Agrofert znovu řeší miliardové dotace. Brusel chce vysvětlení, zatímco Česko už peníze pustilo
Miliardové dotace pro Agrofert jsou znovu pod lupou. Brusel se ptá, proč je Česko odblokovalo.
Zdroj: generováno CHATGPT
Kauza Agrofert se znovu vrací do centra české politiky. Stát obnovil cestu k miliardovým zemědělským dotacím pro holding spojený s Andrejem Babišem, zatímco Evropská komise žádá další vysvětlení a připomíná, že může zasáhnout stejně jako v minulosti.
Evropská komise poslala českým úřadům další otázky k tomu, jak stát řeší možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše a obnovení dotací pro Agrofert. Nejde přitom o okrajový technický spor. V sázce jsou miliardové zemědělské platby, důvěryhodnost českých úřadů vůči Bruselu i otázka, kdo případně zaplatí účet, pokud Evropská unie dospěje k závěru, že peníze neměly být vyplaceny. Agrofert je jedním z nejviditelnějších tuzemských holdingů a současně firmou, která se opakovaně objevuje ve sporech kolem politického vlivu, dotací a střetu zájmů.
Babiš vložil Agrofert do fondu
Andrej Babiš tvrdí, že svůj střet zájmů vyřešil tím, že v únoru 2026 vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Tento krok měl podle něj splnit požadavky českých i evropských pravidel. Státní zemědělský intervenční fond následně dospěl k závěru, že není důvod, aby holding nemohl čerpat zemědělské dotace.
Jenže právě tady začíná jádro sporu. Podle informací českých médií se část expertů obává, že převod do svěřenského fondu nemusí stačit podle unijního finančního nařízení. To posuzuje střet zájmů šířeji a neřeší jen formální vlastnictví, ale i možný prospěch politika nebo jeho blízkých osob.
Evropská komise už v únoru 2026 žádala Česko o informace, jak jsou nastavena opatření proti střetu zájmů. Podle zveřejněných zjištění chtěla také ujištění, že do Agrofertu nepůjdou evropské peníze, dokud nebude situace vyjasněna. V květnu pak přišly další dotazy.
Dotace byly zmrazené, pak se cesta k nim znovu otevřela
Po Babišově návratu do čela vlády byly podle iROZHLASu zemědělské dotace pro Agrofert preventivně zastaveny. Stát tím reagoval na riziko střetu zájmů. Později ale zemědělský fond na základě právních posudků rozhodl, že může platby znovu odblokovat.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku hlavně proto, že Česko nemělo předem jednoznačné stanovisko Evropské komise. Podle Seznam Zpráv se úředníci původně chtěli Bruselu zeptat, zda Babišův postup skutečně odpovídá evropským pravidlům. Tato část dotazu se ale do finální verze dopisu nedostala.
Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Zuzanou Mrázovou podle Seznam Zpráv nevysvětlilo, kdo konkrétně vyřazení otázky směrem k Bruselu zastavil. Resort zároveň dříve odmítal, že by takový dotaz vůbec dával smysl. Pro veřejnost je to podstatné hlavně proto, že nejde jen o administrativní formulaci, ale o rozhodnutí, které může mít dopad na státní rozpočet.
Proč se mluví o miliardách a sedmi miliardách
Část sporu se týká budoucích či obnovených zemědělských plateb, část se vrací k dříve vyplaceným podporám. V minulých měsících se v souvislosti s Agrofertem objevovala částka zhruba sedm miliard korun. Podle iROZHLASu jde o odhadovaný objem podpor, kterých by se mohlo týkat vymáhání nebo přezkum kvůli Babišovu střetu zájmů.
Neznamená to automaticky, že Agrofert musí celou tuto částku vrátit. Jde o širší balík dotací a plateb z různých období a programů, u nichž se posuzuje, zda byly vyplaceny v souladu s pravidly. Právě proto je kauza složitá: část peněz je z národních zdrojů, část souvisí s evropskými fondy a část tvoří přímé zemědělské platby, které se běžně vyplácejí na půdu nebo zvířata při splnění podmínek.
Reportér Lukáš Valášek v rozhovoru pro iROZHLAS upozornil, že rozmrazené dotace jsou pro hospodaření Agrofertu významné. Podle jeho vyjádření by bez nich holding jen obtížně dosahoval zisku. Zároveň připomněl riziko, že pokud Evropská komise posoudí věc jinak než české úřady, může požadovat vrácení peněz.
Brusel připomíná rok 2022
Evropská komise v reakci na obnovení plateb uvedla, že členský stát nemusí podobné rozhodnutí předem konzultovat s Bruselem. Současně ale zdůraznila, že jako strážkyně evropských smluv ověřuje, zda kroky členských států odpovídají právu EU. Mluvčí Komise Paula Pinhová pro iROZHLAS uvedla, že Komise přijme nezbytná opatření k ochraně finančních zájmů Unie stejně jako v roce 2022.
Právě rok 2022 je pro celý případ důležitý. Tehdy Brusel uzavřel audit zemědělských dotací se závěrem, že Babiš porušoval pravidla proti střetu zájmů, a Česku vznikla finanční sankce. Současná debata se tak neodehrává ve vzduchoprázdnu, ale navazuje na předchozí spor mezi českými úřady a Evropskou komisí.
Pro běžné daňové poplatníky je podstatné hlavně to, kdo ponese náklady, pokud se ukáže, že stát postupoval chybně. Pokud by Brusel odmítl část plateb proplatit nebo požadoval finanční opravu, dopad by nemusel nést jen příjemce dotace, ale v některých scénářích také český rozpočet.
Kauza nekončí rozhodnutím českého fondu
České úřady teď stojí před dvojím tlakem. Doma musí vysvětlovat, proč obnovily cestu k miliardovým platbám bez předchozího jasného stanoviska Evropské komise. V Bruselu zase musí obhájit, že nastavený model se svěřenským fondem skutečně brání tomu, aby se politické rozhodování dostalo do konfliktu se soukromým ekonomickým zájmem.
Agrofert a Andrej Babiš dlouhodobě odmítají, že by současné uspořádání bylo v rozporu s pravidly. Kritici naopak upozorňují, že rozhodující nemusí být jen to, kdo akcie formálně drží, ale také kdo může mít z fungování holdingu prospěch a kdo má reálný vliv.
Další postup bude záviset na odpovědích českých úřadů Evropské komisi a na tom, zda Brusel přijme jejich vysvětlení. K 11. květnu 2026 platí, že otázky Komise jsou otevřené, zemědělský fond cestu k dotacím obnovil a riziko možného evropského zásahu zůstává součástí celé kauzy.