Průzkum ukázal rozdělené Česko. Spor Pavla s Babišem už dávno není jen o summitu NATO
Česko se v průzkumu rozdělilo na dva tábory. Spor Pavla s Babišem má mnohem širší dopad.
Zdroj: Shutterstock
Češi se téměř přesně napůl rozdělili v otázce, zda má prezident Petr Pavel kvůli cestě na summit NATO podat kompetenční žalobu. Nový průzkum zároveň ukazuje, že premiéra Andreje Babiše chtějí lidé v Ankaře vidět častěji než prezidenta, ale vláda z něj jasného vítěze sporu nemá.
Veřejnost je ve sporu prezidenta Petra Pavla s premiérem Andrejem Babišem o červencový summit NATO v Ankaře téměř dokonale rozdělená: 41 procent lidí by podání kompetenční žaloby podpořilo, 42 procent je proti a zbytek neví.
Ukázal to aktuální průzkum agentury NMS pro Novinky, který zachytil náladu ve chvíli, kdy se z politického sporu o jednu zahraniční cestu stává mnohem citlivější otázka. Nejde už jen o to, kdo usedne do vládního speciálu. Ve hře je i to, jak si Češi představují rozdělení moci mezi vládou a prezidentem a kdy má podobný konflikt řešit Ústavní soud.
Žaloba by část lidí uklidnila, jiní ji berou jako eskalaci
Prezident Pavel uvedl 8. května, že by kompetenční žalobu zvážil v případě, že by mu vláda bránila v účasti na summitu Severoatlantické aliance. Podobný krok by neměl být osobní žalobou na premiéra. Šlo by o podnět k Ústavnímu soudu, který by měl vyjasnit, kde končí pravomoci vlády a kde začíná prostor hlavy státu v zahraniční politice.
Právě to je na celé věci podstatné. Pro část veřejnosti by soudní rozhodnutí mohlo přinést jasná pravidla a ukončit dohadování politiků před kamerami. Pro jinou část lidí by ale znamenalo další vyhrocení konfliktu, který už teď působí únavně a zbytečně osobně.
Rozdělení odpovědí podle politických sympatií ukazuje, že spor kopíruje běžné politické příkopy. Mezi voliči Spolu, Pirátů a STAN podporuje podání žaloby shodně 84 procent dotázaných. Na opačné straně stojí příznivci vládního ANO a SPD. U voličů ANO je proti žalobě 74 procent lidí, u SPD dokonce 88 procent.
Zajímavý je postoj voličů Motoristů. Ti sice většinově kompetenční žalobu odmítají, proti je 57 procent z nich, zároveň však patří k nejméně rozhodným skupinám. Pětina by žalobu podpořila a 23 procent neví. Právě u Motoristů se tak ukazuje rozdíl mezi ostrou rétorikou části jejich představitelů a opatrnějším naladěním jejich voličů.
Na summit lidé nejvíc posílají Babiše
Druhý průzkum NMS pro Novinky se ptal, kdo by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat české zájmy. Nejčastěji lidé jmenovali premiéra Andreje Babiše. Jeho účast si přeje 57 procent respondentů. Prezident Petr Pavel skončil druhý se 47 procenty, ministr obrany Jaromír Zůna získal 45 procent a ministr zahraničí Petr Macinka 30 procent.
Výsledek pro Babiše není překvapivý v tom, že Česko je parlamentní demokracie a vláda nese hlavní odpovědnost za zahraniční politiku. Premiéra chce v Ankaře vidět 89 procent voličů ANO, ale také 49 procent příznivců Spolu. To naznačuje, že i část opozičních voličů rozlišuje mezi osobními sympatiemi a funkcí, kterou premiér zastává.
Pavel má naopak velmi silnou podporu u voličů stran, které stojí vůči Babišově vládě v opozici. Na summitu by ho chtělo 93 procent voličů Spolu, 92 procent příznivců STAN a 91 procent voličů Pirátů. Mezi voliči ANO je ale podpora Pavlovy účasti jen 17 procent, u SPD 8 procent a u Motoristů 26 procent.
Průzkum tak neříká pouze to, koho lidé chtějí vidět na jedné zahraniční akci. Ukazuje také, že prezident Pavel je pro část společnosti výraznou protiváhou Babišovy vlády, zatímco pro voliče vládního tábora se stále víc stává politickým soupeřem.
Macinka má v průzkumu ale slabší podporu
Zvláštní pozornost budí výsledek ministra zahraničí Petra Macinky. Právě on patří k nejhlasitějším kritikům Pavlovy účasti na summitu. Přesto ho chce v Ankaře vidět jen 30 procent dotázaných, tedy méně než premiéra, prezidenta i ministra obrany.
Podle průzkumu dokonce i voliči Motoristů o něco častěji podporují účast ministra obrany Jaromíra Zůny než Macinky. Zůnu by v delegaci chtělo 64 procent příznivců Motoristů, Macinku 63 procent. Rozdíl není velký, ale v politickém příběhu je podstatný. Člověk, který spor s Hradem výrazně přiostřuje, nedostává od veřejnosti tak silný mandát, jaký by odpovídal tvrdosti jeho výroků.
Vláda už 13. dubna schválila zabezpečení letecké přepravy ústavních činitelů pro rok 2026. U červencového letu do Ankary byli podle dostupných informací uvedeni Babiš, Macinka a Zůna, nikoli Pavel. Tím se z technické položky v programu vlády stal politický signál, který Hrad nenechal bez reakce.
Proč téma zajímá i lidi, kteří politiku běžně nesledují
Na první pohled může jít o spor několika politiků o prestižní zahraniční cestu. Ve skutečnosti ale podobné střety ovlivňují i běžné fungování státu. Pokud prezident a vláda vysílají do zahraničí rozdílné signály, partneři v NATO i Evropské unii sledují nejen obsah české pozice, ale i to, kdo ji má právo říkat a zda za ní stojí celá země.
Summity NATO nejsou společenské události pro fotografy. Řeší se na nich obranné závazky, bezpečnostní strategie i vztahy mezi spojenci. V době, kdy se Evropa zabývá válkou na Ukrajině, výdaji na obranu a svou závislostí na Spojených státech, má složení delegace větší symbolický význam než v klidnějších letech.
Spor navíc přichází ve chvíli, kdy premiér Babiš znovu jezdí do regionů a čelí otázkám lidí i mimo vysokou politiku. Při debatě v Heřmanicích se například řešila dlouhodobě problematická halda a premiér tam podle médií narazil na kritiku, že na konkrétní dotazy nepřijel dostatečně připraven. I to zapadá do širšího obrazu: veřejnost nechce jen politické souboje, ale také srozumitelné odpovědi na praktické problémy.
Průzkum proto nepůsobí jako jasný verdikt ve prospěch jedné strany. Spíš ukazuje, že Češi rozlišují mezi funkcemi, osobní důvěrou a únavou z konfliktů. Premiéra považují za přirozeného zástupce vlády, prezidenta ale významná část společnosti nechce z vrcholné alianční schůzky vynechat. Pokud se Hrad a Strakova akademie nedohodnou, další krok už nebude jen politické gesto, ale otázka pro Ústavní soud.