Rozumíte ještě slovenštině tak dobře jako dřív, nebo vás některá slova úplně rozhodí? Čeština a slovenština k sobě mají pořád blízko, přesto mezi nimi číhá víc záludností, než by se na první pohled zdálo.

Od rozdělení Československa uběhlo víc než pár let a generace, které vyrůstaly v jednom státě, pomalu střídají lidé, pro něž je společné soužití už jen kapitolou z učebnic. Přesto mají oba jazyky stále k sobě neuvěřitelně blízko a starší ročníky často říkají, že slovenština jim zní měkce, mile a tak nějak domácky.

Není divu, vyrůstali s ní v televizi, v rádiu i ve filmech a porozumět jí nebyl problém. Jenže situace se mění. Mladší lidé už slovenštinu tak často neslýchají a u některých výrazů začínají tápat. Některá slovíčka jsou totiž se slovy v češtině shodná, jiná se podobají jen částečně a další dokážou úplně zmást. Stačí jedno na první pohled známé slovo a význam je najednou úplně jinde.

Mohlo by vás zajímat

Domácí

23. 10. 2025

KVÍZ, který vás zaskočí: Hlavní města Evropy zná každý, ale málokdo projde až do konce bez chyby

Když si lidé myslí, že dobře rozumí

Právě na takových příkladech je vidět, jak se nám společný základ může v běžné komunikaci pěkně zamotat. Češi a Slováci k sobě ale měli blízko dávno předtím, než vznikla společná republika v roce 1918. Oba národy patří mezi Slovany a jejich jazyk vychází ze stejného kořene.

Společně existovaly v jedné habsburské monarchii, ovšem v rozdílných částech. Zatímco Češi se počítali k Rakousku, Slováci spadali pod Uhry, tedy k maďarské části říše. To se promítlo do politiky i kultury a postupně se začaly rýsovat odlišné zkušenosti i pohledy na svět.

Jedno však Češi i Slováci sdíleli. Oba národy toužily po vlastní identitě, samostatnosti a po tom, aby jejich jazyk a kultura nezanikly. V 19. století se proto objevilo národní obrození nejen v Čechách, ale i na Slovensku. Snahy o zachování jazyka a posílení vlastního vědomí lidi na obou stranách ještě víc propojily.

Zrodila se myšlenka takzvané československé vzájemnosti, která se později stala jedním ze základů myšlenky společného státu po první světové válce. Slovenština sama o sobě patří mezi západoslovanské jazyky a z hlediska stavby jazyka bývá popisovaná jako o něco jednodušší než čeština.

Mohlo by vás zajímat

Zahraniční

12. 9. 2025

Slovensko má novou atrakci, o které se mluví všude. Turisté stojí fronty a tvrdí, že nic krásnějšího neviděli

Jiná gramatika, pravopis a výrazy

Pravopis i gramatika jsou pravidelnější, takže některé jevy, se kterými se potýká čeština, v ní vůbec nenajdete. Typickým příkladem je minulý čas v množném čísle. V slovenštině má příčestí minulé jeden tvar na koncovku li bez ohledu na rod podmětu, zatímco čeština rozlišuje mužský, ženský i střední rod a tvary se podle toho mění.

Rozdíly jsou i v podstatných jménech, kde se méně odlišují měkké a tvrdé vzory. Kořeny psané slovenštiny sahají hluboko do minulosti. Nejstarší slovanská literatura, která souvisí s tímto jazykem, vznikala už na konci 9. století v období Velké Moravy. Tehdy položili učenci a misionáři základy písma i bohoslužebného jazyka a otevřeli cestu k tomu, aby se domácí řeč postupně kultivovala a upevňovala.

Otestujte si své znalosti

Z někdejších nářečí se časem stal jazyk, který je dnes oficiálním jazykem Slovenska a zároveň jedním z úředních jazyků Evropské unie. Jestli vás víc láká historie, určitě sáhnete po městech, která mají atmosféru starých časů. Banská Štiavnica nebo Bardejov patří mezi místa zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO a při procházce úzkými uličkami máte pocit, že jste se vrátili o několik století zpět.

A kdo cestuje hlavně kvůli jídlu, ten si na Slovensku taky přijde na své. Tradiční halušky, voňavá kapustnica nebo sladké koláče jsou přesně ten typ kuchyně, kvůli které se člověk rád vrací. Ať už vyrazíte za horami, památkami nebo dobrým jídlem, jedno máte jisté. Slovenština vám cestu zpříjemní, i když vám občas nějaké slovíčko zamotá hlavu. Stačí pár dní mezi místními a zjistíte, že tomu jazyku vlastně rozumíte mnohem víc, než jste čekali.