Už v neděli se mění čas. Tohle datum je dobré mít jasně označené, letos bude totiž všechno jinak
Neděle přinese změnu času. Toto datum si raději zvýrazněte v kalendáři.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled jde jen o drobnost. Jedna hodina sem, jedna hodina tam. Jenže právě jarní posun času bývá pro řadu lidí nepříjemnější, než se zdá. Když se v noci ručičky přesunou dopředu, nejde jen o kratší spánek. Změna času se promítá do únavy, soustředění, provozu v domácnosti i do toho, jak fungujeme v prvních dnech nového režimu.
V Česku se letní čas v roce 2026 zavádí v neděli 29. března ve 2:00 ráno, kdy se hodiny posunou rovnou na 3:00. Prakticky to znamená jediné. Noc bude o hodinu kratší. A i když se to může zdát jako maličkost, lidské tělo podobné zásahy často nevnímá vůbec dobře. Organismus si totiž na svůj rytmus zvyká mnohem pomaleji, než jak rychle se změní čísla na displeji.
Mnoho lidí si stále myslí, že problém změny času vyřeší moderní technika sama. A do určité míry je to pravda. Mobilní telefony, počítače nebo chytré hodinky se obvykle přenastaví automaticky. Jenže domácnost dávno netvoří jen pár zařízení napojených na internet. Stačí obyčejná mikrovlnka, starší trouba, budík v ložnici nebo hodiny v autě a během několika minut je v tom zmatek.
Změna, která nás rozhodí
Člověk ráno vstane, podívá se na sporák, pak na telefon a najednou si není jistý, kolik vlastně je. Přesně takové drobnosti pak zbytečně zvyšují stres v okamžiku, kdy jsme po zkrácené noci méně soustředění než obvykle. Změna času navíc není jen otázkou nepohodlí.
Odborné texty i zdravotnické organizace dlouhodobě upozorňují, že přechod na letní čas narušuje cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny. Právě proto někteří lidé po posunu času pociťují větší únavu, podrážděnost, problémy s usínáním nebo ranní malátnost. Nejcitelnější bývá začátek pracovního týdne, kdy se od člověka okamžitě čeká plný výkon, ale tělo se ještě nestihlo srovnat.
American Academy of Sleep Medicine dokonce dlouhodobě podporuje názor, že opakované sezónní změny času nejsou z hlediska zdraví ideální. Jednou z oblastí, o které se při změně času mluví méně, je doprava a bezpečnost na silnicích. Výzkumy opakovaně naznačují, že v období krátce po jarním posunu času roste riziko nehod, protože lidé častěji jezdí nevyspaní a s oslabenou pozorností.
Jedna z často citovaných analýz hovoří o přibližně šestiprocentním nárůstu smrtelných dopravních nehod po jarním přechodu na letní čas. Nejde přitom o to, že by jediná hodina automaticky způsobila katastrofu. Problém je spíš v součtu drobných faktorů. Méně spánku, horší reakce, spěch do práce a k tomu tmavší rána. Taková kombinace je sama o sobě riziková.
Změna ohrozí především seniory
Zvlášť citlivě změnu času snášejí lidé, kteří už předtím bojují se spánkem, pracují na směny, mají malé děti nebo vstávají velmi brzy. U nich se může i malý zásah do režimu projevit mnohem výrazněji než u těch, kdo mají pravidelný denní rytmus a možnost se dospat. Právě proto dává smysl myslet na změnu času s předstihem. Ne až v neděli ráno, ale už několik dní předem.
Nejpraktičtější rada je přitom překvapivě jednoduchá. V týdnu před změnou času chodit spát o něco dřív, ideálně po menších krocích. Nemusí jít rovnou o celou hodinu. I posun o patnáct nebo dvacet minut denně může pomoct. Stejně důležité je nepřepínat organismus zbytečným ponocováním, těžkým jídlem pozdě večer nebo dlouhým scrollováním v posteli. Jarní změna času není chvíle, kdy se vyplatí experimentovat se spánkem.
Pomáhá také myslet na pondělní ráno prakticky. Přenastavit si večer budíky, hodiny v autě a spotřebiče, připravit si věci do práce s předstihem a nenechávat první pracovní den na poslední chvíli. Člověk si možná řekne, že jde o banalitu, ale právě pondělí po změně času bývá nejvíc hektické. Stačí jeden nepřenastavený budík nebo špatně odhadnutý čas odjezdu a den začne zbytečným chaosem.
Zrušení této změny je stále debatováno
Vedle nevýhod se často připomíná také to, co lidé na letním čase oceňují. Delší světlo večer bývá pro mnoho domácností příjemnější, protože dává pocit delšího dne a více prostoru po práci nebo škole. Jenže příjemný pocit ze světla večer ještě neznamená, že tělo jarní posun vítá stejně nadšeně. Právě v tom je celý rozpor.
To, co vyhovuje společenskému rytmu, nemusí automaticky vyhovovat biologii. Debata o tom, zda střídání času zachovat, se vrací pravidelně. V praxi ale pro rok 2026 platí jasný režim. Na letní čas se přechází 29. března, zpět na standardní čas pak 25. října.
Do té doby nezbývá než počítat s tím, že poslední březnová neděle bude kratší a že zejména první dny po změně mohou být náročnější, než by se na první pohled zdálo. Možná je to jen jedna hodina. Jenže právě takové zdánlivé drobnosti často nejvíc ukazují, jak křehce je náš denní režim nastavený. A také to, jak moc jsme závislí na pravidelnosti, i když si to běžně nepřipouštíme.