Ilona Svobodová ukončila jednu životní etapu. Dům po 40 letech vyměnila za menší byt a ticho, které jí chybělo
Velká změna pro Ilonu Svobodovou. Po desetiletích prodala dům a přestěhovala se do bytu s předzahrádkou.
Zdroj: Nextfoto.cz
Čtyři desetiletí na jednom místě dokážou proměnit vztah k prostoru i k sobě samému. Když se člověk rozhodne takovou kapitolu uzavřít, nejde jen o změnu adresy. Je to tichý, ale zásadní posun v životě. A právě takový krok udělala známá herečka Ilona Svobodová, kterou diváci znají především ze seriálu Ulice.
Čtyřicet let prožila Ilona Svobodová v domě, který měl svou paměť, rytmus i atmosféru, jež se nedá napodobit. Stál v Praze 6, v části města, kam se lidé nestěhují náhodou. Byl rozložitý, čtyřpatrový, obklopený zahradou, která se stala přirozeným pokračováním interiéru i každodenního života. Právě tady herečka a dabérka našla zázemí, kde se prolínala práce, klid i osobní příběhy.
Praha 6 pro ni nebyla jen adresou. Dejvice si postupně osvojila jako místo s jasným charakterem, kde město nepřebíjí člověka. Blízkost zeleně, kavárny dostupné pěšky, drobné obchody i klidnější tempo vytvářely prostředí, které umožňovalo soustředění i odpočinek.
Vše na jednom místě v dostupné vzdálenosti
Pracovní povinnosti měla na dosah, ale návrat domů znamenal skutečné vypnutí. Právě tato rovnováha byla pro ni po mnoho let zásadní. Dům patřil původně jejímu manželovi Petru Skoumalovi. Po svatbě se do něj společně pustili s respektem k historii i prostoru.
Nešlo o rychlou rekonstrukci, ale o postupnou proměnu, která reagovala na život, nikoli na trendy. Každý zásah měl smysl, každý detail vznikal s ohledem na pocit domova. Stavba si tak zachovala svůj původní charakter, ale zároveň se přirozeně přizpůsobovala tomu, kdo v ní žil.
Významnou roli sehrála zahrada. Nebyla to uhlazená plocha podle katalogu, ale živý prostor s různými zákoutími, kde se dalo posedět, přemýšlet nebo jen být. Některé části působily volně a přirozeně, jinde bylo patrné vědomé vedení. Celek připomínal anglický park, kde nic nepůsobí strojeně.
Péče o zahradu byla pro Ilonu Svobodovou radostí. Většinu práce zvládala sama a brala ji jako formu fyzického i psychického odpočinku. Odbornější zásahy řešila s přáteli ze zahradnictví, jinak se spoléhala na vlastní cit. Letos na jaře ale přišlo rozhodnutí, které v sobě neslo úlevu i smutek.
Domov po milovaném manželovi prodala
V květnu dům prodala a přestěhovala se do bytu ve městě, který má menší předzahrádku. Péče o tak velký prostor byla čím dál náročnější a dům v sobě nesl i bolestné vzpomínky. Jak uvedla v rozhovoru pro magazín Vlasta, čtyři podlaží a čtyři desetiletí života znamenaly obrovské množství věcí, které bylo nutné projít a roztřídit.
Přiznala, že vše brala do rukou jednu po druhé, protože její manžel byl člověk, který se jen nerad s čímkoli loučil. Třídění se stalo samostatnou kapitolou. Narazila na řadu cenných a osobních předmětů, které nechtěla bezmyšlenkovitě vyhodit. V rozhovoru vysvětlila, že mezi nimi byly krásné věci od známých spisovatelů i předměty spojené s rodiči z doby, kdy působili jako atašé v Londýně.
Rozhodování, co si ponechat, co darovat a co poslat dál, bylo náročné, ale zároveň očišťující. Nový byt jí přinesl lehkost a pocit větší svobody. Předzahrádka s vířivkou se stala místem klidu, aniž by ztratila kontakt s městem. Změna prostředí se promítla i do osobního života. Ilona Svobodová otevřeně přiznala, že se v jejích pětašedesáti letech objevil nový partner. Život tak nabral další směr a potvrdil, že proměna je možná v každém věku.