Čáp Honzík z Makova uhynul. Záchranná stanice přišla o svoji čapí legendu
Honzík z Makova už se nevrátí. Milovaná čapí legenda zanechala v záchranné stanici prázdné hnízdo.
Zdroj: Shutterstock
Čáp Honzík se stal symbolem Makova. Teď ale přišla zpráva, kterou si nikdo z lidí sledujících zvířata na kamerách nechtěl přečíst. Oblíbený adoptivní táta desítek mláďat náhle uhynul a ve stanici zůstalo ticho, na které nebyl nikdo připravený.
Záchranná stanice živočichů Makov přišla o jednoho ze svých nejznámějších svěřenců, čápa Honzíka. Handicapovaný samec žil v areálu u Písku dlouhé roky, stál po boku čápice Johanky a společně vychovali desítky čápat, která nemohla zůstat ve vlastních hnízdech. Pro zaměstnance stanice byl samozřejmou součástí každého dne, pro veřejnost tváří živých přenosů, které sledují tisíce lidí.
Jeho odchod přišel nečekaně. Podle pracovníků stanice Honzíka v areálu vyplašilo volně se pohybující zvíře a čáp se vznesl k letu. Při něm pravděpodobně narazil do překážky, zřejmě do stromu nebo plotu, a následky střetu už nepřežil. Ještě krátce před tragédií působil zcela v pořádku, což je vidět i na záběrech z webkamer, kde se choval jako zdravý a silný pták. O to větší šok to byl pro tým, který se o něj roky staral, i pro komunitu sledujících, kteří měli jeho příběh doslova na očích každý den.
Honzík byl skvělým adoptivním tátou
Honzík nebyl obyčejný čáp. Kvůli trvalému poškození křídla nemohl táhnout do teplých krajin, a tak zůstával v Makově po celý rok. Právě díky tomu se z něj stal stabilní pěstoun, který s Johankou vytvářel adoptivní čapí pár. Každou sezonu přijímali mláďata z jiných hnízd, často osiřelá nebo odebraná z míst, kde by neměla šanci přežít.
Zatímco on obstarával potravu, Johanka se starala o zahřívání a ochranu mláďat, a společně tak nahrazovali kompletní rodinu. Silným symbolem jejich péče se stala trojice čápat přivezených v roce 2025 z hnízda v Rychnově nad Kněžnou. Původní samice už nedokázala sama zajistit jejich odchov, a tak dostala šanci právě makovská dvojice.
Honzík a Johanka okamžitě převzali rodičovskou službu, rozdělili si úkoly a z drobných klubíček postupně vyrostli tři samostatní mladí čápi. Dostali jména Karel, Helena a Josef a mezi sledujícími se jim začalo říkat „rychnováčci“.
Jejich příběh neskončil u prvního vzletu z hnízda. Všechna tři mláďata se postavila na dlouhé nohy, rozlétla se po areálu a nakonec vzala křídla na ramena směrem na jih. Díky GPS vysílačkám mohli lidé sledovat jejich cestu napříč Evropou, což z trojice udělalo malé hvězdy mezi čápy. Právě tyto momenty ukazují, jak silný dopad může mít práce jednoho handicapovaného čápa, který by v přírodě sám nepřežil, ale v lidské péči dokázal vychovat celou generaci dalších ptáků.
Záchranná stanice v Makově pomáhá zraněným zvířatům
Samotná záchranná stanice živočichů Makov funguje u Písku od roku 1993 a je součástí národní sítě zařízení, která pečují o volně žijící handicapované živočichy. Ročně tudy projdou stovky zraněných ptáků, savců i dalších druhů, kteří potřebují ošetření a čas na zotavení. Pokud je to možné, vracejí se po rehabilitaci zpět do přírody.
Ti, jejichž zdravotní stav jim návrat nedovolí, zůstávají v areálu natrvalo a často se, podobně jako Honzík a Johanka, zapojují do výchovy mláďat z jiných hnízd. Stanice ale není jen uzavřený prostor pro zvířata. Díky webovým kamerám u hnízd, jezírka a krmítek mohou lidé sledovat život zvířat online po celý rok.
Z jednoho dvorku u rybníka se tak stal živý kanál do světa, kde je vidět krmení, první lety i běžné soužití zvířat. Zároveň se tak nenásilně připomíná, proč má ochrana volně žijících tvorů smysl a jak křehký je jejich svět.
Provoz Makova stojí hlavně na lidech, kteří se rozhodnou přiložit ruku k dílu. Stanice funguje díky darům, adopcím zvířat na dálku a podpoře veřejnosti, ať už formou jednorázových příspěvků, nebo dárcovských SMS. Každá částka pomáhá zaplatit krmení, léčbu, vybavení i provoz kamer, díky nimž se příběhy jako ten Honzíkův dostanou až k vám domů.
autorský text, Facebook