Kontroverzní dopravní omezení v Itálii končí. Rozhodnutí soudu překvapilo i místní úřady
Dlouhé spory jsou u konce. Italský soud rozhodl o pravidle, jež rozdělilo celé město.
Zdroj: Shutterstock
V italské Boloni se navenek vrací vyšší rychlost, ve skutečnosti však město pokračuje v boji o pomalejší a klidnější ulice. Rozhodnutí soudu zpochybnilo způsob, jakým byla třicítka zavedena, nikoli samotnou myšlenku bezpečnější dopravy. Spor o tempo provozu se tak změnil v symbol širšího střetu o podobu městské mobility.
Italský správní soud nedávno zasáhl do ambiciózního dopravního experimentu v Boloni, kde radnice v roce 2024 snížila rychlost ve většině ulic na maximálně 30 kilometrů v hodině v rámci plánu s příznačným názvem Città 30. Podle verdiktu soudců nebylo plošné omezení dostatečně konkrétně vysvětlené a opíralo se spíš o obecné proklamace než o detailní analýzu jednotlivých úseků.
Rozhodnutí tak zrušilo jak samotný strategický plán, tak související vyhlášky, které upravovaly provoz v zónách třicítky. Soud mimo jiné zdůraznil, že zásah se týkal asi 70 procent města, aniž by bylo prokázáno, proč je omezení nutné právě tam. Radnice přitom argumentovala bezpečností a zdravějším prostředím.
Radnice snížila rychlost kvůli bezpečnosti
V prvním roce platnosti snížené rychlosti se v Boloni snížil počet nehod a statistiky ukázaly téměř o polovinu méně obětí na silnicích, včetně toho, že v ulicích města nezemřel žádný chodec.
Tyto výsledky ale soudce nepřesvědčily, protože podle nich ani pozitivní dopady nenahrazují povinnost přesně zdůvodnit, proč má být konkrétní ulice nebo čtvrť pod tak přísným omezením. Klíčovým problémem se tak nestala samotná bezpečnost, ale způsob, jakým ji město hájilo v oficiálních dokumentech.
Starosta Matteo Lepore po vyhlášení rozsudku dal najevo, že se třicítky nehodlá vzdát, i když musí formálně ustoupit. Uvedl, že na části komunikací se dočasně vrátí vyšší limity, než se radnici podaří připravit nová pravidla s podrobnějším zdůvodněním ulice po ulici.
Jeho cílem je podle vyjádření zachovat dlouhodobou strategii města, která staví na pomalejší dopravě a větším prostoru pro pěší a cyklisty. Boloňa se tím chce zařadit po bok evropských měst, jako jsou Paříž, Brusel nebo Helsinky, kde podobná omezení platí navzdory kritice části motoristů.
Podle opozice šlo o komplikace pro řidiče
Podle opozičních politiků šlo o ideologické opatření, jež řidičům výrazně ztížilo život, aniž by město dostatečně vysvětlilo konkrétní přínosy v jednotlivých čtvrtích.
Kriticky se k boloňské třicítce staví také ministr dopravy Matteo Salvini, jenž omezení opakovaně označil za přehnané a tvrdí, že bezpečnost na silnicích je možné zajišťovat i bez tak výrazného snížení rychlosti. Na jeho resort zároveň poukazují ti, kteří v celém sporu vidí i politický rozměr, kde se střetává progresivnější pojetí městské mobility s konzervativnějším přístupem k individuální dopravě.
Boloňa se tak ocitla uprostřed větší evropské debaty o tom, jak rychle má život ve městech plynout. Zastánci třicítky upozorňují na nižší hlučnost, lepší kvalitu ovzduší a bezpečnější prostor pro chodce a cyklisty, odpůrci naopak mluví o zbytečném prodlužování cest a zásahu do každodenního komfortu řidičů.
Aktuální verdikt neukončil snahu snížit rychlost v ulicích, spíš přinutil město pečlivěji vysvětlit, proč má mít pomalejší tempo právě tato konkrétní ulice nebo čtvrť. Jakou podobu nakonec Bologna zvolí, tak bude pozorně sledovat nejen italská veřejnost, ale i další evropská města, která se chystají s rychlostí v ulicích experimentovat.