Česko zasáhly prudké bouřky s obřími kroupami. Hasiči vyjížděli k desítkám událostí a večer riziko nekončilo
Bouřky udeřily s velkou silou: Česko zasypaly obří kroupy a výjezdy hasičů přibývaly i během večera.
Zdroj: Shutterstock
Silné bouřky v pondělí udeřily hlavně v jižních Čechách a na Vysočině. Padaly kroupy velké i několik centimetrů, vítr lámal stromy a voda zatápěla silnice i objekty. Výstraha meteorologů platila pro velkou část Česka a varovala i před přívalovými povodněmi.
Pondělní bouřky v Česku rychle ukázaly, že nejde jen o běžnou letní přeháňku. Meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu už během dne upozorňovali, že mohou vznikat prudké bouřky s přívalovým deštěm, většími kroupami a silnými nárazy větru. Krátce poté se varování začalo naplňovat. Nejvýraznější projevy se objevily v Pošumaví, kde podle hlášení padaly mimořádně velké kroupy.
V Pošumaví padaly kroupy velké jako vejce
Největší pozornost na sebe strhly jižní Čechy. V oblasti Prachaticka a okolí se podle meteorologických hlášení objevily kroupy, které měly dosahovat velikosti zhruba pěti centimetrů a místy údajně i více. Stránka Meteo Včasné varování zveřejnila informaci, že z Prachaticka přicházely fotografie krup o velikosti přibližně šest až sedm centimetrů.
Takové kroupy už mohou poškodit auta, střechy, skleníky i úrodu na zahradách a polích. Pro běžné lidi je podstatné i to, že v takové chvíli nestačí jen schovat prádlo ze zahrady. Při podobném krupobití je nejbezpečnější zůstat uvnitř, nepřebíhat přes volné prostranství a nevyjíždět zbytečně autem do nejhorší části bouřky.
Bouřky nepřinesly jen kroupy. Déšť a silný vítr rychle zaměstnaly hasiče v několika krajích. Jihočeští hasiči po 15. hodině evidovali přibližně čtyři desítky výjezdů. Nejčastěji šlo o popadané stromy a lokální čerpání vody. Podobný vývoj hlásila také Vysočina, kde hasiči od třetí hodiny odpoledne zasahovali už u sedmi desítek událostí.
Nejvíce práce měli podle prvních informací na Pelhřimovsku. Stromy a větve padaly na silnice a komplikovaly dopravu, ve dvanácti případech hasiči čerpali vodu ze zatopených objektů nebo komunikací. Později se situace na Vysočině dál zhoršila a jednotky požární ochrany řešily podle zveřejněných informací už desítky dalších zásahů.
Výstraha platila pro velkou část země
ČHMÚ upozorňoval, že potenciál pro podobně velké kroupy bude během odpoledne a večera i v dalších částech republiky. Největší pozornost se soustředila hlavně na Vysočinu, jižní Čechy, východní Čechy a okolní oblasti. Meteorologové zároveň popsali, že bouřky se budou během odpoledne a večera vyvíjet velmi rychle.
Vznikat měly především v Čechách, k večeru se mohly dostat také na Moravu a do Slezska. Vysoký stupeň nebezpečí platil v celých Čechách a na západním okraji Moravy. Výstraha počítala s nárazy větru až kolem devadesáti kilometrů v hodině a s přívalovými srážkami i okolo padesáti milimetrů.
Meteorologové v souvislosti s výstrahou varovali také před možností přívalových povodní. To je pro lidi často zrádnější než samotná bouřka. Voda může během krátké chvíle zatopit podjezdy, sklepy, níže položené garáže nebo místní komunikace. Silný vítr zase zvyšuje riziko pádu stromů a větví.
Právě to potvrzovaly i zásahy hasičů. V takových situacích se vyplatí neparkovat pod stromy, odložit cestu lesem a doma zkontrolovat okna, balkon i volně položené věci na zahradě. Pokud se voda začne valit přes silnici, není dobrý nápad zkoušet ji projet. Hloubka i proud mohou být klamné.
Morava měla nižší stupeň nebezpečí
Nižší stupeň výstrahy platil pro téměř celý Jihomoravský kraj s výjimkou Hodonínska a pro většinu Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Tam meteorologové očekávali nárazy větru kolem sedmdesáti kilometrů v hodině a přívalové srážky kolem třiceti milimetrů.
Podle předpovědi se bouřky neměly dostat výrazněji dál na východ. Nejistější byl vývoj na severu a severozápadě Čech, kde se mělo bouřek objevit méně a jejich projevy mohly být slabší. Počasí v této části republiky ovlivňovala zvlněná studená fronta, která dokáže vývoj bouřek lokálně výrazně změnit.
Pondělní bouřky ukázaly, jak rychle se může tropický den změnit v nebezpečnou situaci. Zvlášť v létě se vyplatí sledovat aktuální radar a výstrahy, protože nejsilnější jádra bouřek mohou vzniknout během krátké doby a zasáhnout jen úzký pás území. Pro lidi v dotčených krajích bylo zásadní omezit pohyb venku v době nejsilnějších srážek, nevyjíždět zbytečně do oblastí s popadanými stromy a počítat i s lokálními výpadky elektřiny. Největší riziko během večera dál představovaly přívalové srážky, kroupy, silné poryvy větru a následky na silnicích.
ČHMÚ, Hasičský záchranný sbor ČR, TN.cz, iDNES.cz