Zásah lékařů změnil Martinovi život. Vysoký tlak v plicních cévách museli stabilizovat speciální pumpou
Dnes se Martin snaží žít aktivní plnohodnotný život.
Zdroj: Shutterstock
Začalo to nenápadně, a to občasným zadýcháváním při chůzi do schodů. Martin z Loun tehdy netušil, že za jeho potížemi stojí vážné onemocnění, které změní celý jeho život.
Před pěti lety prodělal covid-19 a bral své problémy s dýcháním jako běžný následek nemoci. Dušnost se ale nelepšila a brzy ho začala omezovat i při běžných činnostech. Zprvu se snažil potíže přehlížet, až do chvíle, kdy nezvládl vyjít patnáct schodů ke svému bytu bez několika přestávek.
A právě tehdy pochopil, že nejde o obyčejné zadýchání. Na jaře roku 2021 vyhledal plicní ambulanci v Praze, kde mu lékaři předepsali kortikoidy a inhalace. Úleva však trvala jen krátce. Když se problémy vrátily, jeho ošetřující lékařka ho poslala do pražského IKEM, kde se ho ujal doc. Hikmet Al-Hiti, specialista na plicní hypertenzi.
Několik vyšetření odhalilo diagnózu
Vyšetření, které podstoupil, odhalilo zvýšený krevní tlak v plicních cévách. Lékaři Martinovi vysvětlili, že trpí idiopatickou plicní arteriální hypertenzí, což je onemocnění, při němž krev v plicích nedostává dostatek kyslíku.
V nemocnici mu okamžitě nasadili léčbu a Martin začal docházet na pravidelné kontroly. Přesto se jeho stav zpočátku nezlepšoval a i malá námaha ho zcela vyčerpávala. Nakonec musel odejít z práce a pobírat invalidní důchod.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy mu lékaři nasadili terapii pomocí malé pumpy, kterou nosil neustále u sebe. Přístroj mu dávkoval léčivou látku přímo do podkoží na břiše a každých šest týdnů bylo nutné zavedené hadičky změnit.
Postupem času dostal Martin ještě další pomoc, a to čip, který měří krevní tlak v plicích. Doma má speciální podložku a ovladač, které po aktivaci odesílají aktuální hodnoty přímo do IKEM.
Lékaři tak mohou sledovat vývoj jeho stavu v reálném čase a přizpůsobovat dávkování léků podle výsledků. Zpočátku musel data posílat denně, později už jen několikrát týdně. V roce 2024 se léčba posunula dál. Nové léky zabíraly natolik dobře, že lékaři mohli pumpu z těla odstranit a ponechat pouze čip.
Díky včasné pomoci dnes žije normální život
Martin nyní dochází do nemocnice na injekce jednou za tři týdny a jeho stav je stabilizovaný. Přiznává, že zadýchávání se objevuje jen při větší zátěži. Naučil se žít pomaleji a přizpůsobit život svému zdravotnímu stavu.
Dříve se věnoval sportům, jako bylo judo nebo karate, dnes raději tráví čas s rodinou, chodí na procházky a zajímá se o historii. Říká, že jeho žena a syn jsou jeho největší oporou.
Plicní arteriální hypertenze je vzácná nemoc, která se může objevit u mužů i žen v jakémkoli věku. Kromě zdravotních dopadů má i výrazné sociální důsledky. Většina nemocných musí opustit zaměstnání a pobírá invalidní důchod, často v nejvyšším stupni.
Jen malá část z nich je schopna pracovat naplno. Těžká situace se dotýká i jejich blízkých, kteří často přebírají péči o nemocného a zvládají veškeré domácí povinnosti. Podle docenta Hikmeta Al-Hitiho přinesly poslední tři desetiletí zásadní posun v porozumění a léčbě této nemoci.
Moderní farmakoterapie, lepší screening i specializovaná centra umožňují rychlejší diagnostiku a účinnější péči. Upozorňuje ale, že příznaky bývají nenápadné, a proto se onemocnění často odhalí pozdě. Typické jsou zejména dušnost a ztráta výkonnosti. Potvrzení diagnózy vyžaduje vyšetření srdce pomocí katetrizace, které umožní určit i vhodnou léčbu.
autorský text, vlastní dotazování redakce