Vědci odhalili v Egyptě nečekaný objev. Dávný krokodýl má překvapivé spojení se slavnou Sfingou

Zkamenělé pozůstatky byly objeveny v Egyptě už ve 20. letech minulého století a téměř kompletní lebka byla odborně popsána v roce 1927. Tehdy ji paleontologové zařadili do rodu Tomistoma, do něhož patří také dnešní krokodýl úzkohlavý žijící v jihovýchodní Asii. Nový výzkum však ukázal, že podobnost byla do značné míry jen vnější a egyptský tvor měl řadu odlišných anatomických znaků.

Mezinárodní tým proto využil počítačovou tomografii a podrobně prozkoumal i struktury, které nejsou při běžném pohledu na fosilii viditelné. Rozdíly vědci našli například v oblasti očnic a dalších částech lebky důležitých pro určování příbuznosti krokodýlů. Výsledkem je vymezení nového rodu a přeřazení zvířete pod jméno Herugavialis cairensis. Fosilie tak nebyla nově objevena v zemi, ale moderní technologie po téměř století zásadně změnily její vědecké zařazení.

Se Sfingou ho spojuje stejná část egyptské historie

Pozornost vzbudilo také místo původu fosilie. Herugavialis pochází z geologické formace Mokattam tvořené převážně vápencem, která se rozkládá v oblasti dnešní Káhiry a Gízy. Právě z vrstev této formace byla před více než čtyřmi tisíci lety vytesána také Velká sfinga. Neznamená to, že by vědci našli krokodýla přímo uvnitř slavné památky, oba objekty ale spojuje stejný dávný geologický základ.

Další podobnost je téměř symbolická: dochované lebce krokodýla chybí konec dlouhého čenichu, zatímco Sfinga je známá tím, že přišla o nos. I tato shoda sehrála roli při pojmenování nového rodu, jehož název odkazuje na staroegyptského boha Herua, tedy Hora. Samotná lebka dnes není vystavena na nalezišti v Egyptě, ale je uložena ve Státním přírodovědném muzeu ve Stuttgartu.

Zahraniční

Pilotovi letadla se za letu udělalo špatně. Kapitán musel okamžitě změnit trasu

Let společnosti easyJet mířící z britského Liverpoolu na Fuerteventuru se ve středu ráno musel krátce po startu vrátit na výchozí letiště. Prvnímu důstojníkovi se během letu udělalo špatně a kapitán rozhodl o přerušení cesty. Airbus A320neo bezpečně přistál v Liverpoolu, odkud později po několika hodinách znovu odletěl na Kanárské ostrovy.

Před 45 miliony let vypadal Egypt úplně jinak

Ještě zajímavější je prostředí, ve kterém tento krokodýl žil. Přibližně před 45 miliony let během středního eocénu nevypadalo severní území dnešního Egypta jako vyprahlá krajina známá turistům z okolí pyramid. Rozsáhlé části severní Afriky a jižní Evropy pokrývalo mělké teplé moře a v oblasti dnešní Káhiry žili vedle ryb a dalších mořských živočichů také krokodýli přizpůsobení životu u pobřeží. Herugavialis patřil mezi gaviálovité tvory s výrazně protáhlým úzkým čenichem, kteří se živili především rybami. Ve stejné části pravěkého Egypta podle fosilních nálezů žily nejméně další dva podobné druhy, takže zdejší krokodýlí fauna byla podstatně pestřejší než dnes.

Fosilní záznam ukazuje, že příbuzní dnešních gaviálů byli kdysi rozšířeni také v Evropě, Africe i Americe, zatímco v současnosti přežívají pouze v jižní a jihovýchodní Asii. Jejich ústup ve Středomoří souvisel mimo jiné se změnami klimatu, kolísáním hladiny moře a později také s dramatickými změnami samotného Středozemního moře. Přibližně před šesti miliony let pak z této oblasti krokodýli zcela zmizeli.

Použité zdroje: Royal Society Open Science, University College London, EurekAlert / Swedish Museum of Natural History, Science News, Euronews