Všichni jezdí na přeplněný Karlštejn: My jsme objevili mnohem hezčí zámek na Západě, o kterém Češi téměř netuší
Většina lidí jede rovnou na Karlštejn. My jsme objevili mnohem krásnější zámek, který zatím uniká pozornosti Čechů.
Zdroj: Wikimedia Commons
Zámek Lužany se nachází v Plzeňském kraji, asi 3 kilometry jižně od města Přeštice, na levém břehu řeky Úhlavy. Tento renesanční zámek má za sebou dlouhou historii sahající až do 16. století a dnes slouží především představitelům české vědy a kultury.
Zámek můžete navštívit pouze v určité dny po předchozí domluvě, protože není otevřený celoročně pro veřejnost. V přízemí najdete expozici věnovanou životu a dílu Josefa Hlávky, který zámek v roce 1886 zakoupil a nechal přestavět do dnešní podoby.
První patro nabízí pohled na původní Hlávkův byt s dobovým nábytkem. Zámek obklopuje rozlehlý park a renesanční užitková zahrada. Dominantou celého objektu je šestipatrová věž s hodinami. Každoročně se zde koná slavnostní předávání Hlávkovy ceny nadějným mladým vědcům.
Kde se Zámek Lužany nachází
Zámek najdete v obci Lužany, asi 3 kilometry jižně od města Přeštice v Plzeňském kraji. Stojí v rovině na levém břehu řeky Úhlavy, uprostřed lužních lesů. Ze tří stran ho obklopuje rozsáhlý park s řadou vzácných dřevin. K parku navazuje renesanční užitková zahrada, která tvoří součást celého zámeckého areálu.
Lokalita poskytuje klidné prostředí vhodné pro vědecké konference a semináře. Poloha u řeky Úhlavy vytváří malebnou kulisu jižního Plzeňska. Zámek vznikl v roce 1583 na místě původní dřevěné tvrze. Po několika změnách majitelů ho získal Josef Hlávka, významný český architekt a mecenáš.
Josef Hlávka nechal zámek zásadně přestavět podle svých představ. K hlavní budově připojil nové zámecké křídlo, kde se nachází Kaple Panny Marie. Správu objektu dnes zajišťuje Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Prezident a správní rada nadace rozhodují o využití zámku a přístupu pro veřejnost.
Statut kulturní památky
Zámek Lužany je zapsán jako kulturní památka České republiky. Tento statut chrání historickou hodnotu objektu i celého areálu včetně parku a zahrady.
Kulturní památka zahrnuje renesanční prvky původní stavby i pozdější přestavby. V novém křídle můžete při vzácných prohlídkách vidět jedinečnou expozici věnovanou Josefu Hlávkovi.
Zámek slouží představitelům české vědy a kultury podle přání Josefa Hlávky. Areál využívají vybraní studenti vysokých škol, fakult a vědeckých pracovišť. Konají se zde vědecké konference, semináře a odborná setkání. Každoročně probíhá na zámku slavnostní předávání Hlávkovy ceny, kterou získávají nadějní mladí vědci.
Josef Hlávka byl spoluzakladatelem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Jeho nadace dodnes podporuje rozvoj vědy a kultury prostřednictvím stipendií a cen. Zámek není určen k běžným návštěvám pro širokou veřejnost. Odborná veřejnost může zámek výjimečně navštívit po dohodě s prezidentem a správní radou nadace.
Středověký původ a renesanční přestavba
První zmínka o stavbě v Lužanech pochází z roku 1245, kdy zde stála dřevěná tvrz. Tato původní stavba sloužila jako obranný bod na levém břehu řeky Úhlavy. V roce 1583 došlo k zásadní přestavbě. Na místě dřevěné tvrze vyrostl renesanční zámek z kamene a cihel.
Renesanční zámek Lužany získal typické prvky této éry, včetně užitkové zahrady. Stavba měnila během následujících staletí často majitele. Každý z nich přinesl své úpravy a změny. Ke zámku náleželo panství s několika vesnicemi a dvory.
Na počátku 19. století proběhla barokní přestavba renesančního zámku. Hrabě B. K. Schönborn nechal upravit stavbu do barokního stylu. Zámek získal symetričtější vzhled a nové interiéry.
V roce 1886 koupil zámek i celé panství Josef Hlávka pro svou matku Annu. Po její smrti se stal sám majitelem. V letech 1886-1887 dal zámek zásadně přestavět podle vlastních plánů. Lužany představují vzácný příklad, kdy architekt zámecké stavby si ji vybudoval přímo pro sebe. Hlávka jako stavitel dokázal realizovat své architektonické vize bez kompromisů.
Novorenesance a neogotická architektura
Josef Hlávka přetvořil stavbu v duchu novorenesance s prvky neogotické architektury. Inspiroval se stylem severoitalské vily, který spojil s českými tradicemi. Dominantou se stala šestipatrová věž s hodinami, která je viditelná z celého okolí.
K zámku přibyly nové prvky jako přeštická brána. Park před zámkem Hlávka rozšířil do podoby krajinářského parku. Můstky přes ramena řeky propojily jednotlivé části areálu s lužními porosty.
Josef Hlávka se narodil v roce 1831 a stal se jedním z nejuznávanějších architektů své doby. Jeho profesní kariéra zahrnovala významné stavební projekty po celém Rakousku-Uhersku. V 80. letech 19. století získal lužanské panství a zde hledal útočiště po uzdravení ze zdravotních problémů.
Na zámku Lužany trávil Josef Hlávka podstatnou část svého života, zejména po smrti své manželky Marie. Zámek se pro něj stal nejen soukromým útočištěm, ale i místem pro společenská setkání s předními osobnostmi české kultury. Mezi jeho hosty patřili Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Myslbek, Václav Hynais nebo Max Švabinský.
Přestavba a proměna zámku
Na zámku se dodnes konají zasedání Hlávkovy nadace a předávají se Hlávkovy ceny za výjimečné vědecké práce. Pravidelně zde zasedají kolegia rektorů Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického i zástupci Akademie věd. Zámek slouží jako reprezentativní místo pro vědecké konference a setkání předních osobností české vědy a kultury.
V roce 2026 bude zámek Josefa Hlávky v Lužanech mimořádně zpřístupněn veřejnosti v několika termínech. Návštěvníci si jej budou moci prohlédnout od 2. do 5. července 2026, tedy od čtvrtka do neděle, dále od 25. do 30. srpna 2026, tentokrát od úterý do neděle.
Otevřen bude rovněž během Dnů evropského dědictví o víkendech 12. až 13. září a 19. až 20. září 2026. Pokladna bude otevřena od 9.30, první prohlídka začne v 10.00 a další prohlídky budou začínat vždy v celou hodinu. Poslední prohlídka je naplánována na 17.00.