Celé Česko žasne nad chalupou Vlastimila Harapese. Skrýval ji celé roky a všichni nyní pochopili proč
Tohle nikdo nečekal: Harapesova tajná chalupa je sen. Konečně se ví, proč ji držel v utajení.
Zdroj: Nextfoto.cz
Na první pohled nenápadné stavení uprostřed zeleně skrývá příběh člověka, který celý život rozdával krásu pohybem. Chalupa Vlastimila Harapese, ukrytá u hradu Krakovec, je stejně fascinující jako jeho umělecká dráha.
Když se řekne Vlastimil Harapes, většina lidí si vybaví noblesního tanečníka a herce, který po desetiletí patřil k nejvýraznějším osobnostem české kultury. Málokdo ale ví, že kromě světel ramp měl i svůj tichý svět za hradbami Krakovce. Právě tam si vytvořil útočiště, kam se uchyloval vždy, když potřeboval klid, prostor a přírodu.
Harapes se narodil v roce 1946 v Chomutově a už v dětství ho přitahoval pohyb a hudba. Talent rozvíjel na pražské taneční konzervatoři a později i v Rusku, kde navštěvoval prestižní školu Malého akademického divadla v Petrohradě. Po návratu domů nastoupil do Národního divadla, které se stalo jeho druhým domovem.
Vlastimil Harapes byl pracovně vytížený
Od roku 1966 postupně prošel pozicemi až k sólistovi a získal uznání nejen u českého publika, ale i v zahraničí. V sedmdesátých letech hostoval v Porýnské opeře v Německu, kde jeho výkony sklidily obdiv na mezinárodní scéně. Po návratu do vlasti se naplno věnoval choreografii a v devadesátých letech vedl baletní soubor Národního divadla.
Vedle toho vyučoval klasický tanec nejen v Praze, ale také v Itálii. Zkušenosti předával mladým tanečníkům po celém světě a často zasedal v porotách významných soutěží. Za tímto veřejným obrazem se však skrýval jiný svět. Roku 1975 si Harapes pořídil staré venkovské stavení u Krakovce. Tehdy to byl polorozpadlý dům, který by mnozí odepsali, on v něm ale viděl potenciál.
Rozhodl se ho opravit a z ruiny vytvořil místo, kde se spojila tradice, klid a umělecký duch. Zahrada kolem domu je dnes jeho pýchou. Roste tu směsice vzrostlých stromů, modřínů, cypřišů i jalovců, které tvoří přirozené útočiště před světem. Harapes pečlivě rozmístil kameny a skalky tak, aby celek působil harmonicky.
Svépomocí vybudoval luxusní zázemí
Každý kout nese stopy jeho ruky i smyslu pro estetiku. Pro milovníka tance, který celý život vnímal rytmus a rovnováhu, se příroda stala prodloužením jeviště. Interiér chalupy působí stejně osobitě jako její majitel. Dominantou je kachlový krb, kolem kterého visí obrazy z Harapesovy vlastní tvorby.
Ticho přerušuje jen praskání dřeva a světlo z oken dopadá na starý nábytek, který majitel sám vybíral. Každý předmět tu má svůj příběh, stejně jako jeho sbírka žehliček z poloviny minulého století. Tento neobvyklý koníček dodává prostoru charakter a připomíná dobu, kdy se věci dělaly poctivě a s citem pro detail.
Jedinečnost domu podtrhuje i původní krb na pochodně, zachovaný ve zdi dvou místností. Takové prvky dnes vidíme málokde a právě ony dávají chalupě duši. Nad ní se tyčí balkonový pavilon, odkud se otevírá výhled na lesy a siluetu hradu Krakovec. Místo, kde se čas zastavil a kde i slavný tanečník mohl na chvíli zapomenout na ruch světa.