Olympiáda ve Francii dostala tvrdou ránu. Rychlobruslaři zřejmě budou závodit ve zcela jiných zemích
Francie chtěla mít olympiádu pod kontrolou, teď přichází šok. Rychlobruslení míří pryč z Alp.
Zdroj: Shutterstock
Rychlobruslení na olympiádě 2030 se odehraje mimo Francii. Mezinárodní olympijský výbor vsadil na úsporu nákladů a chce využít stávající sportoviště v Turíně nebo nizozemském Heerenveenu.
Zimní olympijské hry roku 2030 nesou oficiální název Francouzské Alpy 2030 a jejich většina proběhne v jihovýchodní Francii. Soutěže se rozmístí do čtyř hlavních lokalit včetně Nice, Briançonu, Savojska a Horního Savojska. Všechny disciplíny ale francouzské území neopustí, protože rychlobruslení dostalo výjimku.
Závody na dlouhých oválech se uskuteční v zahraničí, konkrétně v severní Itálii nebo v Nizozemsku, kde už funkční haly existují. Edgar Grospiron, který vede organizační výbor her, to vysvětlil jasně. Už při samotném přidělování her byla dohoda s Mezinárodním olympijským výborem taková, že se nová sportoviště stavět nebudou.
Francie nebude financovat nové sportoviště
V regionu totiž chybí tradice rychlobruslení a investice do nové haly by nedávala smysl. Grospiron na tiskové konferenci v Miláně uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato dávno předem a organizační výbor se musí řídit tím, co už bylo odsouhlaseno. Dodal také, že jde o premiéru. Poprvé v historii se olympijská disciplína odehraje v jiném evropském státě než v zemi pořadatele.
Půjde o zajímavý experiment a ukáže se, jestli podobný model použijí i další olympiády. Že se některé soutěže konají mimo hlavní dějiště her, není úplná novinka. V roce 2024 se surfařské závody pařížské olympiády jely na Tahiti, tedy skoro 16 000 kilometrů od Francie.
Tahiti je ale francouzským zámořským územím, takže formalně šlo pořád o francouzskou půdu. V případě rychlobruslení v roce 2030 ale skutečně překročí hranice státu a závody se budou odehrávat v suverénní cizí zemi. Rozdrobení olympijských soutěží mezi více lokalit je dnes čím dál běžnější.
Mezinárodní olympijský výbor na to tlačí hlavně kvůli financím. Stavba nových sportovišť stojí miliardy a po hrách často zůstávají nevyužité. Proto nová strategie počítá s tím, že se využijí stávající arény, i když to znamená, že se hry roztáhnou na větší území. Pro diváky i sportovce to sice znamená komplikace s cestováním, ale z hlediska udržitelnosti jde o rozumnější přístup.
Italské hry šly podobným modelem
Hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo v roce 2026 tento koncept také využívají. Soutěže se tam konají na ploše více než 22 tisíc kilometrů čtverečních a cesta mezi Milánem a Cortinou zabere přes pět hodin. Pro české rychlobruslaře by umístění závodů v Turíně nebo Heerenveenu bylo spíš výhodou než nevýhodou. Obě dráhy dobře znají ze Světového poháru a pravidelně tam trénují.
Turínský ovál mimochodem dobře zná Martina Sáblíková, která tam v roce 2006 absolvovala svou první olympiádu a skončila čtvrtá na trati 5000 metrů. Právě tehdy začala její velká kariéra, která jí přinesla tři olympijská zlata, desítky titulů mistryně světa a Evropy a jedenáct celkových vítězství ve Světovém poháru.
Sáblíková se stala ikonou sportu, který v Česku prakticky nemá zázemí – dlouhá léta totiž země nemá jediný krytý rychlobruslařský ovál s umělým ledem. Grospiron řekl, že zhruba 15 procent sportů a míst konání ještě není definitivně potvrzených, ale všechny detaily budou jasné do června letošního roku. Krasobruslení, curling i lední hokej by se měly odehrát v Nice.
Zatím není jisté, jestli do programu přibudou nové disciplíny nebo naopak nějaké vypadnou. Severská kombinace, která je jedinou disciplínou bez ženské kategorie na hrách v roce 2026, má nejistou budoucnost. Skialpinismus, jenž právě letos debutoval na olympiádě, zatím ve francouzských Alpách potvrzený není.