Albánie míří mezi nejžádanější dovolené roku. Cenově dostupná dovolená potěší i náročné cestovatele
Albánie se stává jedním z taháků sezony. Dostupná dovolená u moře může překvapit i vybíravé cestovatele.
Zdroj: Shutterstock
Albánie se rychle mění z nenápadné balkánské země v jednu z nejdiskutovanějších dovolenkových destinací Evropy. Láká na Jónské moře, horské vesnice, starobylá města i stále dostupnější ceny. Kdo ji chce poznat dřív, než ji úplně promění velké resorty, měl by začít plánovat právě teď.
Albánie se pro rok 2026 rýsuje jako jedna z nejzajímavějších evropských destinací pro ty, kteří chtějí moře, hory, historii i pocit objevování bez cenovky typické pro Itálii nebo Řecko. Ještě nedávno ji čeští turisté brali spíš jako dobrodružnou zastávku na Balkáně. Dnes se o ní píše jako o příští velké středomořské adrese, kde se potkává tyrkysové moře s horskými sedly, osmanské bazary s moderní Tiranou a jednoduché rodinné penziony s ambiciózními plány na luxusní resorty. Právě tenhle kontrast dělá z Albánie místo, o kterém se bude v příštích sezonách mluvit čím dál víc.
Riviéra, která už není úplně tajná
Nejsilnějším magnetem je Albánská riviéra. Táhne se zhruba od Vlorë směrem na jih k Sarandë a Jónskému moři, tedy k části pobřeží, která už svými barvami připomíná řecké ostrovy. Jen atmosféra je pořád balkánštější, syrovější a místy mnohem méně uhlazená. Kdo čeká dokonale organizované letovisko v chorvatském stylu, může být překvapený. Kdo ale hledá kombinaci moře, výhledů, kamenitých pláží a živých večerů, má velmi dobrou šanci odjet nadšený.
Nejznámější jména dnes zní Ksamil, Sarandë, Dhërmi, Drymadë, Himarë nebo Borsh. Ksamil bývá na fotografiích nejlákavější, protože malé ostrůvky a světlé pláže vypadají skoro karibsky. Zároveň ale patří k místům, kde je v červenci a srpnu nejvíc lidí a ceny rychle rostou. Sarandë je praktičtější základna s hotely, restauracemi a výhledem směrem ke Korfu. Dhërmi a Drymadë cílí víc na stylovou plážovou dovolenou, festivaly a mladší cestovatele. Borsh je pro změnu zajímavý tím, že má dlouhou oblázkovou pláž, na které se dá i v sezoně snáz najít prostor.
Velkou výhodou Albánie je, že moře tu nemusí být jediným plánem. Kousek od pobřeží leží národní park Llogara, kde silnice stoupá do hor a otevírá výhledy na Jónské moře. Na jihu se vyplatí přidat Butrint, významné archeologické místo u hranic s Řeckem, a Gjirokastër s kamennými domy, hradem a starým bazarem. Právě spojení pláže, antických památek a horské krajiny je důvod, proč Albánie působí pestřeji než běžná týdenní dovolená u moře.
Levná dovolená ano, ale už ne za každou cenu
Albánie si dlouho držela pověst země, kde se dá cestovat výrazně levněji než ve známějších středomořských destinacích. To pořád platí hlavně ve vnitrozemí, v menších městech a mimo hlavní prázdniny. Na nejžádanějších plážích už ale není rozumné čekat ceny jako před deseti lety. Turismus roste rychle, přibývají hotely i apartmány a v nejatraktivnějších lokalitách se rozdíl proti Řecku nebo Chorvatsku zmenšuje.
Pro české cestovatele proto dává největší smysl plánovat Albánii mimo absolutní špičku. Červen, první polovina července, září a začátek října bývají pro pobřeží příjemnější než srpen. Moře je teplé, služby fungují, ale pláže nejsou tak plné a ubytování bývá dostupnější. Pokud je cílem hlavně koupání, vyplatí se hlídat ubytování s předstihem. Pokud má být cesta spíš poznávací, dá se kombinovat Tirana, Berat, Gjirokastër, pobřeží a severní hory bez nutnosti spát každou noc u moře.
Nejlevnější nebude nutně první hotel v Sarandë s výhledem na moře. Lepší poměr ceny a zážitku často nabídnou menší rodinné penziony, apartmány kousek od pláže nebo ubytování v místech, která nejsou na první stránce každého cestovatelského seznamu. V horách a v menších městech navíc turisté častěji podpoří místní rodiny, ne jen velké developerské projekty.
Tirana překvapí víc než pobřežní resort
Kdo Albánii bere jen jako levnější cestu k moři, ochudí se o Tiranu. Hlavní město je hlučné, barevné, místy chaotické a zároveň překvapivě živé. Kavárny jsou plné od rána do večera, ulice se rychle mění a vedle pozůstatků komunistické minulosti vznikají moderní podniky, galerie a nové čtvrti. Pro začátek dovolené je Tirana dobrá hlavně proto, že cestovatele rychle vtáhne do současné Albánie, která se nechce tvářit jako skanzen.
Z Tirany se dá pokračovat do Drače, historicky významného přístavu, nebo směrem do Beratu. Ten se často označuje jako město tisíce oken a patří k nejpůsobivějším zastávkám v zemi. Domy nalepené na svahu, pevnost nad městem a pomalejší tempo z něj dělají místo, kde se vyplatí zůstat přes noc, ne jen přijet na rychlou fotografii. Podobně funguje Gjirokastër na jihu, kam se hodí vyrazit při cestě k Sarandë nebo Butrintu.
Albánie není jen mořská destinace. Sever země nabízí úplně jiný zážitek: vesnice Theth, údolí Valbona, pěší trasy, kamenné domy a krajinu Albánských Alp, která má blíž k dobrodružnému treku než ke klasické dovolené s lehátkem. Právě tady je vidět, proč se země snaží mluvit nejen o plážích, ale i o ekoturistice, agroturistice a delších cestách mimo nejvytíženější pobřežní pás.
Luxusní resorty mění pravidla hry
Albánský cestovní ruch roste tak rychle, že už nejde jen o levné penziony a batůžkáře. Do země míří velké investice, staví se silnice, letiště a plánují se luxusní resorty. Podle iRozhlasu přijelo do Albánie v roce 2023 asi deset milionů turistů, i když část odborníků upozorňuje, že metodika počítání nemusí přesně odrážet skutečný počet jednotlivých návštěvníků. The Guardian později uvedl, že v roce 2024 do země dorazilo téměř dvanáct milionů zahraničních návštěvníků.
S tím přichází i spor o budoucnost pobřeží. Jedním ze symbolů je ostrov Sazan u Vlorë, o kterém se mluví v souvislosti s plánovaným luxusním projektem Jareda Kushnera a Ivanky Trump. Pro jedny je to důkaz, že Albánie vstupuje do vyšší cestovatelské ligy. Pro druhé varování, že místa ceněná právě pro svou divokost a přírodu mohou rychle ztratit charakter. Podobné napětí bude Albánii provázet i v dalších sezonách.
Pro běžného turistu z toho plyne jednoduchá věc. Kdo chce zažít Albánii ještě v relativně syrové podobě, neměl by čekat mnoho let. Pobřeží se mění rychle a nejznámější pláže už dnes fungují jinak než před pár sezonami. Zároveň ale není nutné mít pocit, že země je ztracená. Stačí vyjet mimo nejdražší úseky riviéry, zůstat déle na jednom místě, jíst v menších podnicích a kombinovat moře s městy nebo horami.