně uvedené částky. Cena za MWh je důležitá, sama o sobě však neřekne, kolik domácnost zaplatí za rok. Do vyúčtování vstupují také stálé měsíční platby, distribuční sazba, poplatky podle jističe a u dvoutarifních sazeb i poměr spotřeby ve vysokém a nízkém tarifu.

Zdražení se týká nových smluv, ne běžících fixací

ČEZ upravil ceny nových fixovaných produktů elektřiny už na konci srpna 2026. U jednoletých a dvouletých fixací elektřiny šlo ve srovnání s jarními nabídkami zhruba o šestiprocentní nárůst. U domácnosti, která elektřinou vytápí a spotřebuje kolem 17 MWh ročně, to může znamenat navýšení ročních výdajů přibližně o 3 000 korun.

U produktu Bez starostí vycházela dvouletá fixace elektřiny přibližně na 3 900 Kč za MWh včetně DPH. U tříletých kontraktů se cena zvýšila asi o sedm procent na zhruba 3 630 Kč za MWh. E.ON následně od 16. září upravil ceny u nových dvouletých a tříletých fixací elektřiny, a to přibližně o 200 Kč za MWh proti letním nabídkám. Pražská plynárenská změnila koncové ceny od 22. září 2026, u rozšířené distribuční sazby D02d šlo u fixovaných produktů o nárůst 600 Kč za MWh.

Společným jmenovatelem je nejistota na energetickém trhu a vyšší velkoobchodní náklady, které se před zimní sezonou promítají do nabídek pro nové zákazníky. Evropské referenční ceny zemního plynu v září 2026 překročily 80 EUR za MWh, což má dopad nejen na plyn, ale i na elektřinu.

Domácí

Praha vrací cenové stropy pro klasické taxi, zrušení vydrželo jen krátce

Po několika týdnech bez limitů mohly některé jízdy po Praze vyjít násobně dráž. Magistrát kvůli stížnostem obnovuje maximální sazby pro taxíky s taxametrem.

Kilowatthodina je základ, megawatthodina jen větší jednotka

Při porovnávání nabídek se často střídají dvě jednotky: kWh a MWh. Kilowatthodina vyjadřuje množství energie, které spotřebuje zařízení o příkonu 1 000 wattů za jednu hodinu. Megawatthodina je tisíckrát větší jednotka. Pokud dodavatel uvádí cenu za 1 MWh, stačí ji vydělit tisícem a získáte cenu za 1 kWh.

Tento přepočet je užitečný hlavně ve chvíli, kdy chcete odhadnout cenu provozu konkrétního spotřebiče. Lednice, bojler, přímotop nebo varná deska se v účtu ztratí mezi ostatní spotřebou, ale právě součet každodenních drobností rozhoduje o tom, zda domácnost spadá do nízké, střední, nebo vysoké roční spotřeby.

Levnější kWh nemusí znamenat levnější rok

Častou chybou je výběr tarifu podle nejnižší ceny za odebranou energii. Některé sazby mohou mít příznivější cenu za kWh, zároveň ale vyšší stálé platby. Ty domácnost zaplatí i tehdy, když nespotřebuje ani kilowatthodinu. U menší spotřeby tak může dražší jednotková cena vyjít ve výsledku lépe než tarif s nízkou cenou energie a vyšším paušálem.

Rozdíl dělá také velikost jističe. Pevné platby navázané na jistič jsou součástí účtu a při porovnávání nabídek by neměly zůstat stranou. Kdo se rozhoduje jen podle ceny za MWh, může přehlédnout položku, která se na ročním součtu projeví citelně.

Domácí

ČT a ČRo čeká nestandardní vysílání. Spor o poplatky míří do Sněmovny

Zaměstnanci veřejnoprávních médií chtějí protestovat přímo ve vysílání. Vadí jim plán převést financování ČT a ČRo ze zákonných poplatků na státní rozpočet.

Jednotarif, nebo nízký tarif? Rozhoduje způsob používání elektřiny

Domácnosti, které elektřinu používají hlavně na svícení a běžné spotřebiče, mívají jednotarifovou sazbu. Cena za kWh se u ní během dne nemění a k měření stačí jednotarifní elektroměr. Jiná situace nastává tam, kde elektřina ohřívá vodu nebo slouží k vytápění. Tam může dávat smysl dvoutarifová sazba, u níž se během dne střídá vysoký a nízký tarif.

Dvoutarifová sazba ale není automatická sleva pro každého. Vyplatí se hlavně tehdy, pokud domácnost dokáže významnou část spotřeby přesunout do levnějších hodin nebo má spotřebiče, pro které je daná sazba určena. Samotná existence nízkého tarifu nezaručuje nižší účet, pokud většina spotřeby zůstává v dražším čase.

Co zkontrolovat dřív, než podepíšete novou nabídku

Prvním krokem je datum konce fixace. Dodavatel má zákazníka o nových cenách informovat, přesto se nevyplácí čekat až na poslední chvíli. Druhým krokem je roční spotřeba z posledního vyúčtování, ideálně rozdělená podle tarifů, pokud je domácnost má. Teprve nad těmito čísly dává smysl porovnávat konkrétní nabídky.

Užitečné je také vědět, kde elektřina v domácnosti skutečně mizí. Přesnější představu dá zásuvkový měřič spotřeby, který se zapojí mezi zásuvku a spotřebič. U některých modelů lze nastavit i cenu elektřiny, takže hned ukáže, kolik provoz daného zařízení stojí.

Nová fixace tak není jen otázkou, kdo nabídne nižší cenu za MWh. Rozumné rozhodnutí vychází z celého účtu: skutečné spotřeby, sazby, stálých plateb, jističe a způsobu, jak domácnost elektřinu používá. Právě tam se často skrývá rozdíl mezi úsporou a zbytečně drahým tarifem.