Spor o obranu nabírá na síle. Babiš chce vědět, kolik českých výdajů NATO skutečně přijme
EUS-Nachrichten / ShutBabiš rozvířil debatu o obraně. Česko teď řeší, které výdaje mu NATO opravdu započítá.terstock.com
Zdroj: EUS-Nachrichten / Shutterstock.com
Andrej Babiš znovu rozvířil debatu o tom, zda Česko plní alianční závazky. Ve hře nejsou jen miliardy pro armádu, ale i důvěryhodnost země vůči NATO a spor o to, která čísla vlastně platí.
Andrej Babiš znovu posunul do centra pozornosti téma, které v Česku budí silné emoce i politické střety. Když o víkendu prohlásil, že republika letos podle hodnocení NATO nedosáhne na hranici dvou procent HDP na obranu, rozjel tím spor, který se netýká jen rozpočtových tabulek, ale i důvěryhodnosti státu vůči spojencům.
Premiér uvedl, že podle aliančního hodnocení mají české obranné výdaje v roce 2026 činit 1,78 procenta HDP. Zároveň připomněl, že ani za předchozí vlády Petra Fialy podle něj nebyla situace jednoznačná, protože NATO mělo za rok 2025 uznat jen 1,85 procenta HDP, přestože česká strana reportovala 2,01 procenta. Právě rozdíl mezi tím, co stát vykazuje, a tím, co Aliance nakonec uzná, je jádrem celé debaty.
Podle Babiše se musí stále jednat
Babiš tvrdí, že se s NATO musí dál jednat o tom, které výdaje lze do obranného účtu skutečně započítat. Mluví také o tom, že by Česko chtělo prosadit uznání některých investic financovaných z evropského nástroje SAFE. Podle jeho vyjádření by právě tady mohl vzniknout prostor, jak část rozdílu dorovnat.
Opozice ale Babišův výklad ostře napadá. Petr Fiala odkázal na poslední zveřejněnou zprávu generálního tajemníka NATO, podle níž Česko v roce 2025 dosáhlo 2,01 procenta HDP. Podobně reagovala i bývalá ministryně obrany Jana Černochová, která odmítla, že by země svůj závazek nesplnila, a připomněla, že konečný výsledek ovlivňují i dodatečné úpravy podle vývoje ekonomiky.
Do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel, který v pondělí 27. dubna 2026 prohlásil, že Česko vůči NATO neplní nejen slíbené výdaje, ale ani některé vojenské kapacity. Tím se debata posunula ještě dál. Už nejde jen o to, zda rozpočet papírově dosáhne na požadované procento, ale také o to, zda armáda skutečně získává schopnosti, které spojenci od Prahy očekávají.
Posílit by se měly finance na zbrojení
Aktuální čísla navíc přicházejí v době, kdy světové výdaje na zbrojení dál rostou. Podle nové zprávy SIPRI se globální vojenské výdaje v roce 2025 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů. V českém případě ale institut eviduje meziroční pokles o 0,4 procenta na 7,1 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 147,5 miliardy korun. Podíl na HDP podle těchto dat činil 1,8 procenta.
Právě to vysvětluje, proč se kolem obranných výdajů vede tak ostrý politický boj. Jedna věc jsou národní rozpočtové plány, druhá metodika NATO a třetí mezinárodní srovnání institucí, jako je SIPRI. Každý z těchto pohledů může ukazovat trochu jiné číslo, a politici pak pracují s tím, které se jim v danou chvíli hodí nejvíc.
Babiš přitom v minulých měsících mluvil o obranných výdajích různě. Ještě v prosinci 2025 po jednání vlády tvrdil, že Česko za loňský rok dvouprocentní hranici splní a dostane se na 2,02 procenta HDP. Už tehdy ale bylo zřejmé, že část peněz nepůjde přímo přes rozpočet ministerstva obrany, nýbrž z jiných kapitol. Teď je zjevné, že právě uznání těchto položek je jedním z hlavních bodů sporu.
V posledních týdnech navíc Babiš naznačil, že by neměl zásadní problém ani s dalším růstem obranných výdajů, pokud by bylo jasně řečeno, na co peníze půjdou. V březnu 2025 připustil debatu o třech procentech HDP a jako příklad zmínil americký systém Patriot. Současně ale jeho nynější vláda čelí kritice, že letošní rozpočet je nastaven tak, že dvouprocentní hranici bez složitých dopočtů a vyjednávání nepokryje.
ČT24, Seznam Zprávy, iDNES, autorský text