Tyto moravské lázně stojí méně než víkend v zahraničním hotelu. Zájem je obrovský, lidé tam míří z celé země
Zázrak uprostřed Česka: tyto lázně jsou levnější než běžný hotel, přesto nabízejí plný komfort.
Zdroj: Shutterstock
Lázně Teplice nad Bečvou patří mezi nejstarší a nejznámější lázeňská města v České republice. Nachází se v malebném údolí řeky Bečvy nedaleko Olomouce, kde přírodní minerální prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého slouží k léčbě různých onemocnění již po staletí.
V srdci Moravy leží lázně, které pomáhají lidem znovu najít dech, klid i sílu. Teplice nad Bečvou jsou známé svou unikátní minerální vodou s vysokým obsahem oxidu uhličitého, jež se už po staletí využívá k léčbě srdečně-cévních onemocnění, poruch pohybového aparátu a nervového systému.
Lázně dnes patří mezi špičková centra kardiorehabilitace a zaměřují se také na prevenci mozkových příhod – tedy na to, co mnohým doslova zachraňuje život. Okolí lázní nabízí tolik krás, že by byla škoda zůstat jen v pavilonech. Přímo v lázeňském areálu se nacházejí jedinečné Zbrašovské aragonitové jeskyně, které patří k nejzajímavějším krasovým útvarům na Moravě.
Lázně obklopené přírodou a klidem
Nedaleko se pak otevírá pohled do Hranické propasti – nejhlubší zatopené propasti na světě. A pokud člověk zatouží po klidu, stačí projít se rozlehlým lázeňským parkem, kde šumí stromy a zní ticho, které uzdravuje. Lázně přijímají pacienty všech věkových kategorií, včetně dětí od půldruhého roku věku.
Historie Teplic nad Bečvou sahá až do roku 1553, kdy byly oficiálně založeny jako první lázně na Moravě. Jejich rozvoj spojil své jméno s Janem Kropáčem z Nevědomí, podle něhož nese jeden z nejvýznamnějších pramenů své jméno – Kropáčův pramen.
Už v 16. století tu vyrostly první kamenné lázeňské domy a pověst o léčivé vodě se rychle šířila po celé zemi. Po první světové válce zažily Teplice svůj největší rozkvět – ve 30. letech se začala stavět nová sanatoria a elegantní pavilony, které dodnes utvářejí jejich tvář.
První lázně na Moravě a pramen, který přežil staletí
Teplická kyselka patří mezi nejcennější minerální vody v České republice. Jde o termální alkalickou vodu s mimořádně vysokým obsahem přírodního oxidu uhličitého, který podporuje prokrvení a prospívá kardiovaskulárnímu systému. Už ve třicátých letech minulého století byly vědecky potvrzeny její léčivé účinky při léčbě srdečně-cévních chorob.
Není divu, že právě tady vzniklo první specializované kardiorehabilitační centrum v České republice, které poskytuje časnou rehabilitaci po kardiochirurgických operacích.
Léčivá voda se čerpá ze dvou hlavních zdrojů – Kropáčova a Jurikova pramene. Oba poskytují vodu výjimečné kvality, která se využívá při lázeňských procedurách. Roku 1931 prošel nejstarší pavilon, dnešní Bečva, rozsáhlou rekonstrukcí a získal podobu, kterou známe dnes.
O něco dříve, v roce 1924, vzniklo i sanatorium Moravan, tehdy nazývané „Ozdravovna pro muže a ženy“. Dnes celý areál spravuje společnost Lázně Teplice nad Bečvou, a.s., která vznikla v roce 1992. Nejvýznamnější lázeňské domy Janáček a Moravan spojují vše pod jednou střechou – ubytování, stravování i kompletní lékařskou péči.
Léčba, která pomáhá od srdce
Každý pacient tu dostává program šitý na míru. Léčebný plán zahrnuje 21 procedur týdně, které připravuje lázeňský lékař podle konkrétní diagnózy. Základem je vodoléčba – koupele v termální uhličité vodě přímo z pramene, které doplňují plynové koupele a různé typy masáží.
Součástí péče je i fyzioterapie a rehabilitace, které cílí především na oběhový a nervový systém. Odborný přístup zde pomáhá jak dětem, tak dospělým, kteří potřebují regeneraci po nemoci, operaci nebo náročném období života.
Pobyt v lázních ale není jen o procedurách. Všechna zařízení mají vlastní balneoprovoz, a když člověk skončí s léčbou, může se vydat ven – do krajiny, která léčí sama o sobě.
Na dosah jsou Zbrašovské jeskyně, Hranická propast, ale i historické město Hranice s kulturními památkami a řemeslnou tradicí. Kdo si chce dopřát něco symbolického, může se při procházce napít teplické kyselky přímo u pramene. Místní ji berou jako přirozenou součást života – připomínku, že zdraví se dá hledat i v zemi, která dýchá spolu s člověkem.