Další rána pro české důchodce. Nové výpočty penzí potvrdilo ministerstvo, některým klesnou částky o tisíce
Důchody čeká nepříjemná změna. Ministerstvo potvrdilo úpravu výpočtů, tisíce seniorů si pohorší.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled nenápadná úprava v důchodových pravidlech může od roku 2026 změnit víc, než se zdá. Týká se samotného výpočtu penzí a dopadne na budoucí důchodce postupně, ale citelně. Právě v detailech se skrývá rozdíl, který bude v dalších letech znát. A mnoho penzistů tak může v příštím roce přijít o několik tisíc korun.
Důchodový systém prochází v posledních letech proměnou, která není jednorázová ani rychlá. Reforma schválená současnou vládou se rozbíhá postupně od roku 2025 a její dopady jsou rozvrženy až do poloviny třicátých let. Změny se přitom netýkají pouze lidí, kteří na penzi teprve čekají, ale také těch, kteří už důchod pobírají.
Každá z těchto skupin se potýká s jiným typem úprav a jinou mírou zásahu do svých příjmů. U současných důchodců se změny odehrávají především v oblasti valorizací a doprovodných opatření. Postupně se zvyšuje minimální důchod, mění se pravidla novoroční valorizace a oslabuje se reálná hodnota takzvaného výchovného.
Změny penzí jsou schváleny ministerstvem
Úpravy se dotýkají i technických detailů, jako je výplata důchodu v hotovosti, zasílání penzí do zahraničí nebo posuny výplatních termínů v souvislosti se státními svátky. Tyto kroky samy o sobě nepůsobí dramaticky, ale v souhrnu mění každodenní fungování systému.
Zcela jiná situace čeká budoucí důchodce. Právě u nich se reforma projeví nejvíce v samotné výši nově přiznávaných penzí. Počítá se s přísnějším krácením při předčasném odchodu do důchodu, úpravou započítávání doktorského studia jako náhradní doby pojištění a především se zpomalením růstu nových důchodů.
Právě tento bod vyvolává největší pozornost, protože se dotkne všech, kteří budou do penze odcházet v následujících letech. Zpomalení růstu nových důchodů souvisí se změnou dvou klíčových parametrů výpočtu. Prvním je podíl příjmů započítávaných v rámci první redukční hranice, druhým pak procentní sazba z výpočtového základu.
Současní penzisté by si mohli pohoršit
Česká správa sociálního zabezpečení vysvětluje, že při stanovení důchodu se osobní vyměřovací základ odvozený z výdělků a doby pojištění upravuje pomocí redukčních hranic na takzvaný výpočtový základ, z něhož se následně určuje procentní výměra důchodu.
Pro penze přiznávané v roce 2025 platí, že první redukční hranice činí 20 486 korun a druhá 186 228 korun. Příjmy do první hranice se započítávají celé, část mezi první a druhou hranicí pouze z 26 procent a příjmy nad druhou hranicí se již do výpočtu nezahrnují. Z takto upraveného základu se pak podle délky pojištění stanoví výsledná výše důchodu.
Zásadní změna přijde od roku 2026. Zatímco dosud se příjmy v první redukční hranici započítávaly ze sta procent, nově se tento podíl začne snižovat. V období od roku 2026 do roku 2035 má každý rok klesnout o jeden procentní bod, až se dostane na úroveň devadesáti procent.