Neviditelná hrozba na palubě. Odborníci popisují, co se může stát, když si v letadle necháte zapnutý mobil
Většina lidí to v letadle dělá. Nechá mobil zapnutý, aniž tuší, co tím může způsobit během letu.
Zdroj: Shutterstock
Letadla dnes zvládnou mnoho věcí, přesto existují situace, kdy může i zdánlivě nepatrná interference zkomplikovat práci pilotům. Právě tyto momenty stojí za doporučením, které se na palubách opakuje před každým startem.
Mobilní telefon sám o sobě nedokáže zvrátit chod moderního letadla, přestože tato představa občas koluje mezi cestujícími. Letecké společnosti a regulační úřady trvají na aktivaci letového režimu z jiného důvodu.
Nejde o to, že by jediný zapnutý přístroj způsobil kritické selhání, ale o to, aby byly palubní systémy v náročných fázích letu co nejpřesnější a komunikace mezi pilotní kabinou a řízením letového provozu zůstala prázdná a bez odezvy.
Mobilní telefony narušují komunikaci pilotů
Kabina letadla je sice technicky dobře odstíněná, ale citlivé komunikační a navigační přístroje v ní reagují na jakékoli rušení výrazně citlivěji než běžná elektronika. Každý telefon, který se snaží udržet spojení s pozemní sítí, vytváří slabý elektronický šum.
Jeden přístroj nic dramatického nezpůsobí, ale v okamžiku, kdy se na palubě sejdou stovky aktivních zařízení, se šum kumuluje a může se přenést do sluchátek posádky. Piloti tento efekt popisují jako nepříjemné bzučení, které se někdy podobá zvuku komára a dokáže narušit srozumitelnost komunikace s věží.
Zásadní je to hlavně při vzletu, přistání nebo v okamžicích, kdy posádka manévruje v náročných povětrnostních podmínkách. V těchto situacích záleží na každém slovu a jakékoli rušení může způsobit zdržení nebo nedorozumění.
Piloti sice většinou instrukce rozumějí i přes šum, ale existují zaznamenané případy, kdy došlo k výpadkům čistoty signálu a rušení zmizelo ve chvíli, kdy byli cestující požádáni o vypnutí telefonu. Výjimečně piloti popsali i narušení navigačních systémů, například přístrojového přistávacího zařízení, které se po uklidnění elektronické aktivity v kabině vrátilo k normálu.
Mobilní telefon hledá aktivní signál
Rušení se neomezuje pouze na palubu. Zapnutý telefon ve výšce několika kilometrů hledá pozemní vysílač s maximální možnou intenzitou, protože se snaží navázat spojení s nejbližší sítí.
V důsledku velké rychlosti a výšky se však zařízení neustále přepínají mezi jednotlivými věžemi, což zbytečně zatěžuje mobilní infrastrukturu. Letecké předpisy tedy nepomáhají pouze pilotům, ale také brání nechtěným dopadům na pozemní síť, která by musela zpracovávat množství nestabilních spojení.
Na pravidlech pro použití elektroniky na palubě nic nezměnil ani nástup sítí páté generace, i když právě jejich rozšíření vyvolalo jednu z největších bezpečnostních diskusí posledních let. Problém tentokrát neleží v telefonech cestujících, které mají být stejně v letovém režimu, ale v tom, jak blízko se nové vysílače přiblížily frekvencím klíčového palubního přístroje.
Telefony vždy vypínejte
Výkonné 5G antény umístěné poblíž letišť pracují v pásmu, které je nedaleko frekvence rádiového výškoměru. Ten měří přesnou výšku letadla nad zemí a poskytuje zásadní data při přistání, zejména v mlze nebo dešti. Jeho údaje přitom vstupují i do dalších systémů, včetně varování před terénem. Frekvence výškoměru se pohybují mezi 4,2 a 4,4 gigahertzy, zatímco některé 5G vysílače pracují v pásmu kolem 3,7 až 3,98 gigahertzu.
Pokud je vysílač umístěn příliš blízko plochy, mohou jeho signály podle odborníků pronikat do citlivého přístroje a způsobit chybné nebo žádné údaje. U automatizovaných přistání by taková situace představovala reálné riziko. Proto se kolem letišť upravují pravidla pro instalaci vysílačů a úřady spolupracují s operátory na technických opatřeních, která podobnému ovlivnění zabrání